Tichá radost

Poselství - srpen 2001

Poselství - srpen 2001

zpět

Kroužek lásky a světla Norimberk 25. srpna 2001

 

Meditace:

 

Jdeme do nitra a pozorujeme svůj dech. Všechny emoce a myšlenky odchází. V našem nitru je ještě ticho a temno. Máme spojení s nebem nad námi. Naše duše se dívají vzhůru a vidí, že hvězdy se stále přibližují. Pomalu klesají k Zemi.

 

Jedna hvězda se odděluje, má stříbrné světlo. Toto světlo nás přitahuje. Z hvězdy na nás sahají ruce. Přistupuje k nám nádherné kmitání. Dotýkáme se těchto rukou celým svým bytím a jsme pozvednuti do obydlí našich hvězdných bratrů a sester. Velké stromy tvoří svými listy střechu. Bytost s vnitřní září nás zdraví radostným „Pozdrav pánbůh!“ a vede nás baldachýnem stromů. Tvoří se velký kruh, v jehož středu po­vstává zázračně vibrující světlo. Hvězdní bratři a sestry zdraví toto světlo a říkají: „Pán k nám přichází, vidíme Ho ve světle. Chceme Ho společně vzývat.“

 

Pak vstupuje nejstarší z tohoto společenství do středu a vysvětluje nám: „My hvězdní bratři a sestry máme jiný životní cyklus a jiné dispozice než vy lidé. U nás neexistují spory, války, žárlivost jako u vás na Zemi. Žijeme na naší hvězdě v radosti, kterou jsme dostali od Boha jako naše obydlí. Ale něco nám chybí, co bychom se od vás rádi naučili. Vy lidé máte velkou milost, že můžete vkládat svoji lásku do milosrdenství. Protože u nás neexistují nemoci a neštěstí, nemůžeme zažít útrapy jiného bratra nebo sestry a soucítit s ním/ní. Rádi bychom se od vás dozvěděli, jak můžeme rozvinout pocit milosrdenství.“

 

Tu se postaví malé lidské dítě a řekne: „Jsem si jistý, že nic nevím a že nic nemůžu učit. Také je pro mě nemožné, abych vám vysvětloval lásku, která vede k milosrdenství. Ale ze života Ježíše Krista se to můžete naučit. Tady vidíte, co znamená milosrdná láska. Další možností je pohlédnout na Zem a pozorovat, jak lidé žijí milosrdnou lásku, možná se na ní budete moci podílet svým cítěním. Musíte ale vědět, že na Zemi je velmi těžké být milosrdný – denně o to zápasíme, ale Ježíš Kristus, náš otec, je nám příkladem. Kristus je něžná, oblažující láska. Děkujeme vám, že jste nám ukázali svůj domov. Společně poděkujme Pánu a darujme mu svoji lásku.

 

Naši hvězdní bratři a sestry nás znovu berou za ruce a vedou na obláček. Loučíme se. Obláček pomalu klesá na naši planetu Zem. Je to úžasný pocit – vznášet se, vidět štěstí našich bratrů a sester, ale také vědět, jak poctěni jsme my na této Zemi. Všechny hvězdy se od nás vzdalují.Díváme se do svých srdcí a cítíme blaženost, kterou nám dává otec darem. Pozorujeme znovu svůj dech a spojujeme se se svým hmotným bytím. Děkujeme za tuto zkušenost.

 

Amen

 

 

Moje nade vše milované děti, já, váš otec od věčnosti, ale také váš bratr Ježíš Kristus jsem uprostřed mezi vámi. Byl jsem u vašich rozhovorů, díval se do vašich myšlenek a pohladil mnohé z vás pln lásky po hlavě. Tak se raduji z tebe, milovaná sestro, která si sem přišla z jiné země. Skrze tebe zdravím všechny Své děti v této zemi. S tebou kráčí požehnání pro tuto zemi, kráčí Má láska ke všem tvým krajanům a zvláště k těm, kteří Mě označují jako přítele své duše, k vám, Kristovi přá­telé.

