Tichá radost

Poselství - září 2002

Poselství - září 2002

zpět

21. září 2002

 

Meditace:

 

Milí bratři a sestry, zavřete své oči, uklidněte a utište se a pozorujte tep svého srdce. Dech se uklidňuje. Odpoutáváme se od všech myšlenek.

 

Úžasné světlo z nebes, zlatožluté, červené, oranžové, nás nyní obaluje. Je podzim a my se vydáváme bosýma nohama na cestu a jdeme na pole, z nějž byla sklizena úroda. Světlo nás provází.

 

Naše nohy cítí ornici a spojujeme se s touto měkkou, tmavou zemí pod našima nohama. Sedáme si na zem a naplňujeme své ruce hlínou. Dala nám hojnost plodů, hojnost obilí.

 

Je tak malá, hlína v našich rukách, a přesto tak těžká. Naše srdce děkují matce Zemi za bohaté dary, kterými nás obdařila. Jsou to brambory, kukuřice, obilí, všechna zelenina, jablka, hruška, všechno ovoce.

 

Když na toto vše myslíme, jsme obklopeni hojností plodů naší Země. Díváme se lépe, a vidíme, že mezi plody jsou malé bytosti, přírodní duchové, všichni ti pomocníci matky Země a zvířat. Podívejte se do očí přírodních bytostí, jak se radují, že jsme plní vděčnosti a lásky za jejich konání.

 

Neúnavně vykonávali svůj úkol sloužit všem a nakonec sloužili nám. Naše srdce se zeširoka, zeširoka otevírají, a proudy láskyplného světla obalují požehnané pozemské plody a přírodní bytosti.

 

Chytáme se za své duchovní ruce a cítíme něžnou oddanost duchovních bytostí přírody. Prožitek je hojnost. Hojnost, kterou nám dává Pán, je nezměřitelná, nekonečná. Podzimní světlo nás obaluje těsněji a těsněji. Žlutě, oranžově, červeně a zlatě. Ve velké vděčnosti žehnáme této hojnosti ve jménu Ježíše Krista.

 

Světlo stoupá pomalu vzhůru a vytváří nad námi nebeskou klenbu, provází nás zase zpátky. Naše nohy cítí krok za krokem zemi, půdu. Zcela se nás zmocnily vděčnost, ticho. Vracíme se zase do této místnosti.

 

Nebeský Otče, děkujeme Ti převelice z hloubi své duše, že ses o nás v tomto roce zase staral a i ta nejmenší kytička na naší cestě je tak cenná jako celé pole. Nechť nikdy nerozvážně nezašlápneme malou kytičku. Naše brány srdce se znovu uzavírají před vnějším světem. Srdce je tu už jen pro Pána. Díky, Otče.

 

Amen

 

 

Nic v celém vesmíru se neděje z náhody. Tak jsem vás Já, vás Ježíš Otec, svolal dohromady, abych k vám promlouval, k vám jakožto Svým poslům světla.

 

Vím, že se stále znovu lekáte, když vás takto tituluji. Vaše myšlenky pak jsou: „Otče, já přece ne!“ A Já ti odpovídám, Mé dítě: „Nejsi Mým poslem světla jako člověk, ale duchovní bytost, která je uvnitř v tobě, je světlem z věčnosti. A tento duch chce působit skrze tvé lidské roucho.

 

Podívej, Mé dítě, když ode Mě odcházelo, dal jsem ti do rukou semeno nebe. Tímto semenem je žehnat v Mém jménu. Toto požehnání je skutečně svatým činem, který konáš zde na Zemi. Mé dítě, když žehnáš v Mém jménu, dělej to zcela vědomě.“

 

Jste zde v tomto kroužku poslové kroužku, poslové světla ze sousední země, poslové světla ze vzdáleného města, všichni jste Mí synové a dcery. Cítíte hluboko ve svých srdcích, jak blízko si navzájem jste. I když mezi vámi leží jako překážka jazyk, vaším srdcem přesto proudí kontakt, a vy ze srdce cítíte, že jste bratři a sestry.

 

Projevil jsem vám, že se nad Zemí stahují temná mračna. Nikdy nehrozím Svým velmi milovaným dětem. Když vás varuji před událostmi, pak ne proto, abych oznámil Svůj hněv, ale protože Má láska má strach o Své děti. Neexistuje božský hněv, neboť Já, jako váš Otec, trpím s vámi, Mé děti.

 

Mí synové a dcery ze sousední země, vložil jsem vám do rukou také osud vaší země. Jste, jak už jsem tak často řekl, poslové světla pro svoji zem. Rozsévejte semeno lásky v Mém požehnání a říkám vám, toto semeno ponese plody ještě dlouhou dobu poté, kdy vy už budete zase doma u Mě.

 

Děti, které jsou ještě proti Mně, nastoupily nyní do závěrečné fáze boje proti Mně. Této bojové síle jako Mí poslové světla čelíte. Vaše nástroje jsou láska a požehnání.

