Poselství Kroužku Lásky a Světla z 28. června 2003
Meditace:
Milovaný spasiteli, Ježíši Kriste, buď nyní v naší meditaci a nechej Mě vykonat Tvoji vůli: Utišujeme se, stahujeme všechna vnější čidla dovnitř. Necháváme slova a myšlenky proplynout kolem sebe, teď je nepotřebujeme. Náš dech se uklidňuje, srdce tluče pomaleji a my jsme zcela a naprosto ve svém nitru.
Můžeš být požehnáním. Buď nejdříve požehnáním sám pro sebe. Můžeš být požehnáním pro své myšlenky, ale také pro své tělo, tzn.: naslouchej potřebám svého fyzického těla a potřebám své duše, obratu k našemu vlastnímu já, spojen s naším požehnáním.
Můžeš být požehnáním pro svého bližního, který tě denně potkává, láskyplným pohledem, zářícíma očima nebo přátelským slovem.
Ale také náš bližní může být pro nás požehnáním. Podívej se do očí malého dítěte, září na tebe a je to požehnání pro náš život, pro každého z nás, neboť v sobě ještě nese nebe.
Můžeš být požehnáním pro zvířata, která tě obklopují. Cítí naši milosrdnou lásku. Když je zvíře nemocné, jsme pro zvíře požehnáním. Zvířata, která s námi žijí ve společenství, jsou také požehnáním pro nás. Vzbuzují naši něžnost, vzbuzují naše pocity přízně, dobroty.
Tak je každý pro druhého požehnáním.
Můžeš být požehnáním na cestách tohoto světa, pro lidi v dopravě. Přátelský úsměv znamená nekonečně mnoho. Můžeš být požehnáním, když jdeš do obchodních domů. Lidé, kteří tam pracují, nejsou roboti, podívej se na ně s přátelským pohledem, měj pro ně také láskyplné slovo!
Kdo se takhle rozdá, bude se cítit ve svém konání lehký a pozdvižený. Jsou to maličkosti, všechno se počítá. Mravenec, kterého člověk vynese z domu nebo jiná zvířata, která cítíme jako rušivé ve svém domě. Můžeš být požehnáním také pro nejmenší živou bytost.
Jsi požehnáním, neboť jsi dítě boží, probuzené ze spánku tohoto světa. Tak jsi požehnáním pro každou duši, která se k nám přiblíží nebo ke které se přiblížíme my. Jsme všímaví ke každému volání o pomoc a nesníme, pak jsme požehnáním pro toho či onoho člověka.
Tento pocit v nás „Jsme požehnáním pro vše, co žije, pro vše, čím nás příroda v hojnosti této roční doby znovu obdarovává“ nás posiluje. Síly porostou, neboť Bůh by chtěl mít silné lidské děti, které se nevzdávají, které sice ještě klopýtají, ale stále znovu se chytají jeho ruky.
Když člověk říká „Jsem myšlenka boží, jsem požehnáním pro stvoření“, je to zapisováno do duše, v kosmu a v duchovním světě. Tato myšlenka se stává živoucí a je stále s námi. I když vědomě nežehnáme, jsme přesto požehnáním s naší radostí, s naším nadšením působit pro Pána, s naší láskou ke všemu bytí.
Pán by byl rád, abychom žili vědoměji.
Nejmilejší ježíši, děkuji Ti.
Amen
Mí milovaní synové a dcery, Já, váš Otec, Se dnes obracím na vás, kteří jdete v lidském rouchu po této Zemi. Posaďte se kolem Mě. Představte si, že jsme venku v přírodě a vy, Mí věrní, jste Mi zcela blízko.
Vzal jsem s sebou na Zemi nebe. Pociťte nyní ve svém nitru nebeské záření, všechnu tu lásku vašich bratrů a sester, kteří zůstali doma, kteří z velké části už dokončili svoji cestu po Zemi a kteří se nyní o vás strachují, sledují každý váš krok, kteří vám pomáhají nést, když je to na Zemi pro vás příliš těžké, kteří vás ochraňují a kteří se jednou budou radovat a zpívat chvalozpěv v jásavém aleluja, až se znovu vrátíte domů.
Mí milovaní, nyní, v tomto okamžiku jste doma u Mě, neboť Já nejsem vzdálený, někde na Mém pracentrálním slunci, ale toto pracentrální slunce je nyní kolem vás, neboť Já, váš Otec k vám hovořím.
