Tichá radost

Poselství - září 2008

Poselství - září 2008

zpět

Kroužek lásky a světla Ježíše Krista

 

27. září 2008 v Norimberku

 

 

Setkání společenství v mystice lásky k našemu Pánu, Ježíši Kristu, další setkání v sobotu, 25. října 2008 ve 14.00 hod.

Místo: 90473 Nürnberg, Bonhoefferstraße 19.

Následně, po hlubokém odevzdání se našemu nebeskému Otci vysvětlujeme, jak naslouchat Jeho Slovu, které je v každém dítěti, a jak rozvíjet dar léčení.

 

Meditace: 

 

Milovaný Otče v Ježíši Kristu, chceme jít do ticha a být Ti úplně blízko. Tak Tě prosíme z celého srdce, abys nám pomohl otevřít doširoka naše nitro. Otče, cítím Tě, jsi u nás. Usmíváš se na nás a kladeš do každého touhu po tom být zcela blízko u Tebe.

 

Zhluboka se nadechujeme a opět vydechujeme a ještě jednou se zhluboka nadechujeme a vydechujeme. Při vydechování chceme všechny naše problémy, všechny zátěže, všechen náš balast , který s sebou denně vláčíme, odevzdat Otci.

 

Vdechujeme zhluboka lásku našeho nebeského Otce a při vydechování Mu odevzdáváme všechny problémy, všechno co nás zaměstnává. Prosím, milí bratři a sestry, využijte tuto příležitost, tuto milost, neboť náš Otec chce, abychom Mu předali všechny naše starosti. Vdechujte zdraví a odevzdejte všechny starosti Otci!

 

Nebe je otevřené a vy nyní dáváte vaše starosti, vaše problémy, vaše nesnáze našemu nebeskému Otci. Zhluboka se nadechněte a vydechněte. Ciťte, jak je nyní ve vašich srdcích stále lehčeji a lehčeji! Náš nebeský Otec nechce, abychom šli životem těžce obtěžkáni, jeho vůle je, abychom šli po naší životní cestě s radostnou myslí.

 

Náš Otec nám dává darem radost a s každým nádechem vdechujeme nebeskou radost a při výdechu stále ještě to, co nás tíží. Cítíme hluboký nebeský mír, který proudí do našeho srdce. Naše nitro je nyní zcela klidné. Otevíráme svá srdce a přijímáme zdraví našeho nebeského OtceJežíše Krista. Toto zdraví námi proniká, proudí do našich srdcí a září odtamtud do každé buňky našeho těla až po konečky prstů, až do vlasů a do nohou.

 

Náš Otec chce, aby toto zdraví uzdravilo nejen nás, ale toto zdraví se chce nyní nechat proudit i do světa. Cítíme, jak záření lásky našeho nebeského Otce stále sílí, a cítíme, jak toto záření opouští naše tělo a proudí do světa.

 

My, každý z nás, vysíláme lásku do stvoření, do nerostné říše, do říše rostlin a zvířat. Každý kámen, každá rostlina, každé zvíře, ať již je malinké nebo tak veliké, přijímá zdraví, lásku a mír našeho nebeského Otce.

 

My všichni jsme slunce, slunce lásky našeho Otce. Zdraví a láska proudí do každého lidského srdce na této Zemi. Záření lásky je stále silnější a naše světlo stále světlejší. Dostihujeme nyní zdravím a silou Ježíše Krista každé lidské srdce.

 

Ale náš Otec chce, abychom zasáhli ještě i jiná srdce, nejen srdce lidí, ale i srdce těch, kteří jsou v rouchu duše. Láska proudí k duším připoutaným k Zemi, které nevědí, kde je jejich domov. Láska našeho nebeského Otce proudí do těchto srdcí a touha po domově prozařuje tyto duše. Ptají se: „Kde je náš domov, hledáme jej již tak dlouho?“ Láska našeho nebeského Otce jim ho ukazuje.

 

Je zcela jasno a duše vidí světlo, které odsud proudí. Jsou nyní uprostřed mezi námi a vidí světlo našeho nebeského Otce, který se na ně usmívá pln lásky, pln dobroty a laskavosti a volá k nim: „Mé dítě, pojď domů, miluji tě a toužím po tobě!“ Cítíme, jak davy a davy duší jdou domů, domů do oněch světů, které jsou naším domovem.

