30. dubna 2005
Projevení z lásky
Já, vás všech Otec, jsem ve vašem středu. Nejdříve žehnám těmto malým z nebeské říše, kteří sestoupili na Zem, aby zde jednou byli světlem.
Kreslím na vaše čela kříž a žehnám také vám, milí rodiče, kteří tyto andílky vychováváte. Jste jim matkou a otcem, jste posvěceni pro tento čestný, svatý úkol.
Vaši malí nesou zářivě bílé roucho. Vaše roucho má už tu a tam tmavé skvrny, jako roucha všech Mých poslů světla, ale až jednou zase přijdete domů, přehodím přes tyto skvrny Svůj plášť milosrdenství a vy půjdete do věčnosti v zářivém lesku.
Slyšte, Mí synové a dcery! Řekl jsem: „Jestliže nebudete jako děti, nebudete moci vejít do Mé říše nebeské.“ Co se skrývá za těmito slovy?
Podívejte, můžete zde na Zemi studovat nekonečně mnoho literatury, můžete číst knihy, které plní velké stěny knihovny, a přečtené si vzít do nitra a přesto vám říkám, že se vším tímto věděním nepostoupíte ani o krok dopředu, blíž ke světlu.
Proto jsem vám daroval z hluboké moudrosti Svého ducha tuto větu: „Jestliže nebudete jako děti, nebudete moci vejít do Mé říše nebeské.“ a sice z důvodu, že byste mohli vlastnit všechnu moudrost, všechno vědění této Země a přesto byste nemohli překročit práh do Mé říše, jestliže se současně v hluboké oddanosti – tak jako děti ke svým rodičům – nepřivinete ke Mně, svému Otci z věčnosti. Pak vás naplní Má láska a vy nebudete moci jednat jinak, než dávat tuto lásku dál.
Nazývám vás Svými syny, Svými dcerami. Tento pojem je třeba chápat duchovně. Znamená, že čerpáte lásku-moudrost z Mého věčného pramene a přeměňujete lásku-moudrost v čin, přičemž vám ale také nesmí chybět Mé ostatní vlastnosti.
Počínaje pořádkem, s nímž zde mnozí v kroužku ještě bojujete. Jestliže nemáte pořádek navenek, pak vám chybí také vnitřní pořádek. Jsou vaše mezilidské vztahy v pořádku? Jestliže Mě milujete z hloubi srdce, spočíváte-li jako děti na Mém srdci, pak celé vaše bytí vyzařuje lásku, vaše oči září v lesku nebe a vaše okolí je prozářeno láskou.
Stále znovu zakopáváte o plnění Mé božské vůle. Chcete ji a jen ji naplňovat a na rozcestí nevíte, jak máte jít dál a myslíte si, že bych vám mohl odejmout rozhodování. Ale znovu vám říkám: Je snadné naplnit Moji vůli tím, že řeknete: „Otče, jdu s Tebou a ty působíš skrze Mě“ a tak se jako Mí synové a dcery, jako dítě položíte na Mé srdce. Těsně vás obejmu do své náruče a poputuji s vámi na cestě, na kterou jste se vydali ze své svobody a v našem vnitřním spojení se může dít jen Má svatá vůle.
Vědění nakupené v knihovnách na celé Zemi, není ani malým závanem Mé božské moudrosti. Je možná tak velké jako malé zrnko písku ve srovnání se všemi plážemi velkých moří. Jak často si člověk myslí, že zvěstuje Moji a jen Moji pravdu z moudrosti. Ach, jaký pošetilec, kdo si to myslí!
Také zde, Mí synové a dcery, platí, že se přivinete do Mé náruče a řeknete: „Otče, vím, že nic nevím! Vím, že jsem nic před Tvojí moudrostí, ale jestliže je to Tvá svatá vůle, nechť skrze mě proudí z Tvé moudrosti a slouží mi k poznání to, co odpovídá Mému nynějšímu stavu vědomí.“ Tak se má také nástroj, kolem něhož se sešli bratři a sestry jako zde v kroužku, stále sklánět v pokoře, vědět, že stojí v Mé milosti a tím je schopen čerpat z Mé moudrosti to, co nástroj a bratři a sestry mohou pochopit podle svého vědomí.
Také až jednou zase budete doma, Mí milovaní, budete s úžasem stát před hloubkou a hojností Mé věčně svaté moudrosti a snažit se ji na věky věků vysvětlit. A stále znovu budete v úctě sklánět svoji hlavu: „Ó Otče Pra, jak málo rozumíme také v nebeském rouchu Tvé pravdě, Tvé moudrosti! Nauč nás ji, ó, náš stvořiteli, Otče, Bože a hlavní knězi, abychom rostli v porozumění a z tohoto pochopení tvořili a jednali podle Tvých svatých zákonitostí.
