Tichá radost

Poselství - květen 2013

Poselství - květen 2013

zpět

 

 

 

Kroužek lásky a světla Ježíše Krista

25. května 2013 v Norimberku

 

 

 

Božská meditace z lásky

 

Mí milovaní synové a dcery, pojďte se Mnou v meditaci na vysokou horu! Široká cesta vede nahoru na horu a zpočátku jdete po této široké cestě. jdu s vámi, neboť máte svou svobodnou vůli a vím, že velmi brzy poznáte, že tato cesta nemůže být ta pravá.

 

A netrvá to dlouho a tato cesta končí v kamenném poli, ve kterém jsou roztroušené obrovské kusy skály, které nedokážete překonat. Tyto kusy skály jsou symbolem pro to nebo ono ve vašem životě, kdy jste se museli otočit, abyste našli správnou cestu, cestu, která úzká a strmá vede k vrcholu.

 

Jsou to nepřekonatelné kusy skal. Leží na široké cestě, abyste poznali, že na Mé cestě si nemůžete spokojeně a pohodlně vykračovat. Obracíte se a jdu s vámi. Nyní to je prudce vzhůru, tak prudce, že si musíte vždycky čas od času trochu odpočinout. Co znamená odpočinutí? Přemýšlíte o cestě, po které jste se nyní vydali. Zvažujete to, jste unavení a trápí vás žízeň. Je to žízeň po Mně, vašem Pánu a Bohu, který jsem také váš Bratr Ježíš.

 

Několikrát se zhluboka nadechujete a vydechujete a jdete dál. Jste ještě obklopení stromy, které vám dávají stín. Slyšíte vítr, který ševelí v listech. Přivává k vám ochlazení, neboť slunce září na nebi a žhne dolů. Je to slunce, kterým jsem Já, po kterém všichni toužíte. Ale je ještě – v přeneseném smyslu slova – pro vás příliš horoucí, proto potřebujete ochlazení. Čím výše ale stoupáte, tím svobodnější je vaše vnitřní bytí a učíte se snést Mé světlo.

 

Na svých ramenou nesete batoh, jak to je obvyklé na vašich horských túrách. Máte toho v něm hodně nabaleno, i to, co nepotřebujete, např. uznání v zaměstnání, u sousedů, nebo jistotu, spoříte, abyste měli pokud možno co nejvíce „pod polštářem“, i vaše touhy, které jsou zaměřené na svět, např. koupit si nový nábytek, nově se obléct nebo moct mít nejnovější technické vymoženosti.

 

Všechna tato pozemská přání ztěžují vaši cestu. Jste unavení a utrmácení. Sundaváte těžký ruksak ze svých ramen a vyprazdňujete ho. To, co skutečně potřebujete, je voda. Je to Má voda života a kousek chleba, který můžete sdílet se Mnou a se všemi svými sourozenci, a nebude ho – jako při zázračném rozmnožení chleba a ryby při Mém putování po zemi – ubývat, neboť čím více rozdáváte, tím silnějším se stává chléb, kterým jsem v přeneseném významu Já, Ježíš, a vody života, která představuje Mou lásku, přibývá. Opět si nasazujete batoh a putujete nyní neobtíženi dále vzhůru na horu.

 

Cesta nyní dělá ohyb. Díváte se dolů a poznáváte širokou cestu, po které jste se nejprve vydali. Vidíte, že by se skály, které se již na začátku nedaly překonat, stále zvětšovaly. Jsou to skály, které znamenají svět. Jsou to vaše světská přání, která by s každým novým výdobytkem měla za následek ještě větší přání: skály bohatství, mnoho cest do všech částí země, skály ve formě domů, které draze pronajímáte, abyste dosáhli co největšího zisku, a mnoho dalšího. Tento výhled vás vyděsí a tisknete se ke Mně a jste šťastní, že jste se nevydali po světské cestě.

 

Nyní jdeme dále, neboť ještě není dosažen vrchol s křížem. Opouštíte hranici stromů a vlevo a vpravo od cesty jsou od větru rozcuchané nízké borovice a jiné keře. Ale i tuto hranici vegetace necháváte za sebou. Nyní se vám otevírá barevná pestrost květinových polštářů, které rostou na skalách a přesto se jim daří. Skláníte se dolů a těšíte se z nespočetných drobounkých květů. Všechno to jsou květy lásky, květy míru, květy požehnání a také květy zdraví, které jste stvořili a vytvořili.

