Tichá radost

Poselství - březen 2010

Poselství - březen 2010

zpět

Meditace z božské trpělivosti

 

Milovaný Otče, odebíráme se nyní do nitra našeho srdce, vdechujeme Tvou lásku a vydechujeme vše, co nás ještě zaměstnává. Plni lásky se pokládáme do Tvé náruče a necháváme do sebe proudit Tvou lásku a Tvé světlo, až nás oboje zcela vyplňuje.

 

Jsme volní a svobodní a odevzdáváme se Tvé lásce. Všechno v nás se nalaďuje na zdraví a lásku. Svým vnitřním zrakem Tě vidíme stát před sebou a díváme se na Tebe plni lásky. Máš rozpřažené své žehnající ruce a říkáš: „Mé dítě, pojď do Mé náruče, čekám na tebe! Toužím po tobě! Přiviň se velmi těsně! Najdi pokoj. Mír ať vejde do tvého nitra a tvá duše zazáří v Mém světle.

 

I malých tmavých fleků, které ještě tu a tam jsou, se dotkne Má láska. Dej Mi své slabosti! Vždy tehdy, když si jich všimneš, přiviň se do Mé náruče a  tě Svou rukou jemně pohladím po hlavě a řeknu: „Mé milované dítě, mám radost, že jsi s tím přišel ke Mně. Podívej,  Jsem tvůj Spasitel, mohu tě opět uzdravit. Vidím tvou cestu ke Mně, vidím tvé snažení a vidím tvou lásku. Podívej se na tuto lásku a spoj se s Mou láskou!“

 

Chci rozšiřovat a posilovat tvé nitro, neboť svobodně a radostně máš jít po zemi. Se vším, co bylo, přijď ke Mně! Podívej,  znám tvou cestu! Když vkmitáš do Mého světla, necháš, aby se tě Má láska dotkla, pak ti mohu pomoci nést a odejmout od tebe to, co je přespříliš těžké. Tak se tvá cesta postupně mění a bude stále více plná požehnání.

 

Jsi Mé dítě, jsi Má dcera, jsi Můj syn, vzpomeň si! Proto jsi vyšel, abys mi v lásce sloužil a plnost síly lásky do tebe proudí, ne jen do tvé duše, nýbrž přes tvou duši i do tvého těla, když ke Mně přijdeš. Když se motáš ve světě, nedostihnu tě. Pojď tedy do Mé náruče, kdykoli chceš! Jdu přece vždy s tebou. Má ruka je položená kolem tvých ramen a požehnání hojně proudí k tobě.

 

Podívej se nyní do začínajícího jara! I v tobě již rozkvetlo mnoho pupenů, a stále znovu další začínají rozkvétat ve světle Mé lásky. Tyto květy dáváš dále s každým přátelským slovem, s každým úsměvem, s každou myšlenkou: „Otče, s Tebou; Otče, miluji Tě! Veď mě Ty! Znáš mou cestu, a já ti důvěřuji!“

 

Plný/á vděčnosti a lásky vždy znovu kladeš svou ruku do Mé, až ji jednou tam ponecháš, již ji ode Mě neodtáhneš a řekneš: „Otče, zůstávám v Tvé silné ruce!“ Vidím to ve tvém srdci a říkám: „Pojď, vydechni silně starého Adama! Minulost je pryč! Vdechuj život, Mě, a v každém okamžiku Jsem u tebe a posiluji tě, léčím a dodávám ti odvahy! Tak je to přece již mnohem lehčí. Vidíš svítit slunce a cítíš teplo Mého světla.

 

Tak vás vedu do následujícího odpoledne. Mé požehnání je s vám.

 

Amen.

 

 

Božské projevení z lásky

 

Jásot Velikonočního rána je ještě zatajený. Před dvěma tisíci lety se rozložilo nad zemí hluboké mlčení. Ačkoli nebe již jásalo, země ještě nesla smutek, neboť ji skropila Má krev. Ježíš, jsem na Sebe vzal bolest a utrpení, abych znovu otevřel nebe a umožnil cestu domů.

