Tichá radost

Poselství - září 1999

Poselství - září 1999

zpět

 

 

 Poselství zářijové

 

Oslovili jste Mne jako vašeho Otce a ovšemže jsem vaším Otcem, Já, Pán nebe, Země a moří přicházím jako Otec k vám. Láskyplně držím Své ruce nad vašimi hlavami.

 

Vy, Mé děti, jste poznaly, že jsem Pán veškerého života, a snažíte se dávat pozor na život. Ano, Já jsem ve všem bytí. Já jsem v nejmenší částečce Mého stvoření světlem a silou. Každý plod z pole, ze stromu, který vkládám do vašich rukou, nese Mé světlo a Moji lásku. Když se vědomě spojíte s tímto světlem, vyživuje se vaše duše z tohoto světla a Má síla lásky se ve vaší duši množí.

 

Mé milé děti, každý plod je vkládán do vašich rukou z Mé Otcovské lásky. Chápete, jak dlouhou cestu je třeba urazit, než vám strom daruje plod. Strom, tato zralá bytost, sbírá energii lásky a světla, aby vám ji darovala. Ale není to jen strom, strom a příroda mají mnoho po­mocníků, nazýváte je elfové, skřítci, přírodní duchové. Ti všichni působí společně, aby vám sloužili. Ano, vše se před vámi sklání, Mé děti.

 

Na této Zemi jsou opravdu bláhové děti. Ale čím vroucněji se každý z vás obrátí k Mé lásce a otevře se, tím víc rozmnoží Mé požehnání, které by rádo oslovilo Mé bláhové děti. Každý jeden z vás přispívá k tomu, aby toho bláhového na tomto světě ubylo. Tak buďte dobré mysli a nedívejte se příliš dlouho a přespříliš na to, co je pro vás všechny bolestné, ale proměňte to tím, že se obrátíte ve vší vroucnosti ke Mně. Buďte si vědomi toho, že putuji s každým z vás touto temnou dobou. Ano, čím temnější se vám tato doba jeví, tím jasnější je světlo, které se temnotě staví na odpor.

 

Vy, Mé děti, jste se vydaly, abyste upevnily toto světlo, a v nebeských oblastech panuje velká radost z toho, že máte svá srdce plná lásky. Ano, Mé děti, naplnily jste svá srdce láskou, vní­mejte to, láska je ve vás, je tady, i když si někdy myslíte, že tomu tak není. Láska je tady a láska kráčí po Zemi, láská nechává stromy nést plody, láska dává darem plody, které vám přináší světlo, posilují vás. Mé milé děti, vždy je Má láska s vámi.

 

 

Amen

 

Obracím Se k vám jako bratr, Ježíš Kristus. Mí milí přátelé, putujte se Mnou v myšlenkách na vinici. Cesta vede zprudka do kopce přes vinohrad. Každý vinný keř je bohatě obdařen mnoha plody. Necháváte běhat svůj pohled a poznáváte, že je zapotřebí mnoha pracovních sil, aby byla úroda svezena. Pozorujme symbol vinice trochu hlouběji.

 

Jak jsem řekl v jednom podobenství: Já jsem vinný keř, vy jste réva. Réva je pevně spojena s vinným keřem, z něj si bere všechnu sílu pro šťávu života, aby pod sluncem zrála a byla pak celá sladká. Může existovat réva bez vinného keře, usmíváte se a říkáte: ne. Můžete existovat vy beze Mne? Ne! Je dítě, které by mohlo v hlubším smyslu žít beze Mne? Ne! I dítě, které se odvrátilo od Mé lásky a putuje hlubinami, si bere všechnu životní silu ze Mne, neboť Já jsem život i v tomto dítěti.

 

V jiném podobenství hledal pán jedné vinice pracovníky, kteří mu pomůžou svézt úrodu. Na­šel několik pracovníků, ale jejich síla nestačila a ještě v pozdější hodinu se pán obrátil na ostatní pracovníky a také tito šli na vinici, aby pomohli. Přesto stále ještě nebylo dost pracov­níků a ještě jednou se dal pán do hledání pomocníků a také v pozdní hodině nalezl ještě pra­covníky, kteří s ním svezli úrodu. Na konci, když byly všechny hrozny sesbírány, dostali všichni pracovníci stejnou odměnu.

 

Toto podobenství vyvolalo mezi Mými apoštoly před dvěmi tisíci let nevoli, pochybovali o spravedlnosti, a jak je to s vámi dnes? Co řeknete při myšlence, že jeden, který dorazí k pracovníkům na vinici v posledních pěti minutách, dostane stejnou odměnu jako někdo jiný, který se od začátku snažil a svážel úrodu?