Také ve věčném domově, Mí milovaní, přijdete jako děti ke Mně a Já vás budu učit. Čím hlouběji proniknete do Mé moudrosti, tím zářivější bude vaše duchovní bytostí, neboť Má moudrost je založena v lásce a ta vás začaruje do stále nádhernějších bytostí, jejichž sílu záření si svým lidským rozumem nedokážete představit.
Sklizeň této doby jde po Zemi, je to Můj duch, Který nyní po celém světě volá Mé děti. Na této Zemi a sousedních sférách neexistuje dítě, které bych nezavolal svojí nejvroucnější a nejtoužebnější láskou: „Mé dítě, slyš Mě, Já, Tvůj Otec od věčnosti k věčnosti, tě volám domů na Své srdce!“
Pokora, která je založena v božské trpělivosti, vás provází na každém kroku na vaší pozemské cestě. Dítě v náruči otce nebo matky není pyšné, nepovyšuje se nad druhé. Přivine se do náruče pozemských rodičů a cítí se tam v bezpečí. Vidí ještě svět, pro který jsou oči dospělých většinou zavřené. Vidí ještě anděly, kteří ho obklopují, vidí ještě s radostí a úžasem přírodní bytosti. Teprve s narůstajícím věkem, s prvním „Já chci!“ ustupuje tato blažené doba dětství, v níž je nebe Mým děťátkům ještě tak blízko.
A u vás, Mí synové a dcery, má být nebe zase blízko. Chtěl bych otevřít vaše vnitřní oči, abyste zase vnímali anděly kolem sebe jako ve starých dobách, abyste skrze lásku, kterou kolem sebe šíříte, viděli zase bytosti, které usilovně slouží přírodě. A především, abyste slyšeli Mé toužebné volání po rozhovoru s vámi ve vašich srdcích, a to se stane jen tehdy, když jako děti přijdete ke Mně a Otec a jeho dítě budou znovu jedno.
Položte se znovu do větru Mé lásky jako semena pampelišky, která nyní znovu na mnoha loukách rozkvetla! Nechejte se nést tímto Mým větrem tam, kde jste si předsevzali splnit své úkoly. A vždy, jestliže budete něco chtít, myslete na Můj vítr lásky, do něhož se máte položit.
Tento vítr vás poté vynese vzhůru do nejvyšších rovin, jako často odnese daleko nahoru semeno pampelišky, přes mnoho hor. Tak chce Můj vítr uchopit také vás, obalit vás a nést vás tam, kde jste kdysi slíbili působit jako syn, jako dcera. Tam znovu jako semeno pampelišky zapustíte kořeny, ale ne v zemi, ale ve Mně. Daruji vám všechnu sílu, abyste ve svém růstu prospívali, abych do vás mohl vkládat stále více Mé lásky-milosrdenství. Pak vás hned obklopí zářící věnec lásky, vy rozkvetete v Mém světle a odkvetete tím, že vysypete tisíce semínek do všech větrů, které znovu přijmu a ponesu dále. Pochopte přirovnání!
Nyní už plníte pověření, ale ještě jste svedeni do větších společenstvích, abyste se vzájemně podporovali a pomáhali si. Ale přijde čas, kdy – jak bylo líčeno – přijmu každé semeno a ponesu ho tam, kde chtěl působit.
Nemusíte o této době přemýšlet, neboť žijete v „teď a tady“, jestliže se ke Mně přivinete. „Tady a teď“ je pro vás důležité, být dítětem v „tady a teď“, které nezná nic jiného než matku a otce a plné radosti se na oba usmívá a cítí se v jejich náruči bezpečně, opečovávané. Chápete Mě v tomto přirovnání?
V „tady a teď“ nesete přesto jako Mí plně vědomí synové a dcery světlo lásky-milosrdenství ve svém konání, ve svém vyzařování, ve svém bytí, jako Mí nositelé slova, Mí nositelé zdraví. Přesto je tato doba přípravou na váš vlastní úkol.
Noste ve svých srdcích radost, říkám vám stále znovu, i kdyby vás na této Zemi děsilo mnoho temných mraků. Díky radostí sloužit Mi se pak už nebudete bát, ale procitnete jako Mí poslové světla. A jestliže snad mrak ukáže nejtemnější černou barvu, obalíte svým světlem lásky-milosrdenství tento mrak silou, pro níž jste se otevřeli stálým cvičením.
