Tichá radost

Poselství - květen 2000

Poselství - květen 2000

zpět

Kroužek lásky a světla Norimberk 27. května 2000

 

Milovaný Ježíši Kriste, prosím Tě teď o vedení do meditace:

 

Stahujeme se ze všeho vnějšího. Všechna svá tykadla, která byla zaměřena směrem ven, stahujeme jako šnek. Jdeme hluboko do svého domečku, hluboko do svého středu, do svého srdce. Pro zklidnění pozorujeme svůj dech. Posloucháme tlukot srdce.

 

Z vnějšího světa do nás nic neproniká. Zcela se utišujeme a představujeme si ve středu těla náš chrám, do něhož můžeme kdykoliv znovu vejít, nádherný prostor, naplněný duchem, láskou a světlem. Klepeme na dveře a prosíme, abychom mohli vstoupit. Dveře se otevírají a jsme oslepení hojností světla. Vstupujeme, za námi se dveře zavírají.

 

Vnímáme, že prostor má tvar kruhu. Na vnějším okraji kruhu hoří malé plameny. Nevidíme žádné svíčky, ale jen plameny, těsně vedle sebe. Jdeme k těmto plamenům a ony k nám hovoří: „Jsi dítě Boží, pojď, jsme zde pro tebe, vlož teď do plamene to, co jsi dnes na sobě poznal, a co bys rád změnil. Přemýšlej: Co jsi dnes zažil?“ Vědomí, že bych to chtěl mít změněno, vkládáme do plamene. A další plamen říká: „Co dnes pohlo tvojí myslí a co tě vyvedlo z tvé harmonie? Přemýšlej a předej mi to, chci ti to pomoci proměnit!“

 

Tak jdeme od jednoho plamene k dalšímu a odkládáme vše, co nás dnes tlačilo nebo bolelo, co nás rozčilovalo. Vybíráme to ze sebe, díváme se na to a předáváme světlu. Na konci v nás zůstává radost, že jsme vše poznali, prohlédli a předali.

 

Slyšíme za sebou, jak nějaký hlas říká: „A nyní se, dítě Boží, otoč a pohlédni do středu, zcela hluboko do nitra.“ Tam vidíme Boží jiskru, jak se vyvíjí, jak stále sílí, a víme, to je náš plamen života, který nám daroval Ježíš.

 

Cítíme, že jsme zcela obaleni tímto světlem. Aniž bychom něco chtěli, pohybujeme se s naší duší dovnitř. Vstupujeme do svého světla života a dáváme se jím pronikat. Každý vidí světlo v jiných barvách, jak je duše zahalována a cítí se dobře. Neboť tady je duše doma, zcela těsně u Boha. Úžasné teplo stoupá, proniká duší, bezpečí, nekonečná něžnost, vroucné splynutí.

 

V tomto nejniternějším jádru můžeme být vůči Otci a také vůči sobě samým zcela upřímní, neboť zde není ani strach, ani hektika, jen harmonie, která je náhle slyšitelná, neboť zářící světlo je také zvukem, hudbou. Vše je jednota, cítíme to. S vědomím, že tato Božská jiskra léčí duše, může se oddělit také znovu z tohoto nejniternějšího a jít svou cestu. Ví, tady je místo, kde budu vždy přijata, kde budu utěšena a milována. To je ve vlastním chrámu, který je v nitru každého člověka.

 

Tak vystupuje duše znovu z vnitřního světla, pohlíží do kruhu a děkuje Stvořiteli. Dveře se otevírají a my opouštíme tuto místnost, slyšíme znovu tlukot svého srdce. Ukazuje nám, že žijeme v hmotě. Pozorujeme svůj dech a děkujeme za tento život.

 

Pane, Můj Bože, děkujeme Ti, že jsi nás znovu vedl do našeho nejhlubšího nitra, takže znovu nalezneme tento chrám, když budeme potřebovat pomoc.

 

Hluboce se nadechujeme, natahujeme a jsme znovu zcela ve svém těle.

 

Mí synové a dcery, cítili jste v tomto chrámu ve svém nitru Moji blízkost? Neobalilo vás Mé světlo dokonale? Neuvítal jsme vás plný radosti ve vaší vnitřní oblasti ticha a jednoty Já, váš Bůh a Otec, váš bratr Ježíš?

 

Když jste kdysi opustili věčná nebesa, upozornil jsme vás na místo ve vás, kde jsem Já, Otec, Svému dítěti stále blízko. Jakýmikoliv hlubinami dítě kráčí, jakýmikoliv potížemi jde, v nejhlubším nitru je pokoj, láska, domov, věčné bytí, Má všudypřítomnost.