 

Také tebe, milovaný bratře, zdravím. Neváhal jsi sem přicestovat z dálky a ve svém ni­tru víš, jak blízko ti jsem. Jak ti stále znovu dávám sílu a lásku, abys žil na této Zemi, i když je to těžké v tvém pozemském rouchu, když jsi připoutaný na hmotu. Ale ty víš, že v tvém nitru kmitá tvá duše bez zábran a jednou bude v lásce se Mnou, vznese se tam, kam tě tvá cesta jistě povede, domů do Mé otcovské náruče. Jestliže tedy leží na tvé cestě tolik potíží, milovaný bratře, Můj Kristův příteli, víš, že na konci tvé cesty roztáhnu Své ruce a ty do nich budeš pospíchat osvobozen od celé zemské tíže. Pronesu tě růžovou branou do věčného domova, do tvého věčného bytí.

 

A také vy, Mí milovaní synové a dcery, kteří se tak snažíte a zápasíte o jednotu se vším bytím, jste pozdraveni. Ještě vám připadá těžké vkmitat do této jednoty. Podle slov mi rozu­míte, ale při uskutečňování máte potíže. Přitom jste ve svém nejhlubším nitru jedno se vším bytím, také se Mnou. Je to jen vzpomínání. To se děje krok za krokem prostřednictvím lásky – jak jste na to správně přišli. Lidské vazby vám ale brání nabýt vyšší vědomí.

 

Proto je tak důležité, milovaná sestro, odpustit, neboť každá negativní myšlenka, kterou chováme vůči druhým bratrům a sestrám, padá zpět na původce. Zde je třeba hledat tvůj strach, neboť to je skutečný pocit tvé duše, bojí se toho, co bylo vysláno. Tento strach se po­různu usazuje v člověku.

 

Mí věrní, strach je nedostatek důvěry ke Mně. Co se vám tak může stát, když jste vložili svoji ruku s důvěrou do Mé a to jste přece všichni udělali, nebo ne? Když leží vaše ruka v Mé a vy jste se Mi oddali, co se vám pak ještě může stát? Nic se vám nemůže stát, vše vás nako­nec přivede do Mé otcovské náruče. Vše, co vás potká, se děje výhradně z důvodu, abyste dorazili domů.

 

Proč vás nyní zesíleně prosím o to, abyste rozšířili své vědomí? Mí věrní, nechejte Mě to vysvětlit: Mé děti žijí na Zemi ve velmi vážné době, která bude stále těžší. Vy jste se už rozhodli inkarnovat se v této době, abyste byli světelnými pomocníky pro Mé děti, které se dostaly do nouze. Rozšíření vědomí je předpokladem pro harmonický život s hmotou a jen tak můžete pomoci radou a činem Mým dětem v jejich největší nouzi.

 

Dále vás prosím o bdělost, neboť podívejte, člověk, Mé dítě všeobecně spí. Nežije vě­domě. Dny utíkají, už brzy zase bude rok pryč. Tak se řadí rok za rokem a jen málo Mých dětí se probouzí k činné lásce, aby se jednou vrátily prostřednictvím lásky do věčné říše, do věč­ného domova, do jednoty se Mnou.

 

Přitom volám každé Své dítě a nejen jednou za život, ale probíhají tři velká buzení. Tři­krát předstupuji před duši Svého dítěte a volám ji, neboť to je božský zákon. Dítě je ale vysta­veno také třem velkým pokušením. Světlo a temnota si drží rovnováhu, i to je zákon.

 

Nyní jste se vydali na cestu jako Mí poslové světla. I když jste zčásti šli po Zemi vícero inkarnacemi, byli jste stále posly světla a jste jimi i dnes, posel světla, který obdařen otcovským požehnáním šel do hlubiny, aby byl světlem na této zeměkouli. Ale když i Mí poslové světla spí, jak se pak můžu dostat k Mým dětem?

 

Je to skutečně milost jít po Zemi, neboť jen na této planetě je současně možná největší blaženost a nejhlubší zoufání, nejhlubší utrpení. Z nejhlubšího zoufání je ale také možné do­spět k nejvyšší blaženosti. Co na očistných rovinách trvá staletí, ba tisíciletí, se zde na Zemi duše naučí v jednom jediném životě.

 

Duše v nejhlubším zoufání zvedá s prosíkem své ruce ke Mně, svému Bohu, a obrací se v oddanosti ke Mně a já podávám této duši ruku, beru Své dítě na Svoji otcovskou hruď a vedu toto dítě do největší blaženosti. Záleží jen na oddané lásce Mého dítěte ke Mně.