Na začátku vašeho dnešního setkání jste mluvili o Mém synovi, které překročil práh záhrobního světa (Jan Pavel II) a který v životě a ve smrti naplňoval nadšením srdce mladých tohoto světa. Ptali jste se proč? Byl mládeži příkladem. Statečně nesl potíže svého fyzického těla, zasazoval se za mír a vyzval všechna náboženství Země ke společnému působení, aby společně řešily potíže globalizace. Prosil o odpuštění za všechny strašné činy církevní instituce a ještě mnohem více.
Každého z vás se ptám: Jste příkladem pro mladé? Touží po zdravém světě a vidí přesto všude jen zánik. Dáváte mladým lidem naději na budoucnost, v níž se vyplatí žít? Nevidíte jak místo dostávají strach, pesimismus, bezvýchodnost? Vidíte strach ze stárnutí?
To je odpověď, proč mladí tak vroucně uctívali onoho syna. A přesto spočívá v lidském uctívání nebezpečí.
Mí poslové světla, jestliže neukážete všichni na celé Zemi svým mladým žádné perspektivy, přidají se zase k někomu, kdo jim slíbí práci a veškeré štěstí Země, který nechá rozkvést krajinu, který udělá chudé bohatými a podle dnešních pojmů bohaté chudými, který slíbí spravedlnost pro všechny, který oznámí nový věk, věk lásky a míru, a ve skutečnosti by to bylo převzetí moci temnotou.
Vy, Mí synové dcery, máte vašim mladým ukázat perspektivy, ne tím, že budete stále znovu mluvit o dnešních potížích ve světě, o vysoké nezaměstnanosti, o otrávení přírody, o válečných sporech a co jiného se ještě všechno děje, co nespočívá v Mých božských zákonech, ale tím, že budete vše líčit světle a pozitivně. Slyším vaši odpověď: „Otče, jak můžeme mluvit o světle, když jsou zabíjena zvířata, denně umírají milióny dětí, příroda je znečištěna a mnohem více.“ Já vám ale říkám, že můžete velmi dobře mluvit o světle, neboť světlo současně vzniká skrze vás, skrze každého jednoho, který sestoupil z věčných nebes, aby zde na Zemi byl světlem. Řekněte svým dětem, že se všude probouzejí lidé, kteří chtějí chránit a opatrovat přírodu, kteří se starají o vymírající zvířata, kteří se v útulcích slitovali nad trpícím tvorem. Ukažte na spoustu dobrovolných pomocníků v nemocnicích, hospicích a jiných zařízeních, kteří pracují, aniž by za to něco dostali. Utěšte je, jestliže jsou nezaměstnaní a ukažte na minulé těžkosti, jako třeba dobu po válce, kterou tehdejší mladí zvládli. Jestliže jste sami bez práce, ukažte svoji důvěru v Boha, že se nemůže stát nic, co by nakonec nebylo dobré. A řekněte jim v klidné hodince, že se týká každého, aby zlepšil svět, vlastním probuzením k světelné činnosti.
Nyní se odděluje temnota od světla. Temnota se ukáže v celé své černotě, naproti tomu světlo v největší nádheře v jasu, který vysílá do tohoto světa každý z vás a tím rozzařuje vše temné. O tom mluvte se svými dětmi, s vašimi mladými, kdykoliv se vás budou ptát. Vyprávějte jim o síle lásky, kterou může každý zářit do stvoření, k planetě Zemi, k bližním, která způsobí, že se temné projasní.
Perspektiva existuje a sice nádherná! Říše míru, lásky a radosti, neboť Já učiním vše nové, nové nebe a novou Zemi. Setřu všechny slzy, nemoci už nebudou a Mé děti – pokud možno všechny – budou žít dlouhou dobu v blaženosti, neboť Mě uvidí tváří v tvář. K této době putujete a to je vítězství. A tohoto vítězství nemusí být dosaženo předchozími velkými katastrofami, neboť vy všichni máte moc a sílu tvořit a Já působím skrze vás, aby mnohé bylo zmírněno a vy s rozzářenou tváří putovali s vašimi dětmi a dětmi dětí do nového bytí.
Přes tento nástroj se nyní odmlčím, ale Mé slovo zůstává mezi vámi.
