Tichá radost

Poselství - říjen 2009

Poselství - říjen 2009

zpět

Kroužek lásky a světla Ježíše Krista

 

30. října 2009 v Norimberku

 

 

 

Meditace:

 

 (skrze nástroj trpělivosti): Milí sourozenci, chceme se vydat na cestu do nitra našeho srdce k našemu nebeskému Otci, abychom tam – jak jsme zrovna zpívali: „Mé dítě, miluji tě...“ – byli blízko tomu, k němuž se pne celá naše touha.

 

Mé dítě, miluji tě. Stáváme se klidnými a vydechujeme vše, co nám ještě brání v tom, abychom tuto vroucí lásku, kterou v nás Otec je a kterou nám dává, přijímali. Vdechujeme tak Jeho lásku. S každým nádechem do nás proudí láska a milosrdenství. Vše, co člověk ještě nese, klademe do dobrotivých rukou našeho Otce. Zcela se mu v lásce a pokoře odevzdáváme.

 

Jeho světlo do nás proudí. Jeho světlo nás obklopuje, a jeho hřejivá láska nás prostupuje. Cítíme, jak nám je Ježíš, náš Přítel a Bratr, zcela blízko a říká: „Pojď, Mé dítě! Pojď, čekám na tebe! Dej Mi vše, ponoř se zcela do Mé náruče! Ponořuj se stále hlouběji a hlouběji do Mé lásky!“ Hladím tě něžně po tvé hlavě a říkám ti: „Všechno je v pořádku, Mé dítě, nyní jsi u Mě.“ Láska proniká celé naše Bytí. Láska proudí všemi buňkami našeho těla.

 

Vzhlédneme nahoru k Ježíši a říkáme: „Otče, miluji Tě, Otče, děkuji, je tak nádherné cítit Tvou blízkost. Děkuji, že jsi v každé situaci, v každé životní situaci u nás. Nyní můžeme cítit Tvůj jemný dotek, děkujeme, Otče!“

 

Cítíme, jak nás Jeho láska stále více pojímá a proudí přes nás dále. Láska je v nás a okolo nás. Šíří se stále dál a dotýká se i lidí mimo tento dům. A je mnoho těch, kteří také uslyšeli Otcovo volání, kteří přijímají božskou lásku a nechávají ji dále téci do stvoření, ke všem zvířatům a ke všem našim sourozencům na této zemi. Tak kmitá stuha lásky nad tuto zem do všech oblastí stvoření, a láska a pokoj se šíří, láska a mír do blízka i dáli.

 

Temnota se tímto světlem rozjasňuje. Buďto ustupuje, nebo se – i když zpočátku ještě váhavě – odevzdává této lásce, která si neklade žádné požadavky, která zkrátka jen je, která každému ponechává svobodnou vůli. To si chceme neustále zpřítomňovat, i když se opět budeme nacházet ve všedních dnech s jejich povinnostmi.

 

Otče, děkujeme za Tvou milost, Tvůj dar, a prosíme Tě o Tvé požehnání pro nás a všechny Tvé děti a těšíme se nyní na Tvé zjevující Slovo.

 

 

Božské projevení z lásky

 

I když nyní přichází nad vaším kontinentem tma již brzy, tak přece je nebeské světlo ve vás, kolem vás a s vámi. Já, váš Přítel a Bratr, Ježíš Kristus, Jsem uprostřed mezi vámi. Ano, Já Jsem i váš Otec, vždy znovu to zdůrazňuji, protože jsou společenství, které ještě vidí rozdíl mezi Mnou a nebeským Otcem.

 

Já, Otec Pra, jsem šel ve Své lásce v Ježíši zemí. Jako váš Bůh a Otec s vámi mluvím, když vás oslovuji Mí synové a dcery, a upozorňuji vás na to, že jdete po zemi v této těžké době, abyste zde byli světlem. Jako Ježíš jsem vaším Přítelem po vašem boku.

 

I když vám osobní těžkosti často brání být stále světlem, tak si buďte jistí, že každá myšlenka požehnání, poslání lásky a uzdravení je zapsána ve vaší duši, stejně jako další myšlenky: „Pane, chci přece být láskou a nezvládám to.“ K tomu říkám: „Podívejte se na Mou životní cestu! Ve Mně byl Bůh, Otec, a jak jsem byl rozlobený na směnárníky v chrámu, v domě Mého Otce!“ Nechal jsem vám nyní krátkou chvíli na přemýšlení, aby na vás působila a také abych vás utěšil.