 

Nyní ale již neviďte utrpení, nýbrž Velikonoce ať jsou pro vás vítězstvím nade vším temným, nade vším, co vás ještě skličuje. Vše, co bylo, odešlo. Když Mi předáte své bolesti, svůj žal, své tělesné a duševní utrpení, mohu , věrný Přítel po vašem boku, od vás všechno odejmout, abyste mohli svobodně a radostně dále kráčet po své cestě životem.

 

I když tu a tam bolest, nemocné tělo není ještě okamžitě uzdravené, tak vám říkám, že každá bolest, každé utrpení, které nesete, je pro vaše vykoupení, vykoupení z toho všeho, co minulost uložila ve vaší duši. Když Mi předáte své břemeno, tak již není tak těžké. Břemeno se stává lehčím, i když se, z hlediska těla, nic moc nezměnilo, vaše duše je plná radosti a tato radost se odráží ve vašem těle, ano musí se ve vašem těle zrcadlit.

 

Mějte tedy trochu trpělivosti! Vašimi temnými hodinami vás nesu na rukou jako Svou ovečku, dokud není opět světlo a vy vnímáte s radostnou myslí svůj úkol být zde na zemi světlem. Tak je ještě tu a tam i u vás radost utajená. Je Bílá sobota, kdy vaše tělo ještě nese žal a utrpení. Přesto pro každého z vás, kdo je ještě nemocný, přijde také jásot Velikonočního rána. Přijde do vás radost: „Ježíš, Můj Přítel, Má velká láska ve mně vstal z mrtvých, aleluja!

 

A není to radost? Už když víte, že neuděláte ve svém životě žádný krok, při kterém bych vás nepodpíral, nepomáhal vám, nedával kolem vás se starostlivostí Svou ruku, neutěšoval vás, nedodával vám odvahy a nedával vám sílu. O cokoli jen poprosíte, již je dáno, neboť vím, co potřebujete.

 

Mí milovaní přátelé, nechte, aby se ve vás rozprostřel jásot Velikonočního rána. I když se tu a tam nechce objevit žádná radost, protože cesta po zemi je příliš těžká, viďte přesto, jak po Bílé sobotě následuje radost Velikonočního rána. Jako po zimě musí následovat jaro, i když se tamten vždy znovu pokouší novými vlnami chladna bránit jaru, nakonec zima musí ustoupit.

 

Viďte to i v přeneseném slova smyslu! Mé slunce teple svítí do vašich srdcí a i vy na jaře rozkvétáte. Slyšíte veselou píseň ptáčků kolem vás. Vidíte tisíce a tisíce květů na stromech, keřích, na loukách a v zahradách, a z nebe teple svítí slunce, Mé slunce, a zabaluje tělo člověka, duši a vašeho ducha do světla nebe, do Mého světla lásky.

 

Mí poslové světla – vždy znovu vás takto oslovuji – před dvěma tisíci lety jsem , pán pokoje, přišel na zem a přes tu dlouhou dobu, která od té doby uplynula, na zemi ještě stále není mír. Proto jsem vás oslovil v nitru vašeho srdce, ale nejen vás, nýbrž mnoho Mých dětí ve společenstvích na celé zemi. Slyší Mé Slovo v podobných kroužcích a i jim leží na srdci, aby konečně nastal na zemi mír.

 

Nejste jen člověk, jste duch z Mého Ducha a když se pohybujete v tomto kmitání, tak se nacházíte ve vědomí – v protikladu k dennímu vědomí a k podvědomí. Jste si vědomi, že jste děti nebe, jste si vědomi, že jste jednoho Ducha se Mnou. Nacházíte se ve vědomí. Udělejme nyní společně několik kroků v tomto vědomí.

 

Vidíte tři kříže na Golgatě. Již nenesou žádná těla. Vidíte ten prostřední kříž? Vidíte, jak září do dálky? Vy všichni jste byli buďto v duchu nebo i přímo pod Mým křížem. Doprovázeli jste Mě při Mé cestě na Golgatu. Proto nyní také velmi intenzivně vidíte před svým vnitřním zrakem Golgatu, a vidíte proměnu kříže. Je prozářen světlem. Rozprostírá se přes celou zemi a dále nad ní přes všechny sféry až do nebe, neboť tento kříž se stal schody pro Mé děti vracející se domů a nakonec pro všechny, neboť všichni se vrátí zpět do Otcovského Domu.