 

Jste-li naplněni láskou, tak rozumíte onomu pánovi. Odměnou je domov. Dá se domov rozdě­lit do malého domova? Odměna je stejná pro všechny: věčná blaženost, blahoslavenost v Mé přítomnosti.

 

Ale co znamená: práce na vinici? Mnozí lidé, kteří věří v Krista, se v minulých stoletích za­mýšleli nad tímto podobenstvím a mysleli si, že jen misionářstvím splní poslání pomoci na vinici. Přitom byla často znásilněna svobodná vůle Mých dětí. Dějinami se Mé děti učily a nyní vám můžu také říct, co je mnohem cennější než misionářství slovy. Je to čin v lásce. Ale také zde existuje nebezpečí, že svého bližního zavalíte láskou a ten by vaši lásku vůbec ne­chtěl.

 

Možná znáte příklad, v němž jeden skaut chtěl stůj co stůj převést přes cestu jednu stařenku, aby vykonal svůj dobrý skutek, ale stařenka vůbec přes cestu nechtěla a byla převedena s násilím a nyní stála rozechvělá na druhé straně cesty a toužebně hleděla přes ulici k obchodu, do něhož chtěla jít a nyní znovu musela přejít cestu, ale široko daleko už nebylo pomocníka vidět.

 

Co vám chce tento příklad říct: Mí milovaní přátelé, je na čase, abyste si uvědomili skutečnou práci na Mé vinici. V minulosti jsem vás stále znovu učil, abyste vysílali požehnání, lásku, mír, světlo. Ale pohleďte, Mé srdce touží po vašem zasvěcení ke Mně, neboť jen když se Mi zcela a úplně darujete, tak budu žít skrze vás a to bude ta dokonalá práce na Mé vinici.

 

Poslouchejte: skrze váš srdeční tep tluče Mé volání lásky, proudí s každým tepem. Darujte Mi své srdce! Nechejte Mě v něm tlouci a skrze něj proudit! Darujte Mi své nohy, abych skrze ně mohl při každém z vašich kroků do Země nechat proudit Své požehnání, posvětil je a tím vy­léčil. Darujte Mi své ruce, abych skrze ně žehnal a abych se skrze ně rozproudil v darech lé­čení! Darujte Mi své oči, abych skrze vás pohlédl do očí Svých dětí až do hlubiny duší, v nichž posiluji spásné světlo a skrze váš pohled vkládám do duší Svoji dobrotu a vlídnost, ale také Svoji velikou touhu po každém dětí. Nezvučné volání se dotýká Mých synů, Mých dcer, které znám od věčnosti jejich jménem a vidím je ve světle a v jejich slávě jako Svůj obraz. Skrze vaše oči posílám paprsek světla do duší, aby se duše prosvětlaly, aby syn nebo dcera, Mé duchovní dítě začíná zářit přes duši. Darujte Mi své uši, abych skrze vás mohl proproudit utrpení v tomto světě kmitáními nebesky inspirované hudby, aby toto utrpení bylo zmírněno sférickými zvuky, do nichž vkládám útěchu nebe.

 

To je zasvěcení ke Mně, naprostá oddanost Mému Duchu, který vchází do vás za jásotu nebe a zvuku fanfár a zdraví svoji nevěstu, kterou je duše.

 

Tento rok, Mí milovaní, se vehementně blíží ke konci, jak rychle uplynulo jaro a léto. Sice teprve začal podzim, ale přesně tak rychle jako ostatní roční doby, tak i on skončí a vy se ohlédnete, znepokojeni, zda jste jako pracovníci na Mé vinici odvedli dost práce. Vy sami vyřknete rozsudek, ne Já, neboť Mé milosrdenství lásky překrývá i otálení.

 

Jen vy sami víte o slabostech, ale Já vás neučím spočívat ve slabostech, neboť tím snižujete své kmitání a berete duši možnost, aby se v radosti pozvedla působila přes člověka, aby v době, která ještě zbývá, naplnila to, co jste si předsevzali na začátku roku.

 

V jedné klidné hodině, ó Má milovaná nevěsto duše, se při svíčce, symbolu světla z věčnosti, odeber a zauvažuj, zda jsi připravená na tuto absolutní oddanost a zasvěcení ke Mně.

 

Žijete v tomto světě, ale nejste z tohoto světa, jak dobře je vám známo toto Slovo, ale svět žádá stále více svůj poplatek, tak si myslíte. Poznejte, když budu ve a skrze vás žít, v blaženém sjednocení jeden Duch, pak budete putovat svými dny a pozorovat veškerý život kolem vás božskýma očima, Mýma očima. Potíže, které ještě tu a tam máte se svým bližním, se rozplynou v lásce Mého pohledu skrze vás, neboť skrze vás poproudí všesmilování do lid­sky karmických spojení a ty se musí rozplynout.