 

Dokud hledají Mé děti své štěstí u lidí a ne ve svém vlastním srdci u Mě, bloudí od člo­věka k člověku a jsou stále zklamanější.

 

Vkmitáte do vědomí své duše, toto vědomí se pozvedne nad lidské bytí, v němž se nyní nacházíte. O okamžiku, kdy položíte svoji ruku do Mé, mohu otevřít vaše vnitřní oči pro sku­tečné světlo bytí. Vaším světem pocitů – neboť pocit je řečí duše – vám posílám Své impulzy a vy pohlížíte do nejrůznějších zapletených vztahů s lidmi a poznáváte svoji vazbu na člo­věka.

 

Tímto poznáním je vám dána možnost oproštění od vazeb a svázanosti. V duchovním světě budete ale se vším a všemi spojeni. Vazby vedou k reinkarnacím. Jak můžete vazby poznat? Nyní se uzavírá kruh – jen tím, že se zcela zaměříte na Mě a vložíte svoji ruku s hlubokou oddaností do Mé.

 

Váš člověk se má být oproštěn od všech vazeb, aby se pak člověk mohl dostat přes svůj rozum do vyššího vědomí. Váš rozum je často překážkou, abyste se mohli dostat do vyšších rovin vědomí.

 

Prostřednictvím lásky k nejmenším hmyzu až k největšímu zvířeti, prostřednictvím lásky ke všem rostlinám, prostřednictvím lásky k minerálům a prostřednictvím lásky ke všem vašim bližním rozšíříte své vědomí ke všemu bytí kolem sebe.

 

Ještě se díváte: zde člověk – tady kámen, zde člověk – tady rostlina, zde člověk – tady zvíře, zde člověk – tady bližní. Jen dokud bude člověk oddělovat, může budovat kmitání proti říši minerálů, rostlin, např. proti plevelu, proti zvířatům, mluvili jste o škůdcích, např. šnecích – a může se stavět proti druhým lidem.

 

Cílem školení v lásce ale je, abyste rozšířili své vědomí od člověka k vaší duši a pak k duchu, který pobývá uvnitř. Abyste nechali svoji duši a – pokud půjdeme hlouběji – svého ducha skrze vás působit a tak krok za krokem zrušili prostřednictvím lásky oddělení od všeho bytí kolem sebe.

 

Se svojí snahou kmitat v lásce poznáte, kde všude tato láska ještě není dokonalá, kde ve vás je stále něco negativního. Na cestě před vámi leží kámen, dívali jste se do vzduchu a po­řádně jste zakopli a už nadáváte nad zatraceným kamenem.

 

Podívejte, když rozšíříte své vědomí, je třeba vypátrat první krok: Proč mi leží v cestě kámen, co mi chce říct? Co je má cesta? Leží na mé cestě jen jeden kámen? Tento kámen je určitě nosným prvkem, který Mi brání žít v jednotě se vším a se všemi. Je třeba tento nosný prvek prozkoumat. Mohl by to být např. strach, je třeba zjistit pozadí tohoto strachu až k nedostatku důvěry. Může se ale také stát, že kámen připomíná vazby nebo jiné potíže, s nimiž musíte zápasit.

 

To je první krok, který jsem vás učil a když tento první krok vykonáte, totiž vypátrat, proč na vaší cestě leží kámen, proč se na vaší zahradě vzmáhá určitý plevel a dusí vaše kve­toucí rostliny – vaše vnitřní květy – proč vám vadí na vaší zahradě zvlášť šneci, pak nastane druhý krok k lásce ke všemu bytí.

 

Hovořili jste o útoku šneků na vaše zahrady. Mí milí, vězte, že škůdci a původci nemocí se stanou ještě velkým problémem pro lidstvo, neboť množení škůdců probíhá působením negativních myšlenek a pocitů lidí.

 

Pro Mé posly světla pak existuje jen jediná možnost, pomáhat bližním, aby sami jednou poznali, že příčinou je nedostatek lásky, a láska pomáhá řešit problém. Tak je třeba – jak jste na to správně přišli v kroužku – spojit se s přírodními bytostmi a spolupracovat s nimi, aby šneci zpustošili jen určitou část zahrady, v níž sázíte rostliny, kterým šneci dávají přednost. Myslíte si, že to není možné? Říkám vám, že budete překvapeni, co láska všechno dokáže. Je to skutečně velmi dobrý začátek, když řeknete: „Dobře, šneci, když chcete sežrat moji za­hradu, tak si dejte.“ Ale lepší krok je spolupracovat v lásce s přírodními bytostmi.