 

Milovaný Otče, ano, chceme být Tvými slunci, chceme skrze nás nechat proudit Tvé světlo a Tvou lásku, tak jak to je Tvá vůle. A každý z nás v sobě nese touhu, abychom Tě mohli vnímat v našem nitru, aby to opět bylo tak, jako to bylo od počátku, abychom mohli spolu mluvit od „já“ k „ty“.

 

Naše touha je veliká, a tak Tě prosíme, aby ses nám zjevil. Prosíme, milovaný Otče, dej nám nyní tuto milost a především tuto radost. Otevíráme tedy naše srdce úplně dokořán a přijímáme milost, že k nám náš Otec mluví.

 

Amen.

 

 

Projevení z moudrosti

 

Je to svatý okamžik, když pozvedám Svůj hlas a promlouvám ke Svým dětem. Otevřeli jste svá srdce a vaše mysl a touha je u Mě. Vnímejte vznešenost tohoto okamžiku! Já, váš Bůh a Otec, mluvím k vám, Svým dětem, a vy Mi plní lásky nasloucháte. Nechte padnout Má slova do svých srdcí a buďte si vždy vědomi posvátnosti této hodiny, kdy , váš Bůh, k vám přicházím skrze Mé Slovo!

 

Můj zákon řídí Mé stvoření. A Můj zákon je Má svatá vůle, vsazený do Mé věčné lásky. Nic nemůže být mimo tento zákon. Nikdy se nikdo nemůže nacházet mimo tento zákon – ať již jako čistá nebeská bytost, jako duše nebo člověk – i když si to mnoho lidí a duší někdy myslí.

 

Každá nebeská bytost žije v Mé svaté vůli a naplňuje Mou svatou vůli. Abyste lépe rozuměli, chci vám dát ke slovu, které zaznívá ve vašich modlitbách: „Pane, děj se vůle tvá.“ pár vysvětlení.

 

Když se člověk probudí ve víře ve Mě, pozná, že existuje vyšší moc, něco, co stojí nade vším, a co určuje jeho život. Nerozpozná hned tuto moc jako lásku, ale přesto ví, že tu je něco, čemu se může jako člověk svěřit. Tak končí mnoho modliteb Mých dětí slovy: „Pane, děj se vůle Tvá.“ To je dobré a je to správné; ukazuje to přeci, že Mě Mé dítě poznalo jako svého Pána a Boha.

 

Klade tím svou vůli do rukou nadřazené instance. Vyjadřuje sice své prosby a přání, ale s jedním dodatkem: „Ne, jak já chci, Pane, ale jak Ty chceš.“ Když půjdeme trochu hlouběji, tak toto slovo dostane ještě jeden jiný význam. „Nechť se na mě děje Tvá vůle“, je ještě něco jiného, než když řeknete: „Děj se vůle tvá.“ Dáváte se tím úplně a zcela do Mých rukou, do rukou lásky. Skláníte pokorně svou hlavu a odevzdáváte se Mi.

 

„Nechť se na mě děje Tvá vůle!“ Moji milovaní synové a dcery, to je pravé odevzdání se, neboť kdo se umí takto modlit, je plný důvěry. Cokoli se stane, to nejen že přijme, nýbrž tomu i přitaká ve vědomí, že nechám, aby se mu stalo to, co je pro jeho duši nejlepší, nejlepší na vaší cestě zpátky ke Mně.

 

Mohou to být okolnosti, které se člověku zrovna ne úplně zamlouvají. Mohou nastat situace, kterým člověk nerozumí, ale jeho důvěra v Mou svatou vůli, která je vrostlá do Mé lásky, je tak veliká, že může s radostným srdcem prosit o to, aby se na něm uskutečnila Má vůle. A věřte Mi, Mé děti, ona se stane pro dobro Mého dítěte, i když to dítě často pozná až zpětně.