 

Máte sice v pozemském šatě usilovat o dokonalost, ale tohoto cíle dosáhnete až na věčnosti. Kdybyste byli dokonalí, Moji milovaní přátelé, nedokázala by vás země již držet, měli byste vyšší kmitání a byli dematerializovali byste se. A tím byste nemohli splnit svůj úkol být na zemi světlem. Slyšte Můj humor!

 

Buďte vděční za okamžiky, ve kterých poznáváte, že nekmitáte v lásce! Toho si všimnout, již stačí. Když pak těm, vůči kterým jste neukázali lásku, ještě požehnáte, pak, Moji věrní, jste při této příležitosti úkol být světlem splnili.

 

Působit na zemi jako poslové světla je těžké. Neboť ti, kteří jsou ještě proti Mně, jsou kolem vás shromážděni zrovna tak jako andělé nebes. A protože jedna stejně jako druhá strana má svobodnou vůli, a Já ji z Mého zákona také zachovávám, tak na vás mohou přijít události, které vás jako člověka zavalí a zasáhnou až do vašeho nejhlubšího nitra, a vrhnou vás – obrazně řečeno – na zem, kde už jen dokážete vzlykat: „Otče, pomoz, já už nemůžu dál!“

 

V Knize knih vám byla vylíčena zkouška jednoho učedníka jménem Job. Požadovalo se po něm všechno, jeho děti, dům a dvůr, a nakonec i jeho zdraví. Chybně se traduje, že to byla úmluva mezi Mnou a těmi, kteří ještě působí proti Mně. Bylo to vylíčeno tak, jak tomu mohli tehdejší lidé rozumět. Ti, kteří jsou proti Mně, žádali svobodnou vůli a já jsem jim svobodnou vůli dal, jak tomu musí být podle Mého zákona.

 

Čím větší je láska dítěte ke Mně, tím silněji je tato láska také zkoušena protistranou. To, Má dcero, ti říkám jako útěchu. Vím o tom, co ti leží na duši, na srdci, a říkám ti: „Tvé slzy jsou i Mé slzy, a přes tvůj hněv kladu Svůj plášť milosrdenství.“ Proč? Dítě, které se snaží, je Mým milosrdenstvím podpíráno v okamžicích, ve kterých musí přespříliš s protivenstvími této země bojovat, což znamená, že to člověk vůbec nemůže unést.

 

Mysli pak vždy na Mě, že kráčím vedle tebe a tvůj kříž nesu na Svých ramenou. Stále znovu tě hladím něžně po hlavě, neboť slyším tvé modlení, tvé volání, tvé úpěnlivé prosby. Dávám ti Svou sílu, a ty to také víš. Podívej, tvá lampa je naplněná olejem lásky a jdeš Mi jako Má nevěsta již vstříc na těžké cestě. Poslední neznamená, že by tvůj čas na zemi měl uplynout rychleji, než myslíš, ne. Znamená to, že ty sama skrze svůj boj – dávat a být láskou v této těžké situaci, plníš olejem svou lampu až po okraj.

 

A podívej, s každou slzou, kterou propláčeš, se perlami zdobí tvůj svatební šat. Každým voláním ke Mně v největším zoufalství trháš nejnádhernější květiny, neboť tvá touha jde ke Mně. A Já ti dále říkám, milovaná dcero, že tato cesta vede přes tvou osobní Golgotu, a to je těžká zkouška. Podívej se ale, ve svém duchovním šatu jsi dala tomuto kříži své ano, neboť čím těžší je pozemská cesta, tím zářivější je cesta do věčného domova ke slavnostní hostině pro nevěstu, která se vrátila.

 

To ti říkám jako útěchu a zároveň ti dávám Svou sílu, kterou pak vždy cítíš proudit do sebe, když na tobě spočívají opět obzvlášť těžké minuty a hodiny.

 

To platí i pro všechny sourozence, jejichž cesta zemí je nesmírně těžká.