Přinesli jste s sebou do kroužku mnoho myšlenek. Jako vždy jsem řídil vaše rozhovory a nyní zaujmu k tomu či onomu postoj.
Mé děti, co je pro vás na této Zemi nejdůležitější? Nejdůležitější je, abyste Mě na této Zemi našli. Vaše láska ke Mně vás nechala putovat tolika cestami, až jste nyní přišli, v sobě, ve svém nitru srdce ke Mně. Čím více ve vás tato láska ke Mně vzplane, tím silněji porostete také v lásce ke stvoření. Jak jste už slyšeli v meditaci: Budete pak požehnáním pro všechno bytí.
Vaše námitky: Otče, ale všechny naše slabosti, naše potíže, že např. propadáme klamu tohoto světa, nám přece brání být tím, co jsme kdysi slíbili, totiž být světlem a požehnáním na této Zemi.
Mé milované děti, budu vám odporovat. Jste světlem a požehnáním i se svými slabostmi a nyní dobře poslouchejte. Všechny vaše slabosti, které můžete přeložit slovem „svět“, budou postupně ustupovat, když poroste vaše láska ke Mně. Neboť v této lásce Mě poznáte ve všem bytí.
Hovořili jste o stvořeních, která nepatří k říši světla a přesto jsem je stvořil, neboť ve svém jádru jsou z říše světla. Tak jako padly Mé děti, ponořilo se do hlubin také stvoření.
Proti jednomu pojetí, které se často zastává, vám říkám: Ve všem, co žije, je Můj Duch a Můj Duch neupadává. Život v malém mravenci je ze Mě, je z Mého Ducha, i život v komárovi nebo nějakém jiném životě na vaší planetě, ale také život na všech jiných planetách je z Mého Ducha, neboť jen Já jsem schopen vdechovat život.
Vložil jsem vám do rukou tvůrčí síly, ale život pochází výhradně ze Mě, otce-matky-ducha.
Sice skrze vás může proudit život, jak tomu je v čistě duchovním světě, protože v čistě duchovním světě tvoří vše jednotu s Mým Duchem. Tak můžete tvořit s Mými tvůrčími silami, ano také probouzet zvířata k životu. Ale vždy vězte, že život pochází z jednoty Mého Ducha, a v čistě duchovním světě nebudete od této jednoty života odděleni.
Ale zde ve světě polarity existuje oddělení, ovšem jen ve vašem vědomí a zde leží potíž vašeho pochopení.
Mí milovaní synové a dcery, vaše vědomí je tak silně přetransformováno směrem dolů, abyste mohli zde na Zemi existovat, neboť Země je nejhlouběji padlé místo stvoření. Ale současně je to planeta, do níž nechala Má stvořitelská vůle proudit kousek věčného domova jako život. Protiklady na vaší planetě jsou velmi výrazné. Ale Já vám říkám, až jednou zase budete doma a uvidíte tu či onu krajinu domova, vzpomenete si na svoji starou dobrou Zemi.
Nyní znovu přichází čas, kdy mnoho z vás jede na dovolenou, uvidí jiné země a jiné kraje, neboť často si člověk necení toho, co leží blízko.
Když např. budete putovat v horách, shlídnete do údolí, budou pod vám ležet domky jako domečky na hraní, a uvidíte své spolubratry a spolusestry malé jako mravence, zrcadlím Svoji moudrost, neboť jak vzdálené je přece hemžení této Země, když stojíte jen pár metrů nad ním. Když si pak vezmete tento dojem domů, na jedné straně krásu hor, pestrost květin, na druhé straně vzdálení od světa, pak porostete znovu o malý krok do Mé moudrosti, která – jak jsem vám řekl – je založena v lásce.
Ve stvoření vás obklopuje kouzelná krása. Stále znovu vám leží u noh moře květů, stromy jsou až nahoru plné nejsladších plodů, stojíte na mořském pobřeží a díváte se zapadající slunce a noříte se přitom do hlubin věčného bytí. Zde zažíváte stvoření, zde zažíváte Mě ve všem bytí. Současně jste vytrženi, jak na vrcholku hory nebo na mořském pobřeží, od toho příliš hlučného světa kolem vás. Ale svět kolem vás musí být, neboť jste kdysi slíbili vnést do něj světlo a světlo znamená totéž co láska.