 

Projevil jsem vám, že Mé děti protikladu chtějí zničit Zem. Lidé, kteří nyní žijí na Zemi, jim pomohli, aby tyto děti mohly všude pustošit. Stojíte ve svém pověření a máte proto povinnost této ničivé zášti postavit požehnání nebe. Ještě mnohem více, než jste to činili až doteď, byste měli vysílat do stvoření své myšlenky lásky a měly by skrze vás proudit síly nebe.

 

Vlny moře se vztyčí a zpustoší četná města. Oslovuji nyní vás, Mé děti ze vzdáleného města. Když se podíváte do nebe, vysílejte do mraků požehnání, když se podíváte na mořskou vodu, vysílejte do vod požehnání. Ať už je to řeka, která teče do moře, nebo ať je to samo moře, myslete na to, že proti tomuto pustošení na jedné straně stojí na straně druhé Má svatá síla požehnání. A toto požehnání poproudí skrze vás, Mé posly světla.

 

Když se strhne nečas, přes vaše města se přeženou bouře, znovu se na Zem vylijí vodní masy z nebes, když prasknou hráze, jako už se to všechno stalo, ale také znovu se stane, pak se od vás, Mí synové a dcery ze sousední země, jako od poslů světla žádá, aby proti temným mračnům postavili požehnání nebe. Má, skrze vás proudící síla může ještě zabránit mnohému, co už v tomto okamžiku stojí v knize života jako účinek.

 

A také vy, Mí synové světla, Mé dcery světla, kteří žijete zde v relativně klidné oblasti, tak si myslíte, také u vás vypukne velmi mnoho pohrom a je také ve vaší moci, kterou jsem daroval jako Otec duchovní bytosti ve vás, abyste mnohé ještě proměnili, co jako účinek hrozí jako pohroma.

 

Pro Mé syny a dcery je také velmi důležité, aby se duchovně stále znovu spojovali se všemi posly světla za všemi hranicemi, neboť v jednotě jste silní a síla vaší lásky nestoupá v násobcích, ale v dimenzích, které neumíte změřit, protože tato síla vašeho sjednoceného ducha je Mým Duchem, který skrze vás proudí.

 

Tak dnešní den spolu neslavte jen navenek jako bratři a sestry, ale ještě daleko více srůstejte v nitru v toho jednoho ducha, který nezná oddělení, protože je to nebeský duch, Můj Duch.

 

Mí synové a dcery, žehnám vám, žehnám vašemu setkání, žehnám vašim jídlům a nápojům. Ale Mé požehnání proudí dále ke všem poslům světla na této Zemi a posiluje je, obaluje všechny Mé děti, především ale také ty, které jsou ještě proti Mně.

 

Jednejte také tak, Mí synové a dcery. V lásce mezi sebou a v jednotě jste silní; vyzařujte z této lásky a jednoty pokoj do srdcí těch, kteří jsou ještě proti lásce. A rozhoří se první malá jiskra, která nakonec pomůže, že budu moci sevřít do své náruče všechny Své děti, bez výjimky všechny.

 

Tak zastávejte svůj úřad, Mí poslové světla!

 

Amen

 

 

Mé milované děti, nazývám vás Svými syny, Svými dcerami, protože jste bez výjimky ze Mě. Tím jste božského původu a co je ze Mě, je dokonalé. Jak často jsem vám už říkal, že jsem láska, a jak často jste mluvili o Mé dobrotě, o Mé moudrosti, Mé velikosti a o Mé moci. Ale vy, Mí synové a dcery, jste z této lásky a proto zaměřuji dnes váš pohled na jeden určitý aspekt.

 

Jste ve svém nitru božští a dokonalí. Ale jako lidé vidíte svoji nedokonalost a svůj boj se svými slabostmi. Vás, kteří jste Mě poznali, kteří ve Mně věříte a díváte se na Mě jako na lásku, lze srovnat s lidskými dětmi v jejich vývoji. Děti vidí svého otce a svoji matku a berou je jako vzor a vidí v nich tytéž aspekty, které jsem právě jmenoval, lásku, moudrost a sílu. Ale tyto děti neví, že jsou na cestě, na níž rovněž rozvinou všechny tyto vlastnosti. Avšak na cestě svého růstu a svého zrání rozvinou vše, co viděly ve svých rodičích a co jim připisují; dostanou se do bodu svého života, v němž samy budou usilovat o to a samy se stanou tím, čím byly jejich vzory.

 

Tuto první fázi jejich vývoje označím jako pasivní. Dá se to srovnat s dítětem, které říká: Otče, jsi láska. Je úžasné, když tento vhled se otevře a roste, neboť tvoří základ pro pozdější zrání.

 

Před pár měsíci jsem vám dal podobenství. Hovořil jsem o studni, která je ještě zasypaná sutí a štěrkem, a že jde o to tuto suť a tento štěrk dát na stranu, aby pramen, voda života srovnatelná s láskou, mohla vyvěrat.