 

Nyní k vám všem, Mí přátelé! Každý člověk, který Mě miluje, půjde jednou přes Golgotu. Někdy si myslíte, že celé nebe je od vás vzdáleno. Jdete nejhlubší temnotou, nocí duše a voláte ke Mně: „Kde jsi, Otče? Kde jsi, Můj Příteli? Proč tě necítím? Proč neslyším Tvé Slovo? Proč je mi nebe tak vzdálené, kam mě přesto táhne celá má touha? Chci být u Tebe! Proč pak tato noc? Proč tento boj? Proč tato bolest, proč tyto nemoci?“

 

Říkám vám: „Tato cesta přes Golgotu vede k vašemu zdokonalení v duchovním šatě. Bude předáno v nebeském království jako dar milosti, protože jste v nejhlubší zoufalosti nasměrovali všechnu svou touhu ke Mně. Jen to se počítá.“

 

Vždy znovu jsem vám oznamoval Své přání, mluvit s každým Svým dítětem od „ty“ k „ty“, jak tomu bylo v dřívějších časech. Nyní je čas milosti, a Mé slovo opět dosahuje k Mým dětem, ale oni to nepoznávají. Proto Jsem přítomen v mnohých společenstvích a znovu učím, že Já, Otec, mluvím se Svými dětmi. Tak leckterá myšlenka, kterou si pomyslíte, vám je již darována ode Mě. Dávejte tedy pozor na své myšlenky, a ciťte chladivé osvěžení Mé odpovědi na tolikeré otázky, které ve vás víří!

 

Vy všichni máte ty nebo ony těžkosti ve své rodně nebo na pracovišti nebo kdekoli jinde. Jak máte s těmito těžkostmi zacházet? Učil jsem vás: „Žehnejte v tichosti svým partnerům, svým dětem, svým rodičům, žehnejte svým přátelům, žehnejte své kolegy v práci! Když máte s někým těžkosti, tak jeho nebo ji požehnejte, než např. začnete s vyjasňujícím rozhovorem. Když takto jednáte, tak vám slibuji, že toto požehnání ve vašem protějšku působí. Požehnání působí ve vašich rodinách, požehnání působí ve vašich přátelích, a požehnání působí i v těch, se kterými ještě máte těžkosti.

 

V nadcházejícím čase vás budu různými způsoby učit sebepoznání, ale ne, abyste se stále znovu koupali v pocitech viny, nýbrž zcela naopak. Úsměv se má mihnout ve vašem obličeji: „Ach, Otče, teď jsem si zase všiml, jak jsem zlostný, žárlivý, bezcitný, a co všechno ještě.“ To je pomyšleno za kraťoučkou dobu, za méně než půl minuty. Když pak do té události vložíte lásku a prosbu o požehnání, pak opět přes to mohu položit plášť milosrdenství; neboť to je Můj zákon, že snažení Mého dítěte je odměňováno Mým milosrdenstvím.

 

Myšlenky jsou energie, a nemáte těmito energiemi plýtvat, abyste mysleli na to, co ještě nedokážete. Čas je velmi drahý, a svět potřebuje nesmírně mnoho energie myšlenek plných světla.

 

Když se Mnou jste krok za krokem stále hlouběji a stále vroucněji spojeni, pak již nežijete v minulosti a ani ne v budoucnosti, nýbrž stále více v přítomnosti. Vidíte utrpení svých bližních, když procházíte rušným děním ve vašich městech, vidíte v obličejích chvátajících starosti nebo vidíte choroby vašich bližních, když např. sedí na vozíku, jdou o berlích nebo jsou hluboce ohnutí. Vidíte srdcem, a z vašeho nitra proudí prosba o zdraví pro ně.

 

Ale vnímáte i bolest ve stvoření, ve zvířecím světě. Prosíte Mě o Mé požehnání – nebo žehnáte sami; neboť jako Moji synové a dcery máte sami žehnat. Nežehnali v dřívějších časech rodiče své děti, když odcházeli z domova? – Prosíte Mě o zdraví a obalujete tak vše, co vás obklopuje, do lásky.