 

Nyní se vás ptám, Mí synové a dcery: „Je ještě nějaký další stupeň?“ Modlí se andělé: „Nechť se na mně děje Tvá vůle?“ Ne! Dělají něco jiného: plní Mou vůli. Vciťte se do slov: „Pane, plním Tvou vůli.“ Cítíte tu nekonečnou, hlubokou jednotu mezi Stvořitelem a stvořením, které poznalo Svého Stvořitele jako lásku, ze které pochází všechen život, a které poznalo tu samou lásku v sobě a má přání, vyjadřovat tuto lásku ve svém životě? Říkám vám: „Toto je nejvyšší forma odevzdání, když dáte slib plnit Mou vůli.“

 

To platí především pro Mé posly světla, kteří mají zvláštní poslání, které dobrovolně přijali. Plnit Mou vůli znamená, znát Mou vůli. To zase znamená, že jste se lásce v sobě přiblížili, že je silná vaše touha, najít opět zcela cestu k této lásce a že váš člověk vsadí všechno na to, vykonat s Mou pomocí to, co mu jako úkol předkládá každodenní život.

Kdo se k tomu dokáže dobrat, bude zahrnut Mou silou a nebude již nic, co by ho ještě na cestě ke Mně skličovalo a znepokojovalo, neboť  Jsem pak ten, kdo řídí kroky Mého dítěte, kdo mluví skrze Své dítě a kdo skrze Své dítě jedná.

 

Jestliže je toto váš cíl a jestliže i vy toto chcete, dejte Mi ve svém nitro své „ano“ a otevřou se ve vašem životě takzvané zázraky. A řečeno vašimi slovy: „Takové dítě má vystaráno.“

 

Zahaluji vás do Mé otcovské lásky, beru vás na Mé srdce a držím vás pevně, tam, kde je vaše místo a navždy bude.

 

Amen.

 

 

Projevení z vážnosti

 

A skutečně, je zapotřebí poznat Mou vůli a plnit ji, neboť Moji synové a dcery, kterých je málo, kdo o to usiluje, plně zahrnout Můj zákon do svého života a žít podle něj. Kde je ale Můj zákon jedinou možností, aby se vývoj, jak jej pozorujete všude kolem sebe, mohl zastavit, ano, abyste zažili záchranu.

 

[Přerušení: modlíme se za jednoho bratra, který je v nebezpečí života]

 

Skutečně, Moji milovaní synové a dcery, neexistuje žádný život mimo Můj zákon. Mým rukám se nevyhne žádná životní cesta. Vše je v nich v bezpečí. Tak si buďte také jistí, že tomu tak je u vašeho bratra a jeho pozemských příbuzných. Vše, Mé milované děti, je v bezpečí Mé lásky a abyste si toho byli stále více vědomi, pozvedám Svůj hlas i z vážnosti.

 

Moji synové a dcery, ke Své moudrosti chci připojit zvolání na probuzení: „Probuďte se a poznejte to! Naplňte Mou svatou vůli, neboť na to jste řekli ano!“

 

Když se rozhlédnete, poznáte, že vše, co je člověku milé a drahé a co si v tomto světě vytvořil, se kymácí. A , váš Otec, vám říkám, nezůstane jen při kývání. Kde se, Moji milovaní, chytíte, když už nebude ve vnějšku nic, co by vám mohlo být oporou?

 

Říkám vám: „Kdo koná Mou vůli a miluje Mě, ten staví na onom chrámu ve svém nitru, jehož sloupy stojí zcela pevně, odolají každé bouři a mohou vám poskytnout oporu a útočiště.“ Vězte, všechna temnota se v tento čas spojila, aby uhasila všechno světlo. Pán temnoty, který je zaslepený, věří, že to může dokázat, pokud bude postupovat dostatečně rafinovaně.

 

Tak používá mnoho Mých pravd, splete je, překrucuje, mění a mnoho z toho, co se vám zdá jako světlo, je zastřená lež. Neboť tam, kde je i jen písmenko Mé pravdy změněné, tam se z ní stane nepravda a ohlašuje lež. Kde jste, Mí synové a dcery, kteří jste se kdysi vydali na cestu, abyste byli hlasatelé Mé pravdy? Kde jste? Komu sloužíte? Jak často ještě chcete přicházet do tohoto světa a ztrácet se v něm? Jak často se ještě chcete nechat temnotou vlákat do léčky a nechat se přesvědčovat, že by mohla porazit světlo?