 

Avšak jak toho můžete dosáhnout, když nerozšiřujete své vědomí do jejich světa. Proto je tak důležité, abyste své vědomí pozvedli do světla. Nejdříve rozšiřte vědomí na vše, co vi­díte, na kameny, rostliny, zvířata a své bližní, do kosmických dálek, vzhůru ke hvězdám. Zde pak překročíte další práh, když rozšíříte své vědomí do neviditelných světů. Pak už pro vás nebudou tyto světy neviditelné, neboť láska zvýší vaše frekvence kmitání.

 

Mí milovaní přátelé, hovořili jste o modlitbě duše. Také při modlitbě duše je vaše vě­domí pozvednuté. Neboť tady už se nemodlí člověk ze svého rozumu, ale modlí se duše. Už nepotřebujete uvažovat rozumem, která slova vybírat a jak je řadit, ale duše cítí, tento pocit proudí vaší srdcem („cítění srdce“) a odtamtud k mozku, kde se pocit přemění v modlitbu.

 

Podobné je to s Vnitřním slovem, jenže Mé slovo vyžaduje hlubší ponoření. Můj po­cit, který vkládám do vaší duše, proudí přes vaše srdce do mozku, tam se tento pocit přemění ve slova, aniž by k tomu byl používán váš rozum. Čím hlubší je vaše pohroužení do Mého bytí, tím více vám mohu darovat z vědomí jednoty všeho bytí.

 

Pak vám už nepřipadá těžké vkmitat do lásky a odtamtud do vědomí – jak bylo líčeno – skřivana, který se vznese a zpívá, do oblaků, které běží po nebi, do větru, který pohání mraky a odtamtud do kosmu, do hvězdných světů. Vědomí nezná hranic.

 

Poznejte, Mí věrní, kdybyste nemohli změnit své vědomí, nemohli byste ani pomáhat svému bližnímu, neboť také zde se děje nevědomé rozšíření vědomí. Když rozšíříte vědomí, ucítíte, jakou pomoc váš bližní právě potřebuje. Ve skutečnosti jste ponořili své vědomí do jeho ducha, jeho skutečného bytí, a tento duch je jedno s duchem vašeho bližního v Mé lásce. Z této jednoty cítíte, jak můžete bližnímu pomoci.

 

Právě tak probíhá rozšíření vědomí, když se spojujete s rostlinami, nebo jak to bude v příští době se zvířaty. Rozviňte lásku ke všem zvířatům, ať už jsou pod Zemí nebo na ní, nebo třeba jde o zvířata vzduchu.

 

Nyní se vrátím ještě jednou na začátek dnešního projevení. Jak vědomě jdete svými všedními dny? Jste skutečně vždy bdělí? Když se ráno probudíte, jste většinou spojeni se Mnou, ale když pak přijde den, žijete vědomě ze svého nitra?

 

Vědomí a bdělí jste jen tehdy, když zůstáváte ve svém nitru vědomě se Mnou spojeni a z tohoto spojení během dne jednáte; tak jste zcela probuzeni a vědomě žijící. Co jsem řekl na začátku? Většina Mých dětí spí. Spíte také vy, Mí poslové světa, jako spali Mí učedníci na Olivové hoře?

 

V této inkarnaci jste šli na Zem, abyste byli plně vědomými, probuzenými posly světla a přinesli v tomto stavu uvědomění si skutečného bytí na Zem světlo nebe.

 

Prosím vás, darujte Mi tři dny, v nichž se pokusíte žít vědomě. Jestliže se Mnou vědomě začnete svůj den, vyzkoušejte se pak krátce v poledne, jak dalece se vám podařilo udržet tento stav uvědomění. Večer, prosím, o dni popřemýšlejte. Poněvadž první den je trochu těžký, pokuste se druhý den prožít ještě lépe ve stavu uvědomění, v bdělosti, zůstat v Mém světle požehnání a lásky a vysílat světlo a lásku. Když ani druhý den nebude výsledek ještě uspoko­jivý, budete mít k dispozici ještě jeden den, v němž se můžete se zcela zvláštním úsilím poku­sit, abyste ho prožili bděle. Nabízím vám Svoji pomoc. Nejsem přítelem na vaší straně, dob­rým pastýřem, který nese svoji ovečku přes každou překážku?