 

Váš člověk je stále mocněji a silněji prozařován Mou přítomností. Každá myšlenka plná světla je Mou silou zesilována, a vaše kapacita roste, a mohu do vás posílat stále více z Mé lásky, z Mého zdraví, z Mého požehnání, a tím dávat dále Svým dětem.

 

Nyní, když se temnota stále více šíří a ukazuje se ve své nejčernější noci, svítíte společně s posly světla z dalších společenství uprostřed temnoty a vyzařujete lásku, pokoj, světlo, požehnání a zdraví do srdcí vašich sourozenců, ale i do všeho bytí.

 

Mí přátelé, všimli jste si, že to není vůbec tak jednoduché, být se Mnou spojeni první půl hodinu dne. Podívejte, předsevzali jste si to, a byl to úmysl, který byl prozářený světlem. Ale toto světlo zavolalo ty, kteří ono světlo nechtějí nechat svítit. Neboť cítí, že to je nový start, start k nejhlubší, nejvroucnější lásce ke Mně, Ježíši Kristu. To muselo být uhašeno v zárodku. Proto máte obtíže strávit tuto první půl hodinu nového dne ve vědomí Mé všudypřítomnosti se Mnou a v láskyplném odevzdání se Mi.

 

Setrvejte u této první půlhodiny, zdůrazňuji ale stále znovu, že vždy máte svobodnou vůli. Říkám vám Své přání, vy rozhodujete. Vím ale, co si přeje vaše duše, a ona se bude tak dlouho ozývat, až splníte, co je Mé přání. Slyšte Můj humor! Rozšiřte své úkoly o to, že se vždy každou třetí hodinu krátce spojíte se Mnou a Mou silou. Pak bude proudit láska, mír, požehnání, světlo a zdraví do tohoto světa ke všem lidem, do stvoření. Když vámi něco obzvlášť hýbe, např. přírodní katastrofy nebo války, atentátníci, kteří svojí smrtí sebou strhávají mnoho lidí, tak to můžete zahrnout do své modlitby.

 

Říkám vám ještě jednou: „Každá z vašich myšlenek plných světla proměňuje vašeho člověka.“ Položili jste otázku: „Jak dokážeme být konečně láskou, mít konečně mír ve svých rodinách a kolem sebe? Jak to udělat?“ A Já vám odpovídám: „Je to úplně jednoduché, Mí přátelé, změňte své myšlenky, neboť každá myšlenka je energie. Když vždy ke každé třetí hodině, tedy v 6 hodin ráno, jestli jste už vzhůru, v 9 hodin, ve 12, 15, 18 a 21 hodin, a když ještě jste vzhůru, tak ve 24 hodin, budete posílat lásku, mír, požehnání, světlo a zdraví do světa nebo ke zvláštním událostem, tak to je již mnoho myšlenek, které vás pozitivně prozáří. A když také ještě u svých nákupů, vašich procházek – jak je nahoře popsáno – necháte kmitat ke svým bližním myšlenky plné světla, tak se proměna v posla světla uskuteční velmi rychle.“

 

Buďte ale se sebou trpěliví a především, Mí přátelé, nenechávejte v sobě vznikat žádné pocity viny, neboť v okamžiku, kdy v sobě stále znovu rozviřujete myšlenky viny, neschopnosti, selhání, získají i tyto myšlenky ve vás na síle, a vyruší ty, které jsou plné světla.

 

Myslete na toto: „Každá myšlenka je jedna od vás vyslaná energie, obletí zemi, spojí se se stejnými myšlenkovými energiemi a vrátí se zpět ke svému původci. To je někdy příčinou toho, že jeden den jste plní radosti a den probíhá v harmonii, a jiný den vám všechno připadá těžké, všechno je skličující a smutné. To se k vám vrátily vaše negativní myšlenky a sice zesílené.“

 

Setkejte se tedy duchovně, Mí přátelé, vždy ke třetí hodině, a to tak, že budete na sebe navzájem myslet. Myslete na tento kroužek, na sourozence a dávejte si navzájem sílu! Říkám vám: „Ti, kteří na třetí hodinu nemyslí, se ve svém nitru probudí a ještě se připojí k vysílání myšlenek plných světla. Když je mezi vámi někdo, kdo je zrovna unavený a slabý, tak přijme tyto pozitivní paprsky světla a půjde posílen do svého všedního dne. Tak rostete také společně ve společenství.“