Když vaše srdce vzplane v lásce ke Mně, když bude planout tak, jak to nyní ve vás vidím, poroste současně také vaše láska ke stvoření, neboť láska je jednota. Láska a tím myslím božskou, ne zlidštělou lásku, když se ve vás probudí, když ve vás zaplane, bude působit všude ve stejné intenzitě, jak jste ji v sobě rozvinuli.
Kde pak zůstanou vaše slabosti? Rozplynou se v tomto ohni lásky. Předpokládejme, že máte jako slabost sobectví. Jste tedy nadměrně šetřiví – což bezpodmínečně nemusí být špatné, pochopte Můj humor. Jde jen o vaše smýšlení, zda ve své nadměrné šetrnosti bezpodmínečně rozmnožujete své pozemské jmění a peníze, chcete ho zadržet, zda tedy lpíte na tomto pozemském jmění a tím jste na ně vázáni. Když vzplanete v lásce ke Mně, bude tato láska kmitat (např. když uslyšíte o osudu bližního) hned ve stejné intenzitě a překoná, ano přezáří vaše sobectví. Otevřete svoji peněženku nebo své konto a pomůžete svému bližnímu, nebude moci nijak jinak. Možná se potom zeptáte: Co mě pohnulo, že jsem teď tak jednal, kde jsem přece tak šetrný? Pak vám připomínám lásku, která dává, dává a ještě jednou dává.
Jiná slabost: Jste ctižádostiví, chcete stát na nejvyšším místě, chcete dosáhnout, aby vaše slovo šéfa, otce, matky bylo respektováno, aby byla uznávána vaše autorita. Nyní Mě milujete a s touto planoucí láskou ve vašem srdci jdete po meditaci do svého dne. A nyní příklad: vaše děti neuznávají absolutně vaši autoritu matky. V tomto okamžiku ve vás zakmitá Má láska a láska přezáří ctižádostivost, být vzornou hospodyní a matkou, která je v rodině respektována. Podíváte se nyní Mýma očima na své děti, pohladíte je něžně po blonďatých copech, i když by ještě tolik chtěly vzpurně křičet, uklidní se, shluknou se kolem mámy a ona si zpívá, hraje si s nimi nebo vypráví pohádku.
Jiný příklad: Šéf má potíže s podřízenými. Každý má strach o své místo. Bojuje se na lokty a vy chcete jako pořádající moc, ale také ještě se svojí skrytou ctižádostivostí, být všemi uznáván jako šéf. Znovu jdete do meditace do svého nitra a zaplane plamen, plamen lásky ke Mně. Vydáváte se na cestu do práce a láska proudí ve stejné intenzitě ke všem, kteří jsou s vámi na cestách tohoto světa. S touto láskou vstoupíte do firmy a znovu vyzařujete lásku a objímáte všechny zaměstnance tohoto podniku. Jdete do svého oddělení a z vašich očí proudí láska, která se vás probudila, a přezařuje vaši ctižádostivost být uznáván, neboť vidíte, z lásky, jež se ve vás rozvinula, své bratry a sestry ve světle lásky, poznáváte jejich starosti, jejich starosti, touhu udržet si pracovní místo atd.
S pomocí těchto příkladů jsem vám nyní ukázal, že je skutečně jednoduché překonat slabosti světa, když jen proniknete k tomu jednomu přikázání, které jsem vám dal: „Máš milovat Pána, Svého Boha nade vše“ a to pokračuje: „a svého bližního jako sebe samotného“ Dvě další přikázání vznikají v tomto prvním, neboť když Mě nade vše milujete, vidíte Mě v bližním a milujete ho a vidíte také Mě v sobě a milujete sebe takové, jací jste, se všemi chybami a slabostmi a říkáte sami sobě „ano“.
Tak je to sice správné stále znovu se pozorovat v zrcadle a poznávat se v odrazu, ale, Mé milované děti, v odrazu vás stále potkávám Já. Je to Má láska, která vám drží toto zrcadlo a ukazuje vám, že ještě musíte růst v lásce, jinak by vám zrcadlový obraz nepřipadal nápadný. Nedostatek, který se zrcadlí, se vyřídí sám, když porostete v lásce.