 

Nikdy jsem neopominul, Mí synové a dcery, upozorňovat vás na nebezpečí, když stavíte proroka nebo nástroj, který vám má být bratrem nebo sestrou, nade Mě, jediný čistý, svatý pramen, ke kterému jste voláni, abyste z něj čerpali. Kde jste? Říkám vám: „Probuďte se, dcery a synové, a upamatujte se na to, pro co jdete po této Zemi!“

 

Kdo nese ve svém srdci úkol z nebe, toho tento úkol nikdy neopustí a také nebude nikdy smazán. Rozhlédněte se kolem a poznejte plody, neboť jsem řekl: „Poznáte je podle jejich plodů!“

 

Kde je šířeno poselství o Mé bezpodmínečné Otcovské lásce, avšak svobodná vůle, kterou jsem každému Mému dítěti předal, zůstane nedotčená, tam, Moji synové a dcery, poznejte, zda je to Má vůle, která tam působí, zda to může být Můj Duch, který tam působí, neboť temnota nezná ve svém počínání žádné hranice a obzvlášť ne svobodnou vůli Mých dětí. Láska ji ale neopomíjí. Poučuje a osvětluje, apeluje a připomíná, ale nikdy se nestaví nad svobodnou vůli Mého dítěte.

 

Říkám tedy ještě jednou: „Probuďte se, Moji synové a dcery, Moje milované děti, a upamatujte se, kdo jste, proč zde jste! Přijďte ke Mně, svěřte se Mi a  vás povedu k prameni, ze kterého proudí čistá voda života a budu vás posilovat chlebem života z pravého Ducha.“

 

Žehnám vám, Moji milovaní synové a dcery, a nikdy vás neopustím, neboť  jsem váš Otec od věčnosti k věčnosti a dovedu i skrze vás vše, co žije a nese v sobě život Mého Ducha, zpátky domů. Mé Slovo zůstává mezi vámi.

 

Amen.

 

 

Projevení z lásky

 

Ze Své lásky k vám nyní mluvím, Já, Otec Pra, který jsem chodil jako Ježíš po Zemi a proto vám tak dobře rozumím, i ve vašich lidských myšlenkách.

 

Nebuďte zarmoucení z té události [náš bratr, který stojí na prahu na onen svět], nýbrž berte vezměte to jako příklad, jak může Mé volání na dítě přijít z okamžiku na okamžik: „Dítě, pojď domů, opusť tuto Zemi, pojď na věčnost ke Mně!“

 

Pokud neustále žijete ve vědomí, že kdykoli může přijít ta hodina, kdy změníte úrovně, tak žijete v Mé všudypřítomnosti.

 

Mluvil jsem skrze Svou vážnost: „Temnota se shlukuje.“ Ze Své lásky říkám: „I světlo nachází k sobě cestu.“ Proto zdravím vás, kteří jste sem našli cestu z jiného společenství. Má radost je s vámi.

 

Neboť podívejte, společenství, které pozvedá své srdce ke Mně, svému Otci, je jen tehdy činné v lásce, když kolem sebe nestaví žádné zdi, neodděluje se vůči jakémukoli jinému směru.

 

Kde je pravda na této Zemi? Mé děti nemohou pravdu, kterou Jsem , pojmout. Mohu jim dát jen tolik Mé pravdy, kolik jí mohou pochopit svým lidským rozumem a především svým srdcem.

 

Jak má ale dojít k jednomu pastýři a k jednomu stádu, když si křesťané nerozumí ani sami mezi sebou?

 

Kdo je ten duch, který zasévá nepokoj mezi společenství? Kdo podněcuje vůdce společenství, aby stavěli do výšky ploty a zdi a ty ještě opatřovali ostnatým drátem, aby žádné společenství nenašlo cestu k té druhé? Kdo inspiruje vůdce společenství, že mají tu jedinou pravdu? Víte ve svém srdci, že to může být jedině temnota; neboť láska spojuje, láska jednotí, láska si váží a cení názoru bližního. Přičemž se toto pojetí nemusí stát tím vaším, neboť jste svobodné děti a podle toho, jaké je vaše vědomí, je i váš vhled do Mé božské pravdy.