 

I když jsou nyní dny pochmurné a deštivé, tak bude přesto stále znovu probleskávat světlo, a tehdy vás prosím: „Vyjděte ven, a toulejte se barevnou podzimní krajinou!“ Budu vás provázet, a vy najdete u svých nohou ležet kámen, a budete vědět: „To je můj kámen, a on mi bude přítelem v nadcházející době; neboť mi bude mnoho vyprávět o sobě, ale i hodně o mě samotném.“

 

Tak vás vedu stvořením, a ve všem se můžete poznat, ale s lehkostí a ne s tíhou, která vás stahuje do temných myšlenek. Poznání získáte vždy s úsměvem, vedu vás přece  skrze stvoření a ukazuji vám s humorem, co se s vámi shoduje. Zároveň vrůstáte do vědomí, že nic není od vás oddělené, že všechno je jedno a navzájem na sebe působí.

 

Dávejte pozor na svoje myšlenky, a poznejte, že Já k vám mluvím – už i nyní! Když procházíte osobními těžkostmi, můžete večer ke Mně přijít, odevzdat Mi den a např. říci: „Pane, nebyl to žádný jednoduchý den, byl pro mě těžký. Prosím, proměň to, co jsem lidsky nedokázala unést, a polož plášť milosrdenství přes mé chování, přes mé slabosti!

 

Mí přátelé, ještě jednou říkám velmi naléhavě: „To stačí!“ A pak také hned myslete na to, co bylo plné světla, pozitivní, a váš dík může směřovat ke Mně. Podívejte, i když procházíte těžkou dobou, dávám vám přece všechnu sílu, abyste dokázali jít po této těžké cestě. A ve dnech, kdy jste plní radosti, plní síly, kdy ve své řeči používáte výraz: „být v sedmém nebi“, pak máte ve své radosti přijít ke Mně plni vděčnosti!

 

Opírejte se stále těsněji o Mě! Nechte Mě skutečně být vaším Přítelem po vašem boku! Nyní opět procházím řadami a žehnám každému z vás jednotlivě. ---

 

Zde v místnosti je přítomno mnoho duší, které vás již předešly na onen svět. Myslíte v tento čas obzvlášť na ně. Nechte především působit události plné světla, a jestli je ve vás ještě něco, co vás bolí, tak to položte přede Mě a odpusťte, kde ještě máte něco k odpuštění! A když byste měli prosit o odpuštění, tak udělejte i to, neboť duše jsou teprve tehdy osvobozeny od tíže země, když je z jejich minulého života dostihují již jen myšlenky plné světla.

 

Žehnám i vám, kteří jste zde přítomni v duchovním šatě, a žehnám všem Svým dětem a Svému stvoření.

 

Amen.

 

 

Božské projevení z milosrdenství

 

Moji milovaní přátelé, světlo svítí v temnotě, a nic nedokáže toto světlo uhasit. Toto světlo jsem Já, váš nebeský Otec a Bratr Ježíš Kristus. Toto světlo je láska, a věčný proud vás obdarovává z Mé lásky, okamžik za okamžikem. Má láska vás zahaluje, Má láska vás prozařuje, Má láska čistí vaše duše a bere sebou z vašich duší všechno, co vás brzdí na cestě ke Mně.

 

Buďte otevření pro Mou lásku! Otevření jste jen, když jste připravení, a slova: „Ano, Otče, s Tebou!“ vám jdou přes rty. Když jste pak v tichosti, hluboce ponoření do svého nitra, tak Mě objevíte, a víte: Jsem ve vás přítomen. Poznáte, že jsem ve vás vždy byl a vždy ve vás budu.

 

Pochopte, že se Mou je ve vás oceán lásky, oceán lásky, který vás na vaší cestě do věčného domova nejen provází, nýbrž vám vždy věrně stojí po boku a chce skrze vás působit. Tak si od vás vyprošuji vaše odevzdání větou: „Otče, Tvá vůle se staň!“, abych vás mohl vést, skrze vás působit a pomáhal vám při všech vašich těžkostech. Chci vás vést, když jdete přes hory nebo údolími. I když jdete temnou nocí, chci – pro vás vědomě – být u vás a vést vás touto hlubinou.