 

Nyní cítíte Mou blízkost ještě mnohem silněji, ano, cítíte, jak kolem vás pokládám Svou paži a povzbuzuji vás, abyste šli dále, vstříc vrcholu. Cesta se opět stává kamenitou. Také moře menších kamenů musíte nyní přejít. Tyto malé kameny představují všechny vaše negativní city a myšlenky. Ale skrze Mou sílu a vaši lásku ke Mně a ke všemu bytí přecházíte s lehkou nohou přes tuto kamennou poušť.

 

Buďte nicméně trochu opatrní, neboť víte, že na těchto mnoha malých kamenech můžete snadno sklouznout! Potřebujete tedy také pevný krok a správné vybavení, např. dobré boty. Co to znamená? Dokud vaše bytí spočívá ve Mně, jdete pevnými kroky přes kamenné pole. A spočíváte ve Mně, když jste se svými myšlenkami u Mě.

 

Tak řeknete např.: „Ježíši, milovaný Pane, vždycky znovu jsi nám říkal, že je Tvým největším přáním, abychom s Tebou mluvili od Já k Ty a že nám odpovíš.“ Tak leckdo mezi vámi se Mnou mluví a se raduji, i když se tu a tam objeví pochyby, jestli to jsem opravdu Já. Říkám vám ale, do rozhovoru mezi Otcem a dítětem – a Já, Ježíš, jsem váš Nebeský Otec – se nemůže nic a nikdo vtlačit, neboť Otec a dítě jsou jedno, jeden duch, jedno světlo, jedna láska.

 

A vy, kteří byste tak rádi se Mnou chtěli mluvit a ještě to nedokážete, vás beru ještě vroucněji na Své srdce a říkám vám: „Mé milované dítě, neočekávej nic, neboť přání přichází z tvé svobodné vůle a tato svobodná vůle se tlačí mezi Mě a tebe. Ciť se prostě jen v bezpečí v Mé náruči a mluv ty se Mnou! Např. „Otče, jsem tak šťastný, cítím Tě, Otče, děkuji Ti za stvoření, které je nyní tak bohatě rozkvetlé. Otče, jak nádherně jsi stvořil tuto zem. Otče, miluji Tě.“ odpovím s jistotou, např. „Mé dítě, a miluji tebe.“ Když teď pochybuješ, milované dítě, pak to opět chvíli trvá, protože pochybnost masivně rušila spojení mezi Otcem a synem.

 

Putujeme dále, neboť jsme ještě nedorazili ke kříži na vrcholu. Krátce se díváme zpátky na cestu, kterou jsme ušli, a Já, Ježíš, se raduji, že jste statečně překonali leckterou těžkost, abyste se Mi více a více přiblížili, a tak vás naplňuje radost při tomto ohlédnutí. Díváte se opět dopředu a vidíte stát v dálce znamení kříže na vrcholu hory.

 

„Můj milovaný Ježíši“, tak říkáte, „vezmi mě za ruku a už mě nikdy nepusť a ani já se Tě už nikdy nepustím! Chci s Tvou pomocí dosáhnout kříže na vrcholu.“ Slyš! Ptám se tě, Mé dítě: „Chceš spět k tomuto kříži na vrcholu sám? Nebo chceš vzít sebou mnoho, nespočetně mnoho dalších?“ A ty Mi odpovíš: „Ó ano, Můj milovaný Ježíši, chci sebou vzít všechny, kteří mě potkávají, nevím ale, jak to mám udělat. Pomoz mi při tom!“

 

Jemně tě hladím po tvé hlavě a ty vidíš lidi, kteří tě potkávají v každodenním životě, a ti šeptám: „Žehnej je, Mé dítě! Obaluj je do lásky! Sesílej mír do jejich srdcí a zdraví pro jejich tělo nebo jejich duši podle Mé vůle!“ Pln radosti vidíš nyní – to ti je darováno z Mé milosti – skutečně nespočetné sourozence, kteří skrze tyto milující myšlenky – nejprve nevědomky – s tebou putují.

 

Přitom to je úplně jedno, po jaké cestě se nyní vydali. Nejsou žádné špatné cesty, jsou jen cesty poznání. Proto vám také stále znovu říkám: „Nesuďte a neposuzujte, nýbrž nechte každého jít po jeho vlastní cestě!“ Skrze vaše milující myšlenky budou nakonec vedeni do svého nitra, byť to je – skrze jejich svéhlavost – až v posledních okamžicích jejich pozemského života. Najdou Mě, svého Pána a Boha.