 

V knize knih stojí psáno, že jsem po své smrti putoval po boku učedníků emauzských, a oni Mě nepoznali. Že jsem pak nějakou dobu, totiž 40 dnů, strávil se svými učedníky, než jsem jejich očím zmizel v oblacích, protože jsem se vrátil do věčnosti. Že jsem ale napřed slíbil, že pošlu Svého Ducha.

 

Podívejte, to vše platí také pro vás. Neboť co zde je popsáno, má platnost pro všechny Mé posly světla na Zemi, dokud existuje ve své těžce hmotné podobě.

 

V mnoha dobách jsem putoval na vaší straně a vy jste Mě nepoznali. Také vy jste byli světem odkloněni a nepoznali Ducha lásky, který vás nenechá sekundu samotné.

 

Také dnes, Má věrná skupinko, jsou stále znovu okamžiky, kdy Mě nepoznáváte. Nyní na Mne pohlížíte a říkáte: „Pane, jak se to může stát? My, kteří tě milujeme, Tě poznáváme všude.“ Nuže, nejsem ve vašich bližních, nejsem také ve všech duších, o nichž jste dnes hovořili?

 

Ve vnitřním chrámu jsem v každém člověku, v každé duši všudypřítomný a potkávám vás v každém vašem bližním, ať už je, podle vašeho názoru, ještě tak silně lapen ve světě, ať už je obtížen všelijakými chybami. Nedívejte se na člověka, ale dívejte se do nitra, dívejte se do chrámu, dívejte se na světlo ve svých bližních, neboť toto světlo září na stíny lidství!

 

Zdravím vás tímto světlem a zkouším vás, do jaké míry jste vyrostli v lásce, abyste poznali tohoto vašeho bližního jako Mé světlo.

 

Vím, že Má slova vás ženou, abyste odporovali: Jak může zářit světlo, tak myslíte, na vraha? Ano, to nemůže být! A přesto odpovídám: Také na toho, kterého označujete jako vraha, září Mé světlo. Zkouší vás, do jaké míry jste připraveni darovat svoji lásku, své porozumění také onomu člověku a sice z jistoty, že nemůžete pohlížet do inkarnací, a dění vraždy vidíte v přehledu, spojení mezi obětí a pachatelem a vzájemné působení mezi obětí a pachatelem.

 

Tak je mnoho příkladů, Mí přátelé, kdy putuji na vaší straně, a vy Mě nepoznáváte. Jak je to lehké, to už jsem říkal často, milovat ty, kteří vás milují a činí vám jen dobré, jak těžké však je přinést lásku i všem těm, kteří vás nechají na vaší cestě zakopávat o veliké potíže. Vždy, když pozorujete, že vaše láska klesá, že kmitání odporu, odmítaní, antipatie sílí, pak víte, zde stojím před vámi Já a tázavě se na vás dívám.

 

Tedy to jsou setkání se Mnou, který vás nade vše miluji, každého jednoho z vás. Pak žiji také ale s vámi v této době symbolických 40 dnů. Nejsem skutečně na vaší straně? Nepociťujete sjednocení se Mnou velmi blízko, jen vaše pochyby, vaše vlastní omezení vám brání vykonat krok do Mé stálé všudypřítomnosti. Přesto žijete z Mého Ducha a s Mým Duchem. Je to radostná doba, v níž nyní putujete. S každou myšlenkou lásky, pokoje, požehnání, světla, s každou modlitbou je sjednocení se Mnou blíže, neboť Já jsem láska, požehnání, světlo a pokoj. A pokud se oddáte do tohoto kmitání, budete žít ze Mne a Já ve vás.

 

Ale před sjednocením mezi Mnou a duší přijde ještě doba, kdy si budete myslet, že jsem vás opustil. Připomenu vám jednu událost: Rozloučil jsem Se se Svými učedníky, se Svými apoštoly a vzestoupil na nebe. Jeden mrak zakryl výhled a Mí učedníci Mě už neviděli. Ale předtím jsem zvěstoval, že jim pošlu Svého Ducha. Pravil jsem: Nebuďte smutní, když odcházím, neboť k vám přijde Můj Duch, posílí vás, dá vám sílu a učiní vás schopnými k tomu, co jsem vykonal Já. Dále jsem řekl: Zůstaňte spolu, buďte si navzájem oporou, neboť pak přijde doba, kdy se vás Můj Duch dotkne svatým olejem a ohněm, doba, kdy se vydáte do světa, abyste na Zemi přinesli světlo.