Nyní vidím ve vašich srdcích tu a tam otázku: Ano, Pane, miluji tě skutečně celým srdcem a každým vláknem své duše, a přesto mám pocit, že má láska je pořád ještě moc malá. Chtěl bych skutečně planout, jako oheň jasně vzplanout v lásce k Tobě, ale nevím, jak s tím mám začít? – Mé dítě, nemůžeš udělat pátý krok před prvním, také láska je jako žebřík, na němž můžeš růst jen krok za krokem. Kdyby láska, kterou si tolik přeješ, hned vzplanula v jasné mocnosti, Mé dítě, nemohlo bys ji unést, Mé dítě, neboť podívej, také Má láska je přizpůsobena tvé schopnosti milovat. Ale Já, tvůj otec, ti podávám ruku a jdu s tebou společně krok za krokem ke stále rostoucí lásce, až jí jednou zase budeš zcela proniknut.
V duchu jste ještě shromážděni kolem Mě a stále znovu vás shlukuji, jako slepice svá kuřátka, Své děti kolem sebe. Tak jste Mi často během noci zcela blízko. Jsou různé činnosti, které v noci vykonáváte, když vaše tělo leží v hlubokém spánku. Někdy se scházíme k probrání situace, někdy mi čile pomáháte v jiných částech Země nebo dokonce na jiných planetách působit ve světle lásky, a někdy jste, jako teď, shromážděni kolem Mě a Já do vás vkládám Svoji lásku, která je vám znovu pomocí, abyste vykonali další krok na žebříku.
Mí synové, Mé dcery, když nyní v začínající době prázdnin vyjedete do jiných zemí, do jiných krajů, řekněte: „Pane s Tebou!“ To je druhá věta, kterou bych vám chtěl darovat. Víte, že jste volní ve volbě slov, ale smysl znamená toto „Pane s Tebou“; už při probuzení, abyste začali den se Mnou a také se stále znovu vraceli do všudypřítomnosti ve Mně a se Mnou. Když budete ve svých vozidlech, obalíte se „Pane s Tebou“ do Mé ochrany a ochrany vašich andělů, neboť Mí synové, Mé dcery, jste poslové světla uprostřed temnoty a jste vystaveni útokům, také tělesným útokům, proto vám zvlášť přibližuji, abyste vždy byli spojeni s Mým Duchem, abyste nic nečinili beze Mě.
Vím, že s tím máte ještě stále potíže, ale s úkoly, které už nyní vykonáváte v duchovní sféře, poroste také vaše láska ke Mně a brzy vám už nebude připadat tak těžké se stále znovu vracet k „Pane s Tebou“ nebo když budete duchovně činní říct „Pane ne já, ale Ty skrze mě“. Ještě jednou – volba slov je na vás.
Tak putujte, obklopeni domovem, všemi vašimi milými, kteří se o vás bojí, po této zeměkouli, a tím docházím na konec skrze tento nástroj, kruh se uzavírá. Žádný z vás není sám. V lásce jste provázeni, láskou jste objati, Mojí láskou neseni po celé své pozemské cestě. Záleží jen na vás otevřít se stále více této lásce. Tak pokládám nyní Svoji ruku na vaši hlavu. Jdu řadami a žehnám každému dítěti zde v kroužku, a žehnám všem Svým dětem, kteří jsou na Zemi pro světlo, také jich se dotýkám s požehnáním na jejich hlavě. Má láska ve vás plane a jste skutečně požehnáním a nesete na tuto Zemi mír, jste světlem pro tuto hvězdu.
Amen
Mí milovaní synové a dcery, stále znovu kladu lásku do středu, neboť Já jsem láska a vy jste ze Mě. Celé stvoření je láska a není nic než láska.
S pomocí dvou příkladů, příkladu matky a příkladu šéfa, jsem vám ukázal, jak láska proměňuje, pokud o lásku usilujete. Tím jste poznali zákonitost, která je tak prostá. Celé mé stvoření je postaveno na prostých zákonitostech a čím více jim porozumíte, tím více vzplane vaše srdce v lásce ke Mně, neboť začnete chápat, že vše, co vás osobně potkává, co se ve světě děje a nadto v hmotném i duchovním kosmu, je neseno výhradně v zákonu lásky.
Tak směřuji vaši pozornost na jeden aspekt, který vysvětluje mnohé. Hovořím o evoluci, ať už tomu říkáte zrání, růst nebo vývoj, v každém případě je myšlen proces, při němž se uskutečňuje jeden krok za druhým a jeden stupeň se buduje na jiném.