 

Dítě, kterému mohu ukázat nebe a vést ho do hluboké moudrosti, již pak není v lásce, pokud se pak nahlíží jako něco zvláštního a nerozumí, že všechny Mé dary jsou dary milosti, které přizpůsobuji vědomí Mého dítěte. Pokud se ale vyvyšuje nad své sourozence, tak již spadlo velmi hluboko, ještě hlouběji než nějaké zcela jednoduché lidské dítě, které umí jen žvatlat „Otče“. Neboť v tomto „Otče“ je láska, nýbrž ve slovech nástroje pýcha.

 

Má radost je se všemi společenstvími, které k sobě přicházejí, podávají si ruce a říkají: My všichni milujeme našeho nebeského Otce, a to je naše společná cesta: „Domů k Němu, domů do Otcovského Domu!“ I kdyby měly být rozdíly ve víře, tak jsou nedůležité, když se tyto rozdíly měří Mou moudrostí. Mou moudrostí, které nikdy žádné dítě nebude rozumět. I když budete opět doma, budete tuto moudrost chápat jen částečně a budete se přede mnou sklánět v hluboké úctě.

 

Tak si podávejte v nadcházejícím čase jako protiváhu k oněm Mým dětem, které jsou ještě proti Mně, s dobrou vůlí ruce a poznejte ve svém nitru, že jste všichni Mí synové a dcery a že jste kdysi sestoupili z nebes, abyste zde na Zemi byli světlem, tam, kam vás život postavil.

 

Přemýšlejte, jestli to může být správné, koncentrovat světla, která svítí rozesetá po celé zemi, na jedno místo? Všímáte si, jakými metodami pracuje pán temnot? Světla, která září jasně všude na mnoha místech, svolala na jedno místo na školení, které bylo vynikající. Neboť kdyby se nezahalil do tohoto pláště, tak by ho Mé děti světla poznaly. Ale toto školení nesmělo mít žádné zakončení. Má otázka zní: „Když selžou všichni žáci a nedosáhnou cíl třídy, kdo je vinen, žáci nebo učitel?“

 

Já, Otec Pra, miluji Své děti, a Mé největší přání je, abych mohl mluvit s každým dítětem od „já“ k „ty“. Chci sám vést každé dítě. Společenství jsou nádherné zařízení a jsou ode Mě požehnané. Tam se setkáváte, zpíváte a společně se modlíte a když jste bez síly, tak dostanete sílu pro váš všední den skrze Mou přítomnost, neboť jsem řekl: „Kde jsou shromážděni dva nebo tři v Mém jménu, tam jsem  uprostřed mezi nimi.“

 

Když ale opouštíte společenství, tak jdete se Mnou. Vložili jste svou ruku do Mé a tiše šeptám vašemu srdci: „Mé dítě, slyšíš Mě? Miluji tě.“ A dítě řekne: „Ne, to nemůže být, to teď byly mé myšlenky.“ Svobodná vůle působí a  musím mlčet. Víte, jak je Otci, když chce vzít své dítě na srdce a být s ním v hovoru a to dítě uzavře své nitro, přibouchne bránu ke svému vnitřnímu chrámu a řekne: „Ne, to nemůže být, Otec se mnou nemůže mluvit; neboť na mém vývoji jsou ještě nedostatky?“ [Z rozhovorů se dá doplnit ještě jako úkol k zamyšlení: „Slyšel Kain Otce“? Ano, slyšel ho, přestože zrovna zabil svého bratra.]

 

Běda učiteli, který něco takového hlásal! Běda, běda, běda! Zavřel svým učením u svých žáků přístup k Otcovskému Srdci. Tím na sebe naložil velkou vinu. Každé jednotlivé dítě, které nenašlo cestu ke Mně kvůli tomuto učiteli, před ním jednoho dne stane a řekne: „Proč jsi mi uzamkl cestu k Otci?“

 

Ale já nemlčím. Když Mé Slovo již nenachází ve společenství slyšení, tak jdu do jiného společenství a volám tam Své děti a nebojím se používat jasná slova.