 

Milujte jak sami sebe, tak i svého bližního zcela vřele a oddaně! Když myslíte na sourozence, a posíláte mu myšlenky plné světla, tak si představte, že svého bratra nebo svou sestru úplně srdečně objímáte. Cítíte ze sebe proudit lásku, a v duchu vidíte, jak láska obaluje vašeho sourozence.

 

Tak je to se vším, co posíláte jako myšlenky plné světla. Představte si, že objímáte všechno tak, jako byste objímali milého člověka. A oceán lásky ve vás se hýbá. Vlny vás zaplavují, a vás mrazí z této lásky, která vámi protéká. Přívaly ale nezůstávají ve vás, nýbrž se rozlévají tam, kam jste vyslali své myšlenky, myšlenky Mé lásky, kterou Jsem ve Vás.

 

Tak vidíte, že pomáháte nejen sobě, Mí milovaní přátelé, nýbrž pomáháte i všem svým sourozencům, ano, celému stvoření. Tak jako je vaše cesta po této zemi v nejhlubším bodě pádu skutečně těžkou cestou, tak je i pro všechny vaše sourozence, a Já vím, co si tato cesta od vás žádá. Proto Jsem světlo v temnotě, které daleko všechno ozařuje. Jsem u a ve vás, Já, váš Otec a Bratr, Ježíš Kristus, který Jsem láska a milosrdenství, a který vás ze Své milosti okamžik za okamžikem bohatě obdarovává.

 

Nechť je tedy vaše cesta od teď cestou milosti pro vás, ano, cestou milosti pro vaše sourozence, ale i pro všechny ty duše, které v duchovních říších z části jdou těžkými cestami. Nechť je to cesta milosti pro zvířata, pro rostliny a pro celé stvoření. Proudy milosti vylévám přes všechno bytí, a tato milost pomáhá, aby se všechno blížilo věčnému domovu a pád končil.

 

Mé světlo se stává stále jasnější, stále silnější, a když se rozhlédnete kolem sebe svýma duchovníma očima, tak vidíte mnoho světel, nekonečně mnoho světel. Vy jste jedno z nich. Jste světlo z Mého světla. Opakuji: „Vy jste světlo z Mého světla.“ Buďte si konečně vědomi toho, kdo ve skutečnosti jste! Jste niterně Mé děti, Mí synové, Mé dcery. Ó, Moji milovaní, tím jste nejryzejší láska, a tato láska ve vás čeká na to, až bude moci téci. Čeká na to, až rozvine léčivé působení. Čeká na to, až bude smět proudit a být světlem.

 

Tak jděte po svých cestách, a zkoumejte se, jestli jste ve svém nejhlubším srdci připraveni Mě následovat! Když si jste jistí, tak mi pak v tiché chvíli své rozhodnutí řekněte! Mé požehnání je s vámi a s celým stvořením. Ještě jednou jsem rozprostřel své ruce nad vaši hlavu a požehnání z Mé lásky a z Mého milosrdenství bohatě proudí k vám a přes vás do celého stvoření.

 

Amen.

 

 

Modlitba díků: Náš milovaný Otče, Ježíši Kriste, jak jsi nás opět naplnil Svou silou lásky, Svou odvahou a Svým nadšením, opravdu nyní vyjít do této doby milosti a opravdu si také uvědomit, že Ty jsi ryzí láska v nás, a že tato silná, mocná láska čeká jen na to, aby mohla proudit, nejprve v nás samotných a pak dále ke každému z našich sourozenců a do stvoření.

 

Otče, nechávej toto vědomí v nás stále hlouběji zakořeňovat, tak abychom již nedělali žádný krok, aniž bychom si nebyli vědomi Tvé přítomnosti. Otče, necháváme k tobě proudit všechen náš dík a celou naši lásku, a jdeme nyní po naší cestě posíleni Tvým požehnáním.

 

Zůstávej Ty u nás a žehnej všechny naše milé doma a i naši cestu domů, všechny naše byty a domy a vše, co nás v nadcházející době čeká, vše ať je požehnané Tvou láskou! A v této důvěře v Tebe se chceme rozejít a snažit se zůstat si vědomi Tvé přítomnosti. Díky, Otče!

 

zpět