Tento princip se táhne veškerým duchovním i hmotným stvořením. Nic z toho není vyjmuto. Ani vnější život ani duševní vývoj Mých dětí. Můj zákon pracuje jako nekonečně velký hodinový strojek, a pracuje odjakživa bezchybně a na věky věků bude pracovat bezchybně.
Vše, co je, musí růst. Nikomu není nic platné, když něco najednou vznikne bez růstu a tím nebyly vykonány nutné vývojové kroky, jak ve hmotě tak v duchovnu. Když pozorujete svůj duchovní vývoj, představte si ho jako žebřík, který stojí na podkladu této hmoty a je zdánlivě nekonečně dlouhý a někde v nebesích se ztrácí. Tento žebřík má nekonečně mnoho příček a ani jedna z těchto příček nemůže být přeskočena, nikým.
Když budete pozorovat nejrůznější charakterové rysy svých lidských bratrů a sester, zjistíte, že každý stojí na jiném stupni a každý vnáší do této inkarnace své zatížení. Vstupuje na žebřík a nyní začíná proces učení. Vše, co vás potkává, vám slouží k tomu, abyste se poznali, rozhodli se a tím něco naučili. Jestliže jste se to, co vám takzvaný osud uložil, naučili, postoupíte na další příčku vašeho vývojového žebříku. U vašeho bližního je tomu právě tak.
Představte si, že by na vás zavolal někdo, kdo stojí několik příček nad vámi: „Pojď přece sem nahoru, tady je to pěknější, zde můžeš vidět více“. Dokonce by se pokusil vytáhnout vás nahoru. Když víte o jednotlivých příčkách, kterými musíte projít, protože jen tak se rozšíří vaše vědomí, vaše duše prosvětlí, nezvládnete tímto způsobem příčky, které leží před vámi, ano, nebudete moci je vůbec přeskočit.
Nedívejte se tedy nahoru, ale dívejte se zpět, a uvidíte, že všude na všech příčkách jsou bratři a sestry. Každý se musí naučit to, co se musí na své příčce naučit, a každý dostává jen takový úkol, který mu přísluší. Tak dostane jiné úlohy ten, kdo už prošel pár příček, než ten, kdo právě vstoupil na žebřík.
Váš úkol, právě úkol všech poslů světla, spočívá nyní v tom, abyste byli vzorem. Nemá smysl falešnou horlivostí, fanatismem, misionářstvím pohnout vaším bližním, aby šel na vaši výši, na níž ještě nemůže být šťastný, protože mu chybí ještě něco ze zkušenosti v učení. Co můžete učinit a co máte činit, je vyzařovat radost, která bude pro ty, kteří vás následují, motivací, aby tam také šli.
Co můžete a máte dělat, je pomáhat vašemu bližnímu. K tomu, Mí milovaní synové a dcery, musíte vědět, na jaké příčce svého vývojového žebříku bližní stojí. Když půjdete se Mnou cestu lásky, naučíte se vidět a nenecháte se klamat tím, co vás bližní možná navenek představuje, ale pohlédnete do jeho nitra a poznáte, co skutečně potřebuje a že stupeň, na němž je, pro něj znamená základnu k učinění dalšího kroku. Když přitom nezapomenete, že také vy jste jednou na tomto stupínku byli, odpadne veškeré hodnocení a veškeré odsuzování.
Také před vámi leží ještě mnoho příček žebříku a ani vy nemůžete žádné vypustit. Ale co můžete učinit, je poprosit Mě, abych vám pomohl. Tak bude mnohá příčka odňata a mnohá zkušenost učiněna, kterou byste mohli zvládnout jen velmi těžko, kdybyste ji chtěli učinit sami.
Čím dále se Mnou půjdete do světla, tím větší bude váš přehled, tím hlubší bude váš pohled, tím větší bude vaše porozumění a vaše láska, a poznáte, že veškerá evoluce slouží – stejně jako žebřík – k tomu, aby dovedla Mé děti znovu na Mé srdce. Žehnám vám.
Amen
Ještě několik myšlenek pro vás, Mí přátelé v Duchu, prosba: Dělejte malé zdravé kroky! Tak půjdete zpříma a budete prozřetelní. Poznáte, co je důležité, nyní a dnes. Kdo dělá velké kroky, rád padá dopředu, a nic nepozná. Buďte požehnáni, požehnáni, požehnáni dnes a na věčnost.
Amen