 

Co to pro vás znamená? Jeden či druhý mezi vámi už zažil, co to znamená, když musí čistě duchovní svět krok ustoupit, aby se dítě Ducha, dítě Boží, mohlo osvědčit uprostřed temnoty. Neboť je platí, že také temnota musí mít právo pokoušet dítě Boží. Tak jako i Já jsem směl být pokoušen a sice třikrát, tak také vy budete uvedeni v pokušení a všechny síly temnoty pak budou povolány, aby vás strhly. To bude doba, kdy vám zdánlivě zmizím, to bude doba, o níž si budete myslet, že jsem vás opustil, ba že vás celé nebe opustilo: Bude to hluboká noc duše a každý z vás půjde touto hlubokou nocí, než vás bude moci pojmout Můj Duch, protože obstojíte ve zkoušce.

 

Protože všichni kráčíte své cesty individuálně, je také dán individuálně okamžik, období, kdy poputujeme společně, jedno srdce, jedna láska, jedna síla, a doba, kdy se budete cítit opuštění, kdy obstojíte ve své zkoušce a také doba, kdy vás pojme Můj Duch. Neboť skutečně vše má svůj čas pro každého z vás, jak stojí u Šalamouna.

 

Ale také v době zkoušek, které teď přistoupí zesíleně na jednoho či druhého, je vnitřní chrám útočištěm pokoje, lásky, útočištěm věčného domova. Ale také zde budete mít pocit, že se musíte osvědčit, ale čím více se usídlíte v tomto vnitřním chrámu, ba dokonce už tento vnitřní chrám neopustíte, tím více síly k vám bude moci poproudit, neboť zde jste absolutně v ochraně nebe, ve své vlastní nebeské říši, v říši, kterou jsem daroval každému Svému dítěti pro cestu z domova do temnoty, kde jsem stále všudypřítomný, i když Mé světlo je zahalené, protože musí být zahalené.

 

Rozumějte Mi dobře, Mí milovaní přátelé. Když tedy budete kráčet hlubokým údolím, když na vaší cestě budou zkoušky, tak přijďte do tohoto chrámu a už ho neopouštějte. Zůstaňte duchovně ve svém středobodu, kterým Já jsem, vězte, že se nacházíte v Mé všudypřítomnosti, i když ji necítíte. Co se pak už může stát, i kdyby zkouška byla sebetěžší, i kdyby utrpení bylo sebevětší, bolest, tělesné utrpení, které takřka umačká vaši duši. Myslete na to, že ve skutečnosti vás pak nesu ve Svých pažích, jak víte z oné příhody: Stopy v písku. Vždy pak, když je možné vidět jen pár stop v písku, byly nejtěžší úseky v životě lidského dítěte, a vždy jsem pak nesl toto lidské dítě, Své dítě. Tato jistota vás bude utěšovat v každé těžké situaci. V tomto vnitřním chrámu budete vždy obaleni do světla domova, do síly z Mého srdce, která vás posílí pro těžkou cestu, která bude před člověkem ležet.

 

Po těchto zkouškách pošlu Svého Ducha, který vás pomaže svatým olejem a zabalí do ohně lásky, tento oheň, který pojme každou buňku vašeho těla a který se spojí s praenergií, láskou z Boha, která je v každé buňce životem. Ó Mí synové a dcery, i když byste pak měli být v záhrobních oblastech a tam vás pojme Můj Duch, mnohý sestoupí znovu k Zemi v plné síle Ducha, aby zde dole pomáhal, sloužil, aby vysílal světlo mocnými slovy, které vyléčí nemocné, aby slepí znovu viděli, chromí znovu chodili a Mé zotročené lidské děti byly vysvobozeny ze svého otroctví.

 

Ve svém posledním projevení jsem řekl něco v tomto smyslu: Obrat ke světlu je vykonán. V duchovnu je vítězství světla už dávno dosaženo. Ale než se toto vítězství dokončí na Zemi ve všech oblastech, uplyne na Zemi ještě hodně času.

 

Někteří z vás budou pojati Mým Duchem ale také už v době svého života. Všechen strach pak od nich ustoupí, Má síla naplní Mé dítě, a bude v době, kdy budou Mé lidské děti volány k přemýšlení nahromaděnými ranami osudu, moci pomáhat a zasahovat, neboť pro mnohé Mé lidské děti nyní začíná doba, kdy je osud povolá ze světského, nastaví jim zrcadlo a ukáže jim, proč jdou po Zemi. Aby vykonali veliké cesty na dovolenou, aby shrábli velké zisky z akcií, aby měli z života radost a požitek? Jen radost a požitek? Z čeho radost a požitek, na úkor jiných? Např. na úkor těch, kteří hladoví, kteří žijí v bídě?