Amen
Projevení z moudrosti
Mí milovaní bratři a sestry! Mé slovo, které navenek odeznělo, ale v nitru ještě dále zní, bylo poučnou hodinkou pro všechny ty, kteří považují cestu ke Mně stále ještě za těžkou. Řešení jsem vám ukázal. Buďte jako děti a vrhněte se do Mé náruče, do bezpečí vašeho Boha, který vám je matkou a otcem.
Když jste, Mí poslové světla, opustili nebesa, planula ve vás láska, pomáhat v díle vedení domů padlých dětí. Prohlédli jste si svůj úkol, možné obtíže, problémy, ale viděli jste také Moji sílu, které ve vás planula a které je silnější než všechno ostatní, co se k vám může přiblížit. S tímto ujištěním jste šli do inkarnace.
Šli jste cestu přes kojence, dítě, dospívajícího mladého člověka, až jste vstoupili do věku dospělosti. Udělali jste své zkušenosti a byli jste a jste konfrontováni s tímto světem a vidíte, co se kolem vás děje.
Posloucháte zprávy, vidíte, jak se formuje temnota a tušíte nebo poznáváte její postup a tak v mnohých vystupuje strach: „Jak můžu jako malý člověk v tomto světě obstát. Není tu příliš velké nebezpečí, že mě převálcují negativní síly, které často vůbec neznám?“
V tomto světě, Mí přátelé, máte strach, ale Já jsem tento svět překonal. Co to pro vás znamená? Je pro vás láska největší síla? Je láska váš cíl? Je vaše denní snaha přiblížit se Mi nesena službou vašemu bližnímu? Jestliže je toto přání vašeho srdce, pak jste překonali strach tohoto světa a vstoupili do skutečného života.
Jestliže se v těžkých hodinách přesto obáváte nebezpečí a rizik, které skýtá vaše pozemská cesta, tak se sami sebe zeptejte: „Nepřivedl mě snad Můj milující Otec úžasně na místo Mého života, kde dnes stojím? Mohla mi nebezpečí viditelně nebo neviditelně skutečně vážně něco způsobit? Nespočívala snad nade mnou v každém okamžiku milující a ochranná ruka Otce, i když jsem si toho nebyl vždy plně vědom?“
Jestliže budete upřímní, musíte si na tuto otázku odpovědět „ano“. Ano, Můj Otec, Který mě miluje, mě ochraňoval a bude mě dále ochraňovat a připravovat mi moji cestu, kterou jsem slíbil jít.
Dal jsem vám obraz semene, které je neseno větrem. Posel světla, který se Mi oddal, je stejný jako takové semeno. Zcela prost strachu se nechává nést Mým větrem, nejen s vírou, ale i s vědomím, že ho nese Můj vítr lásky na místo, které si vybral.
Mí milovaní bratři a sestry, hovořili jsme spolu už často o oddanosti a chci vám trochu prohloubit jeden aspekt. Naprostá oddanost znamená naprostou ochranu. Přičemž slovo „naprostý“ chápete a neztotožňujete ho s „perfektní“. Oddanost ke Mně, která nemá tento naprostý (úplný) obsah, znamená, že si člověk nechává oblasti svého života, které ve svévoli chce utvářet a spravovat.
Poznejte, Mí přátelé, že to jsou oblasti, v nichž jste ohroženi! Jestliže existují takové oblasti, které podléhají vaší svévoli, tak to současně znamená, že jste se otevřeli silám, které nepatří ke světlu. Abychom hovořili v obraze, na některých místech jste neuzavřeli svoji pevnost a tudy vniká protistrana. Kdo Mi z celého srdce dá své „ano“, není ohrožen. Nic ho vážně neomezí, aby nešel cestu ke Mně a na této cestě nemohl splnit úkoly, které si sám vybral. Kdo se poznává a cítí jako nositel světla, ten tuto oddanost bude vykonávat.
Vzpomeňte si na obraz, který vám líčil váš bratr, když Mě viděl, s otevřeným srdcem, kterým proudilo bezpočet lidí a duší. Úkol, který jste si sami vybrali, spočívá v tom, tyto lidi doprovázet, držet bránu Mého srdce otevřenou. Jak se to ale může stát, když vaše oddanost není úplná? Má slova na tomto místě jsou vážná a uzavřu Své projevení tím, že vám s sebou dám ještě něco na cestu, co nepotřebuje žádného vysvětlení, protože máte srdce a rozum. Má slov zní: „Mé ovečky znají Můj hlas a kdo zná Můj hlas, ví, že současně nemůže sloužit dvěma pánům.“
Amen
Vnitřní slovo skrze další nástroje
Mí milovaní, rád bych vám ukázal pomoci, které vám mohou cestu usnadnit. Lehkost bytí vám ukážu na příkladu otevírání květu. Jestliže máte těžké srdce a vyjdete si do přírody, pak se podívejte na bezpočet květů se skvostnými barvami. Vidíte, jak se lehce pohupují v lehkém větříku a naklání se k vám? Podívejte se na rozkvetlé třešně! Květy vás mají potěšit, než se promění. Je to svátek pro všechen hmyz, který hledá nektar. Později uvidíte proměnu, náznaky plodů, které se v létě ukáží jako červené plody, které se vám znovu rozdají.