 

Kdo s tím začne, pustí se do aktivní fáze. Začne totiž chápat, že láska je v něm, že moudrost a síla patří k němu, protože jsem je do něj vložil jako jeho božské dědictví. Ale tato síla, kterou rozvíjí člověk, jenž se probudí, není lidskou silou, ale dostává ji z poznání, že jsem do něj vložil božské vlastnosti.

 

Mí poslové světla, rád bych vám pomohl k tomu, abyste poznali tuto lásku, kterou v nitru jste. Nejde tedy o to, prosit o to či ono, v nejhorším případě žebrat, ale o to, abyste s Mojí pomocí smazali lidské slabosti, proměnili je. Pak vznikne, chtěl bych říct skoro sama od sebe, božsky duchovní bytost, která je láskou a která pak jedná z Mé lásky.

 

Tak budete moci obstát v boji temnoty proti světlu, který tak často zmiňuji. Uděláte své zkušenosti a v mnoha událostech všedního dne zjistíte, že láska je největší síla, že tuto lásku nemůže nic utlačovat. Půjdete jistě pohromami tohoto světa.

 

Z těchto zkušeností poroste důvěra. Mohli byste také říct: Čím větší bude vaše láska ke Mně, vašemu Otci, tím větší bude vaše důvěra. Nebo mohli byste snad říct lidskému příteli nebo partnerovi: Miluji tě, ale má důvěra v tebe není moc velká?

 

Kdo se vydal na cestu stát se znovu láskou, je láskou veden. Je nemožné, aby láska zamýšlela pro některé ze svých dětí něco, co neslouží k dobru dítěte. Každému, kdo ve svém srdce cítí hlubokou touhu stát se láskou, poskytuji veškerou pomoc. Až se v něm stane z vyznání poznání: Otče, Ty jsi láska, ale také já jsem láska, protože jsem z Tebe.

 

Pak už se nebudete muset omezovat na slova: Otče, vím, že mě miluješ. Ale ze svého srdce s jásotem vytryskne: Otče, já tě miluji! Kdo to může říct, vložil svoji ruku zcela pevně do Mé a nic v tomto světě se mu nikdy nestane, co by mu vážně uškodilo. Může povstat a povstane jako posel světla a bude bojovat za světlo.

 

Přeji si tak moc, aby se srdce Mých dětí otevřela tak, že toto vyznání lásky vystoupá k nebi. Zářím k vám všechnu Svoji sílu, která je Mým požehnáním pro tento proces. Miluji vás!

 

Amen

 

 

Mí milovaní synové a dcery, nechám vám dnes ještě jeden obraz, je to obraz duhy, která se napíná od horizontu k horizontu. Světlo duhy, jejíž barvy zrcadlí jednotu, abyste poznali, že jsme už nyní všichni jedno. Jsem s vámi spojen a vy jste spojeni se Mnou, jste spojeni mezi sebou a jste spojeni s celým stvořením. Jste částí celku a sloužíte celku.

 

Duha je také symbolem spojení, abyste poznali, že Má řeč nezná hranic. Proto jsem vás zde také dnes svedl dohromady, abyste poznali, že oddělení existuje jen u člověka, ale že v Mém Duchu jsou všechny hranice odstraněny. Poznejte, vaším vzájemným přiblížením se můžete v duchu tohoto obrazu spojit a můžete používat společně ve smyslu lásky požehnání a lásku, všechny tyto božské vlastnosti, které skrze vás jakožto Své posly světla nechávám proudit. Tato duha je tedy také symbolem pro pomůcky, které máte jako Mí poslové světla k dispozici: požehnání, láska, světlo, které všechny znovu mohou vést zpět k jednotě.

 

A konečně je duha symbolem brány. Projděte touto branou a vejděte do Mé náruče, Mí synové a dcery. Miluji vás, žehnám vám, obaluji vás do Svého božského světla, abyste jako Mí poslové světla naplňovali zesíleněji své pověření.


Amen

 

 

Mé milované děti, poznejte, že jsem vše ve všem! Tak jako jsem duhou, jsem také barvou ve všem bytí. Jsem různorodost pestrých květin. Mé děti, jsem tedy světlo a vy jste květinami na Mé zahradě. V Mém hřejivém světle lásky rozkvétáte. Každý z vás je cenným květem. Pociťte nyní ve svém nitru, k jakému květu vás to zvlášť táhne. Podívejte se na sebe jako na tuto květinu, kterou obzvlášť milujete.

 

Mé děti, daruji vám symbol, který si s sebou vezmete domů, do svého pozemského domova. Vedle každého z vás stojí světelný posel, předává vám nádhernou květinu, květinu, na kterou jste mysleli. Pokládá vám ji do klína. Vezměte ji do svých rukou, uchovávejte ji jako cenný poklad. Tento květ vám má připomínat dnešní den. Je pro vás udělán z nebes. Buďte tedy požehnáni a neste požehnání do tohoto světa.


Amen

zpět