 

Mí přátelé, než vyslovím nad Zemí veliké Amen, uplyne ještě spousta času, ale tak jako ubíhá život dosud, především ve vašim zeměpisných šířkách, už to nebude. Přijde na vás několik krizí, takže Mé děti, které jsou lapeny ve světě, se probudí a poznají, že tancovaly kolem zlatého telete mamonu. Mnoho Mých dětí pak bude hledat smysl života a už neshromažďovat poklady, které sžírají rez a moli. Jiní budou nakaženi nemocemi, o nichž si mysleli, že už jsou dávno potřené, a budou bojovat o zdraví. To vše patří ale k obratu, který se uskutečnil.

 

Mí přátelé, i když jsem vás nechal trochu pohlédnout do budoucnosti, které nebude ústit jako dosud do radosti a požitku, tak se nemáte nechat zarmoutit, naopak: Já jsem radost, ale je to jiná radost, radost darovat lásku a být láskou, radost ze stvoření, radost ze zvířat, kteří vám byli darováni jako společníci. Také zde se mnohé změní, neboť pozvolna se budou probouzet Mé děti, budou stále citlivější pro utrpení, které nyní ještě vládne ve světě zvířat, protože člověk zachází se svými zvířecími příteli nevšímavě a bez přemýšlení.

 

A to bude vaše radost. Uvidíte, jak Můj Duch lásky bude působit stále silněji a vítězit, jak pozvolna bude muset ustupovat to temné, které teď má ještě na této zeměkouli nadvládu. Temnota ještě dobude několik vítězství, ale budou to jen zdánlivá vítězství, vždy na to myslete, když se budete domnívat, že temnota má na této Zemi ještě moc v rukou. Myslete na to a posilujte svými myšlenkami vítězství světla a budete působit z Mého Ducha a s Mým Duchem a změníte tím pocitový a myšlenkový svět svých bratrů a sester. A stále více touhy po lásce a pokoji se bude probouzet v srdcích Mých dětí, což nakonec povede k lásce a pokoji.

 

Pak řeknu Své velké Amen a bude jen málo těch, kteří nebudou ve svém srdci alespoň ve zlomu dotčeni láskou. Žádná duše nebude moci říct: Pane, tvá láska mě nehledala, nenalezla mě, neobalila mě. S každým lidským dítětem jednám stejně a každé lidské dítě je Mojí láskou hledáno, nalézáno a obalováno. Jak pak ale jedná s tímto světlo, to záleží jen na Mém dítěti. Jste ale povoláni, abyste působili tak, že vítězství světla a nebe bude radostnou slavností pro pokud možno všechny Mé děti.

 

V době, kdy se připravujete na blízkou slavnost Svatého Ducha, vylití Mého světla nad vámi a ve vás, v této době se obraťte zvláště k požehnání toho „rozproudit-se, rozdat-se“. Hovořili jste o svíčce, která se rozdá ve svém světle.

 

V meditaci jste viděli plameny, do nichž jste vložili všechny své potíže. Když ochotně předáte své starosti sžíravému ohni, budete volní pro pohlcující lásku vysílání Mého Ducha, požehnání, pokoje, lásky, světla, neboť pak už nebudou kroužit vaše myšlenky kolem vašich denních starostí, ale spočinete ve vnitřním chrámu, ve svém prasvětle, kterým jste od věčnosti a vždy jím budete, ve světle svého synovství Božího. Světlo, které není oddělené od Mého světla, který jsem od věčnosti vaším Bohem.

 

Nechejte tedy toto své světlo, kterým jste slíbili být na Zemi, zářit do tohoto světa a připravujte se na své individuální svatodušní svátky, kdy každému v jeho čas požehnám svatým olejem lásky a pokřtím ohněm Svého Ducha.

 

Nyní ještě jedno slovo pro vás oba, Má dcero, Můj synu, kteří jste se rozhodli, jít cestou po Zemi společně. Má dcero, prosila si Mě o Mé požehnání. Je vám dáno. Položte v duchu své ruce jednu do druhé a putujte spojeni v Mém světle lásky k věčnému domovu. Ve slunečných dnech se radujte, jestliže snad jednou bude zima a porazí vás bouře, přiviňte se těsně k sobě, dávejte si navzájem sílu a vzpomeňte si na požehnání, která jsem vám daroval, a bude k vám proudit stále jako posilnění, takže projdete také těžkými hodinami a v nitru budete stále plní radosti. Stále mějte jeden před druhým úctu a vaše láska nikdy neuvadne. Žehnám vám, jakož i vám zde v kroužku, Mí milí, ano, žehnám všem Svým dětem, žehnám Svému stvoření.

 

zpět