 

V těchto třech dnech můžete poznat, jak bdělí skutečně jste. Nebuďte ze sebe smutní, jestliže tyto tři dny neproběhnou k vaší spokojenosti. To pro vás má být pobídnutí, abyste vrostli do vědomějšího života. Příště si o těchto třech dnech popovídáme, znovu budu u va­šich rozhovorů a pospíším si k vám s pomocí radou a činem.

 

Zabývejte se také intenzivně světem zvířat, vezměte si na pomoc další dvě školení (17. a 18.). V těchto školeních vám toho bylo darováno tolik, že je pro vás nemožné vše, co bylo dáno z nejvyššího dobra, ihned uskutečnit. Ještě po letech budete poznávat, že můžete vrůst do božské lásky ještě dál, že můžete vkmitat do rozšíření vědomí ještě víc, abyste byli na této Zemi skutečně jasným světlem.

 

Potřebuji vás, Mí poslové světla, rozhlédněte se na této zeměkouli, potřebuji každého tam, kam ho život postavil. Potřebuji vaše světelné myšlenky, potřebuji vaše rozšířené vě­domí, abych tímto vědomím mohl vyzařovat Svůj pokoj, Svoji lásku, Své milosrdenství.

 

Jste buňkou na Mém světelném těle, na celé Zemi jsou všude poslové světla, kteří patří k Mému světelnému tělu. Těm všem září na čele kříž, spásné znamení, které je prozrazuje jakožto Mé pomocníky. Ciťte se spojeni se všemi posly světla a nejen s nimi, ale se všemi anděly, kteří vás provází, se všemi vašimi milými ve věčném domově, kteří se o vás strachují, spojeni se Mnou, vašim otcem od věčnosti. Buďte jedno tělo, jeden duch, jedna láska v radostné službě zde na Zemi.

 

Žehnejte svým bratrům a sestrám, žehnejte také těm, kde máte pocit, že neslouží světlu, jim žehnejte zcela zvlášť, neboť právě oni potřebují lásku a požehnání, neboť se ve svém vě­domí nejvíc vzdálili ode Mě. A co jsem vám řekl: Prochází hlubinami také pro vás. Proto ne­máte soudit a odsuzovat. Hlubiny se zkoumají, aby už nemohlo dojít k pádu. Tak buďte Mým světlem uprostřed temnoty.

 

Mé požehnání vás objímá, každého v hojnosti a lásce, které můžete sotva cítit. Má ruka spočívá na každé hlavě. Procházím řadami a vy cítíte Moji blízkost, ano, cítíte Moji ruku na vašem temeni. Kříž na vašich čelech začíná zářit, září v lesku věčnosti. Je to lesk kříže, který hoří ve svatyni. Jste rozžhaveni v lásce, jako všichni Mí poslové světla na Zemi. Zdokonalte se v milosrdenství!

 

Pociťte nyní Moji blízkost, když mlčím a jdu od místa k místu. Žehnám všem Svým po­slům světla na celém světě, žehnám všem Svým dětem, žehnám Svému stvoření na všech ro­vinách až do věčného domova.

 

Amen

 

 

Moji milovaní bratři a sestry, prosím Vás, abyste Mi dali ještě pár minut svého času, i když vnější okolnosti nejsou příliš lehké (velké horko).

 

Jako láska jsem přišel na tento svět a přišel jsem, abych uvolnil, co bylo svázané a co je svázané. Osvětleme si společně jeden aspekt této lásky, sílu přebývající v každém člo­věku a v každé duši. Já sám jsem tou silou. Velmi málo je tato skutečnost světu známa. Nej­méně těm, kteří si myslí, že Mě mohou studovat.

 

Jednou jste řekli: Kristus přišel na tento svět a znovu otevřel nebesa. To je správně, Mí přátelé, ale poněvadž každý z vás dostal jako nejkrásnější dar svobodnou vůli, rozhoduje každý, zda otevřenou branou také znovu vstoupí do nebe, svého věčného domova.