 

Nyní vidíte kříž na vrcholu již úplně blízko. Velké příčné břevno k sednutí leží na zemi pod křížem. A na tomto trámu k sezení je napsáno:

 

V tomto znamení zvítězíš!

 

Slzy naplňují vaše oči: „Ano, Otče, ve znamení kříže zvítězíme, neboť tento kříž znamená, že Tě následujeme. Jsme si vědomi svého ducha, který je s Tvým Duchem jedno.“ V tomto Jednom Duchu můžete nyní obletět celou zemi. Všechny světadíly, všechny země leží u vašich nohou, neboť jste duch z Mého Ducha.

 

Vidíte lidi všech národností a náboženství a víte, že všichni jsou jednoho ducha a každý jde svou osobní cestou poznání. Duchovně roztahujete své paže společně se Mnou a žehnáme zemi a všechny obyvatele. Žehnáte stvoření, ano, obalujete zemi do lásky, do lásky, která je jedno s Mou láskou, neboť i vy jste láska, jednoho ducha se Mnou. A tato síla ducha proměňuje zemi směrem k plné světla.

 

Moji milovaní synové a dcery, to bylo nyní putování vaším životem, nejen tím současným, nýbrž už jste párkrát na zemi byli. Hledali jste Mě a našli jste Mě. Nyní je čas, kdy pracujete na Mé vinici se vší svou silou a odevzdáním, neboť není nic důležitějšího než proměna všeho temného směrem do plného světla.

 

Když se jednou – u jednoho dříve, u druhého později, podle toho, jak jste staří – podíváte zpátky a budete připraveni nastoupit cestu domů, pak můžete říci: „Otče, bylo to dobré! Velmi jsem se snažil a vím, že jsem často klopýtl, ale vím také, že Ty jsi mě vždycky zachytil, abych splnil to, co jsem si pro tento život předsevzal: být světlem uprostřed temnoty.“

 

Tak vás žehnám, ano, jdu ke každému jednomu z vás, pokládám Svou ruku na vaši hlavu a druhou rukou kreslím kříž na vaše čelo. Již jednou jsem to udělal, když jste šli z nebes do hloubky, ale nyní má kříž zářit ještě jasněji, neboť vaše srdce jsou široká a otevřená pro Mou lásku, a tak může i kříž na vašich čelech osvětlovat jasněji a zářivěji temnotu na zemi. Ano, rozjasňuje také temnotu v sousedících souhvězdích, neboť stále ještě se snaží protistrana dosáhnout vlády na zemi.

 

Co jsem vám ale vyjevoval? Žehnáte svým sourozencům a obalujete je do lásky, a tím jim berete moc a nakonec poznají všichni ti, kteří ještě temnotu prozkoumávají, že se chtějí opět vrátit domů, jako v podobenství „Ztraceného syna“. I ztracený syn se chce vrátit domů a kdo ve skutečnosti je ztracený syn, to víte. Je to Má Sadhana.

 

Zatímco je Má Sadhana obrácená – opakuji: Již je obracená! – snaží se její přívrženci stále ještě získat vládu na zemi. Vy jste ale skrze svou věrnost a absolutní nasměrování na Mě, svého Nebeského Otce, doposud zabránili, aby temnota mohla nastoupit své vítězné tažení na zemi.

 

Myslete v modlitbě na všechny duše v očistných úrovních a také na Mou Sadhanu! Ještě stále je její šat šedý a vyzařuje nesmírný smutek. Dokola kolem ní jsou nepřekonatelné skály. Skrze vaše modlitby jsou ty šedivé, špičaté a nesmírně vysoké skály kousek po kousku odnášeny, a s vaší láskou kouzlíte sluneční paprsek jako zdraví přinášející světlo do jejího osamělého světa.

 

Nyní žehnám všechny Své děti, ano, žehnám Mé celé stvoření. Mír nebes ať se rozšiřuje v srdcích Mých dětí a všechny, jedno na jaké cestě putují, obaluje Má láska. Světlo vítězí nad temnotou, i skrze vás všechny, kteří věrně působíte po Mém boku na Mé vinici.

 

Amen.

zpět