 

Místo, na něž jste byli životem postaveni, se stane stěžejním bodem Mého Ducha, který skrze vás působí. Ta a tam pak ještě může mít váš člověk převahu, ale čím intenzivněji se bude dít každé ráno nanovo vaše zasvěcení a oddanost ke Mně, tím více bude člověk ustupo­vat do pozadí a promění se, než vzejde v duchovní dceři nebo duchovním synovi.

 

Způsob pozorování všech osudů na této Zemi se duchovním úhlem pohledu zcela změní. Po­znáte také ve velkých katastrofách působení milosrdenství lásky Boží. Vezmu si příklad k vašemu porozumění. Že je Země neklidná planeta, to víte. Zemětřesení, která vznikají z fyzikálních okolností, mají jako vše hlubší smysl. Kdo pozorně sleduje události, poznává tu a tam božské působení. Příklad: dva státy, které se vzájemně nenávidí, jeden stát je otřesen zemětřesením, druhý spěchá na pomoc. V nouzi je nepřátelství zapomenuto. Brzy na to je druhý stát postižen zemětřesením a také první stát pospíchá, aby pomohl. Mé milosrdné světlo se dotklo Mých dětí v obou státech a přes utrpení svedlo dohromady, přičemž nikdy – zdůraz­ňuji – nejsem tím, kdo vysílá utrpení. Já buduji – a používám zkázu, abych skrze ni působil Svým milosrdenstvím lásky a tím budoval přátelství, lásku.

 

Vy, Mí synové a dcery, pomáháte při tomto dění usilovně, s vyslanými myšlenkami požeh­nání, lásky, míru, světla. Poněvadž jste ale všichni zrození z nebe, říkám vám: přijde čas, ba už je tady, kdy zavolám každou jednu nevěstu duše, abych s ní dále kráčel ve svatém sjedno­cení po Zemi. Stále znovu jsem vám přednášel Své přání srdce, připravoval jsem vás ve sva­tém stavu nevěsty. Ochotně jste rozdávali dary nebe, ale podívejte, paprsek světla z domova pojal každého z vás. Toto Slovo neplatí jen zde v kroužku, ale pro všechny Mé děti na celém světě. Tento paprsek světla je váš vlastní paprsek světla, vyslaný z Mého srdce. Jako Mí sy­nové a dcery jsme Mé srdce nikdy neopustily, vyslali jste svůj paprsek vědomí do dáli. Jen ve vědomí jste šli do hlubiny a tu a tam jste se obklopili stíny, i to muselo být. Ale teď nadešla doba, kdy si jste vědomi, že jste světlo z Mého světla a jen světlo, neboť vše temné, o čem si myslíte, že to ještě na sobě poznáváte, je temné, to vidíte, když jste se odvrátili od světla, když pohlížíte svým vědomím do hlubin temnoty.

 

Nyní je zde doba, kdy se obracíte a poznáváte, že jste světlo z Mého světla. Možná jste nad touto myšlenkou u sebe stále znovu přemýšleli, přesto jste stavěli stále znovu do popředí své lidství. Poznejte, to lidské musí být, jinak byste se nemohli ve hmotě udržet. To lidské redu­kuje vaše nebeské kmitání. Kdyby z vás odpadlo všechno lidské, nacházeli byste se v nebeském kmitání a odhmotnili byste se, váš život zde na Zemi by byl ukončen. Poněvadž jste ale připraveni pomáhat Mi na této zeměkouli na vinici svézt úrodu, říkáte také ano všem chybám a slabostem, nepřikládáte ale už žádný soud, především žádné pocity viny, nýbrž po­znáváte, že ve skutečnosti jste čistými dětmi, Mým synem, Mojí dcerou.

 

Chci to vysvětlit blíže: bojujete např. s tím, že chcete přestat kouřit, neboť syn, dcera Otce s cigaretou v závislosti, to nemůže být – myslíte si! Tato cigareta vás napojuje na Zemi. Ne­jen, že to pro vás nyní není možné, abyste se odhmotnili, ale tato cigareta vás také nutí k pokoře, neboť zdánlivý nedostatek ohýbá v pokoře vaši hlavu. Tak je to také s mnoha ji­nými slabostmi, neboť podívejte, dítě, které je pyšné, už nepracuje na Mé vinici, postavilo se na stranu těch, kteří ještě působí proti Mně. Pod tímto aspektem poznávejte své slabosti, ale pak pohlédněte do svého vlastního světla, kterým jste od prvopočátku byli, světlo z Mého světla, a buďte si toho světla vědomí.