Jestliže se v přírodě díváte na kvetoucí keř forzýtií, pak zažijete duchovně, jak vám keř daruje sluneční sílu, rozjasňuje vaši mysl, posiluje vaše srdce a vy cítíte lehkost bytí. Každý květ, který má jinou barvu, má také jinou sílu záření. Bílá kvete v jiné energii než žluté květy. Červené tulipány vám darují sílu.
Jste okouzleni krásou bezpočtu květů a vaše mysl je projasněna. Podívejte se také na louky v jejich kráse barev, světlou zeleň trávy, zářící žlutou pampelišek, skromné sedmikrásky, jak vytvářejí malé, do dálky bíle zářící polštáře, a na kraji lesa to září modře a obklopuje vás vůně fialek! Ve všem bytí jsem Já životem a Mým stvořením na Zemi chci potěšit Své děti.
Proto uctívejte přírodu, všechny stromy, keře, květiny a trávy! Uctívejte všechna zvířata! Vejděte bosky na louku, když trávu ještě pokrývá rosa, poskytne vám to léčení při mnoha obtížích. Myslete vždy na to, že Já Jsem ve všem život a jak jsem vše úžasně stvořil, že žádný květ není stejný, žádný list není stejný, ano, také každé stéblo trávy se liší od jiného.
Když jdete ubití do stvoření, pocítíte Moji lásku ve větru, který vás ovane, paprsky slunce, které vás pohladí, v každé kapce deště Mě pocítíte, jako bych chtěl z vás smýt vše těžké. Tak přijímáte Moji lásku ve všech rostlinách, větru i slunci, nové energie vámi pulzují a posíleni jdete své cesty. Temné myšlenky mlčí.
Víte, že vás provázím v Mé lásce, stále jsem na vaší straně, ano ve vás. Buďte jedno se všemi květy přírody, se všemi zvířaty a tím budete prostřednictvím své radosti také znovu jedno se Mnou, Který vás nekonečně miluji.
Amen
Ve vašich srdcí, Mí milovaní, je ukryt nezměrný poklad, vaše královské dědictví, skrývá se zde kámen mudrců, skrývá se zde svatý grál, jste vyzváni ho zvednout.
Mnoho pojmů vytvořilo lidské vědomí. Kdo následuje Má přikázání o lásce k sobě samému, o lásce k bližnímu a lásce k Bohu, vašemu stvořiteli a otci, bude nezadržitelně putovat dovnitř a všimne si zářícího lesku vnitřní božské bytosti a tento lesk rozvine také navenek.
Mí milovaní, jste vzorem svým bratrům a sestrám, aby procitli ze spánku omylu, ze spánku a bludu materializmu? Pozemská, tedy pomíjivá moc, prázdný klam, mystifikace a pokrytectví, které často budují na impozantních a hliněných sloupech, nechá Má spravedlnost a Má moudrost přeměnit v prach.
Ale co zůstane a bude mít hodnotu, jsou neotřesitelné sloupy, na nichž spočívá Mě zasvěcená svatyně, kterou každý člověk zřídil v základech svého srdce díly pokory a lásky.
Jste Mí poutníci, vydali jste se na cestu jako Mí poslové světla a jste Mnou vybaveni znaky posla světla: jasně zářící pochodní, mečem lásky a zástavou domova světla. Ale ještě více jsem vám toho dal. Toto obsahuje vše, co potřebujete, abyste všem hladovějícím a žíznícím podali stravu, která je nasytí a narovná.
Tak putujte, Mí milovaní věrní, cestu se Mnou, aby bylo světlo. Naplním vám ruce. A jestliže také vaše nohy ještě někdy zakopnou, tak se to děje proto, abyste dospěli k další zralosti. Pak ale uvažte: Má ruka je a zůstává položena kolem vašich ramen a Jsem to Já, Kdo je ve vašem srdci teplem, silou, útěchou a radostí.