 

Do nitra Svých dětí jsem vložil sílu, která každému dítěti umožňuje učinit tento krok. Mluvil jsem o tom jako Ježíš Nazaretský, že máte nastoupit do Mého následnictví. Toto ná­slednictví se dá velmi komplikovaně popsat, ale dá se vyjádřit také v jediné větě, ano v jediném slově. Toto slovo zní láska. Znám vaši touhu, znám vaše schopnosti a vaši snahu. Vím o tom, že jste Mými následníky, a že se vám už často povedla láska s Mojí silou, neboť nikdo z vás nemůže učinit sám od sebe krok, kdo se neoddá zákonu lásky.

Jak často jste ale už se svým pokusem milovat byli neúspěšní. Zeptali jste se v takových chvílích, co vám bránilo a přišli jste ke Mně s těmito překážkami, které jste poznali?

 

Bytost člověka se skládá z bezpočtu pozitivních a negativních vlastností a to činí z vás lidí individuality. Umožňuje vám to pociťovat sympatie a antipatie. Jste tedy ve svém lidství souhrnem svých vlastností. Že vlastnosti nemohou být vždy pozitivní, vyplývá pouze ze sku­tečnosti, že žijete v hmotě, neboť dokonalost nemůže v této hmotě existovat.

 

Nejde o to posuzovat nebo odsoudit to, co je ještě negativní, ale je to třeba poznat a je nutné učinit rozhodnutí – vzdát se toho negativního. Nechejte mě proměňovat, aby se nega­tivní stalo láskou, kterou jste v nejhlubším nitru a o kterou usilujete. Každý Můj tvor je Můj a na dítě, které se ke Mně obrátí, položím Svoji ruku a žádné jiné síly nemohou toto dítě ovliv­nit, když se obrátí výhradně na Mě, to je Můj slib a to je Má ochrana pro vás.

 

Ale vlastnosti, které na vás ještě nejsou znovu božské, které musí být ještě proměněny, jsou skryty, zahrabány, potlačeny hluboko ve vašem nitru, jsou nevědomé, jsou částí vaší duše. Ve vaší duši, Mí milí, můžu něco dělat jen Já, nikdo jiný i když se nazývá mistr a dis­ponuje tak velkými schopnostmi. Já jsem léčitel schopný proměňovat a spasitel ve vašich duších.

 

Ať už se Mnou jdete cestu teprve krátce nebo už mnoho let, přece má každé dítě tuto spásnou a proměňující sílu k dispozici v momentě, kdy se obrátí se svojí čestnou prosbou na Mě. Délka cesty, kterou jdete, nehraje žádnou roli, abych vám pomáhal, ukazuje to jen, že to, co musíte poznat, ještě mnohdy leží před vámi.

 

Ještě jednou se vrátím k této síle ve vás. Někdy Mi připadáte jako žárovka v lampě, která není rozžhavená, nesvítí a neví o skutečnosti, že síla v ní je proud a že tento proud ži­vota se musí jen zapnout.

 

Choďte za Mnou, jak často vám to jen bude možné, a proste Mě, proměňující lásku, abych vyřešil váš problém a poznáte, že cesta je daleko snadnější, než se zdá. Ale Má práce, kterou bych pro vás rád dělal, má jednu podmínku – totiž že Mě necháte pracovat, že brzy poté si ve slovech a myšlenkách nevezmete problém, který Mi předložíte, zpátky k sobě.

 

Dám vám názorný příklad: dáte ševci pár starých bot, které potřebují opravu, a on vám řekne: Přijď za osm dní a boty budou opravené. V podobné situaci je každé dítě, které ke Mně přijde se svým problémem. Když se o hodinu později zase ukážete u ševce a řeknete: Smím si, prosím, ještě jednou prohlédnout své staré boty a příští den znovu a stále znovu budete chodit za těmito starými boty, abyste si je ještě jednou prohlédli, a abyste ještě prohlubovali myšlenky, které jsou spojeny s botami, a švec by vám pokaždé musel znovu vložit do ruky boty, nejistý, zda si je zase nechcete vzít zpět, jak je může švec opravovat, abyste byli poté spokojení?

 

Já jsem spásná jiskra v každém Svém dítěti. A to je také pochopení Mé spásy, že s vámi ve vás uvolním to, co se ještě váže, co Mi dobrovolně dáte.

 

Žehnám vám, Má láska vás objímá, je silná ve vašem nitru a vždy ji pocítíte, když se této lásce oddáte.

 

zpět