 

Směřoval jsem dnes na vás vážná slova, poznejte, že to pochází z Mé velké touhy dospět s každým jedním dítětem do nebeské jednoty. Také v této nebeské jednotě se Mnou si pone­cháte lidské slabosti, ale vaše vědomí se změní. Poněvadž ve vědomí budete spojeni s celým stvořením, poproudí přes vaše vědomí do stvoření síla toho „budiž znovu vše jedno“. Jeden Duch, jedna láska, jedno nebe na Zemi. Poznejte hluboký smysl v tomto Mém Slově, sílu, která k vám zde začíná proudit vším vědomím, pozvedněte své vědomí a proměňte ho ve světlo.

 

Tak se probuďte a modlete a využívejte čas, Mí milí synové a dcery, Já vás potřebuji, ale jste svobodní sloužit ve svobodě nebi, svobodní k naprosté oddanosti teď nebo v pozdějším oka­mžiku.

 

Je to Má touha, která vás volá, která ale nikdy neomezuje vaši svobodu. Žehnám vám, jakož i všem Mým dětem a volám ty, kteří se právě vyslovili, že budou pracovat na vinici. Pohléd­něte ještě jednou na dálku vinice, která se duchovně rozpíná po všech výšinách této Země, révy jsou zralé.

 

Žehnám ale také všem Svým dětem, které ještě putují v temnotě, žehnám této Zemi a všem kosmickým dálkám, ano, Mé požehnání proudí do veškerého stvoření. Vzpomeňte také na anděly, kteří kráčí na vaší straně, jejichž touha být s vámi se rovná té Mojí.

 

Amen

 

 

Odpověď: Můj synu, podívej, pohlížím do tvého srdce a vím, jak velká je tvá láska ke Mně. Tvé zápolení tě ctí, někdy stojím s úsměvem vedle tebe, vidím tvé boje a roztahuji Své paže a říkám: pojď, pospěš si prostě do Mé náruče a všechen boj bude pryč, jak jsem řekl dnes: to lidské musí být! Pozoruj to, ale podívej, nepatří to k tvému pravému Já z věčnosti a pak vkmi-tej do Mého úsměvu a budeš se milovat takový, jaký jsi, i s těmi malými slabostmi. Nebe putuje na tvé straně, Mé světlo v tobě plane vzhůru k trůnu Boha, kterým Já ve vší svátosti jsem, ale také v nejdobrotivější lásce k tobě, jako ke každému dítěti.

 Amen.

 

Odpověď: Můj synu, podívej, také u tebe stojí boj ještě v popředí, ale i ty znáš písmo: před vítězstvím stojí boj. Ale tento boj je míněn jinak, je to boj o oddání se Mně, nikoliv boj s tvými lidskými slabostmi. Tomu bylo špatně porozuměno.

 

Neboť podívej, když Mé dítě stále bojuje s lidskými slabostmi, zabývá se těmito slabostmi a je tak stále hlouběji do nich vtahováno a čím víc, tím usilovněji bojuje a zápasí, tím beznaděj­nější je tento boj, proč? Protože Mé dítě nestaví do popředí: Já jsem syn, dcera Všenej­vyššího. To lidské musí být. Vidím to a jsem si těchto slabin vědom, ale mé pravé bytí je duch z Ducha Otce. Nyní leží těžiště na tomto slově: Já jsem dítě Všenejvyššího a slabosti samy od sebe se zmenší až na část, která musí zůstat.

 

Rozumíš Mi, Můj synu. Také s tebou je Má celá láska, také ty jsi Mi v nejhlubší lásce oddán. Nechej se obejmout Mými pažemi.

 Amen.

 

Odpověď: Má milovaná dcero, podívej, Já vidím, jak světle v tobě září světlo lásky ke Mně. A tím, že pohlédneš do tohoto světla, jsi si vědoma vazby. Ale spatři také v těchto vazbách pruh z čisté dcery k Zemi, pak se vazba duchovně rozplyne a to lidské budeš moci opustit. Jsi u Mne v bezpečí, tvá cesta je Mnou požehnána, spočíváš na Mém srdci. Podívej, už to má význam a to je přece tak báječné. Také tobě říkám, vše lidské zmizí. Spočívajíc v Mé náruči nemůžeš už jinak než nechat dít se, neboť víš, že vše, co se děje, je jen k tvému největšímu dobru.

 

Pohleďte, milované děti, může to být jen k vašemu největšímu dobru, co se děje, i když tomu teď nerozumíte, možná ani během vašeho celého pozemského bytí. Teprve z vyšší nebeského pohledu porozumíte, ledaže byste vkmitali do nebeského pohledu, tzn. do vašeho bytí jako syn nebo jako dcera. Podívej, Má dcero, jako Mé dítě z nebe je to pozemské pomíjivé. Jak rychle se vše končí, jak rychle ubíhá čas, jen v Mé náruči je věčnost, a to víš, tak zůstaň na Mém srdci a potíže se vyřeší.

 Amen.

 

zpět