 

Nástroj je jen nástrojem v Mé ruce, jinak není nic. Kdo má autorské právo na Mé Slovo? Nástroj nebo ?

 

Moji milovaní synové a dcery, zavítejte do vašeho Vnitřního chrámu. Klíčem k bráně dovnitř je vaše láska ke Mně, vaše odevzdání se Mi. Tam na vás čekám s otevřenou náručí, abych vás objal ve své náruči se slovy: „Dítě, přicházíš už konečně, tolik jsem po tobě toužil?“

 

Dovolte myšlenkám to tiché Slovo! Neboť jak jinak má Slovo zaznít než skrze myšlenky, které jsou spojené s vaším cítěním srdce? Když se vaše srdce zachvívá v touze, slzy vám stoupají do očí, protože je vaše duše dojatá, tak si můžete být jistí, že jsem to ; neboť existuje jen jedna cesta do vašeho nitra a tuto cestu střežím Já, Otec Pra. Nic a nikdo se nemůže dostat na toto Vnitřní místo, neboť to je Má oblast.

 

Nyní se Mě ptáte: „Otče, jak je to tedy pak s pýchou? Co je to pak za Slovo, když dítě přijímá v pýše?“ Odpovídám vám: „Toto slovo již neproudí skrze vnímání srdce přijímajícího dítěte. To slovo je ostré, studené a tvrdé; neboť mu chybí teplo lásky. Láska je pokorná. Jak Mě může nějaké dítě milovat z celého srdce a přitom se pyšně povyšovat? To nejde dohromady.

 

Proč jsem říkal: „Nechte děti přijít ke Mně a nebraňte jim, neboť jejich je nebeské království“? Protože ti malí ještě nejsou pyšně povýšení. Tak máte i vy přicházet ke Mně jako děti, plní důvěry, v lásce plné odevzdání a dávejte pak pozor na impulzy v myšlenkách. Když je vaše srdce při nějaké myšlence pohnuté radostí a tou obrovskou touhou vaší duše vaše oči ztěžknou slzami, tak víte: blaženě ležíte v mé náruči ve vašem Vnitřním chrámu, již jste našli na Zemi domov. Neboť tam kde Jsem , je nebe.

 

Pak se vám už nemůže stát nic, co by vás nevedlo blíže na Mé Otcovské Srdce. Vrůstáte do života okamžiku, do všudypřítomnosti Mého otcovského bytí. Již vás netrápí žádné starosti o zítřek a již také nemyslíte na minulost. Neboť všechno, co bylo, vám pomohlo, abyste nakonec našli cestu ke Mně, a všechno, co bude, se vás již nedotkne, protože se cítíte v bezpečí na Mém srdci.

 

 Jsem vždy přítomný u vás ve vašem srdci. Ve vás je Vnitřní chrám, ve vás je nebe. Sice jste opustili domov, nebeské světy, ale když se obrátíte dovnitř, tak se ve vás postupně může otevírat nebe a blaženě putujete po cestě Země, jste světlem, jak jste to slíbili, a vysíláte do dálky světlo, lásku, mír, požehnání a zdraví, tam, kam jste byli životem postaveni. Není toto nádherná nabídka, kterou jsem učinil všem Svým dětem, když opouštěly nebe?

 

Nyní jste Moji poslové světla na Zemi a přivádíte mi skrze své žité skutky Mé děti; neboť jedině skrze váš příklad najdou Mé děti cestu ke Mně, ne skrze moudré mluvení, jedině tak, že to, co říkáte, také sami žijete.

 

Nyní se, Moji milovaní synové a dcery, vydejte na cestu do vašeho nitra srdce! Nechte se ode Mě obejmout a nechte nás v tomto nejsvětějším spojení: Otec a dítě, jít po budoucích cestách. Ještě jednou vám říkám: „Žijte jednotu! Nedívejte se na rozdíly v jednotlivých společenstvích, nýbrž se dívejte na to, co vás spojuje: Láska ke Mně, láska k sobě navzájem, láska ke stvoření, ke všemu bytí.“Tak vás ještě jednou žehnám, každého z vás. Cítíte Můj otcovský dotek a cítíte také volání: „Dítě, přijď ke Mně do svého Vnitřního chrámu!“

 

zpět