 

Vidíte to zářící světlo, které posílá do kosmu spojenou světelnou energii? Světlo jako laserový paprsek ukazuje cestu domů. V tomto světle, Mí milovaní přátelé, vám připadá i vaše obtížná pozemská cesta lehčí, neboť toto světlo prozařuje vaše lidské tělo jako Mé zdraví, které nyní proudí. Otevřete se pro toto zdraví! Utrpení světa jsem vzal na Sebe, aby Mé děti již nemusely nést takovou tíhu a vzal jsem na Sebe vaše utrpení, abyste mohli radostně plnit svůj úkol.

 

Spojené světlo, laserový paprsek, vás obsáhl a pulzuje vaším tělesným bytím. Položte do tohoto paprsku jako v příkladu pramene i všechno, co vámi hýbe, co ještě nesete jako břemeno na svých ramenou. Třpytící se světlo rozjasňuje vaše lidské bytí a přináší změnu, protože také současně léčí. Přináší přelom, že se již nedíváte zpět, nýbrž dopředu a následujete paprsek světla – opakuji: který sahá přes celý kosmos až do nebe.

 

Kříž jsou schody. Stupeň po stupni po nich stoupáte. Světlo vás podpírá, pomáhá vám, neboť světlo je Má láska a je spojená síla z Mého Otcovského Srdce pro vaši cestu. Slyšíte jásot nebes při každém dítěti, které se vrátí domů, tak tomu bude i u vás?

 

Nyní vás vyvádím ve vědomí dále nad vaše lidské omezení. Jste duch z Mého Ducha. Ciťte dceru, syna, kterou/kterým jste. Jako dcera nebo syn se díváte do nekonečné dálky všeho bytí.

 

Myslete nyní zpět na váš kámen. Viďte horské masivy před vámi. Vaše vědomí se rozšiřuje. Horské masivy nyní již nejsou v dáli, nýbrž leží ve vás. Protože jste jedno se Mnou, je vše ve vás. Vidíte v sobě vrcholy hor své země. Vaše vědomí se rozšiřuje, vidíte horské masivy svých sousedních zemí a nyní všechny hory celé země až po nejvyšší vrcholy. Vše leží ve vašem rozšířeném vědomí.

 

Klidná skála, zdánlivě bez života, symbolizuje nekonečnou trpělivost, kterou , váš Otec, ale i Přítel, s každým ze Svých dětí mám. Tato trpělivost ať i ve vás přibývá a roste, abyste byli trpěliví vůči sobě samým a trpěliví s vašimi bližními.

 

Podívejte se nyní ještě hlouběji do vašeho vědomí. Při hovorech jste měli v rukou drahý kámen. Vidíte v sobě jeskyně nejmohutnějších hor? Čarokrásné křišťály a polodrahokamy takové krásy a tak velké, jak si je nedokážete představit, jsou v nich skryté. Vidíte, jak se všechno třpytí ve světle lásky? Křišťály, jeden až dva metry vysoké, některé dokonce ještě vyšší, zdobí nitro těch nejmocnějších horských masivů. Co žádné lidské oko nikdy nevidělo, můžete v sobě pozorovat.

 

Ve vědomí syna, dcery světla sesíláte do hor a přebohatých pokladů země mír a lásku. Jak byla země bezcitně připravena o své nerostné bohatství. Země byla týrána lidskou rukou, aby jí byly vyrvány poklady. Pomyslete přitom např. na oblasti těžby uhlí, které se staly stepí. Kilometry daleko se kupí haldy. I když se opět zazelenají, země je zraněná, neboť jediná myšlenka díku za její poklady jí nebyla kdy darována.

 

Obrovská zemětřesení přešly a přecházejí po zemi a otřásají jí. Vy, a všichni ti, kteří jsou s vámi stejně smýšlející – na stejné vlně poslů světla, napravíte alespoň část toho, co bylo zemi učiněno, aby se zklidnila a intenzita zemětřesení se zmírnila. Myslete proto ještě jednou intenzivně na zemi, mocně jí posílejte mír a také váš dík za její dary! Jestli vlastníte polodrahokamy nebo drahokamy, tak je pohlaďte jemně, láskyplně a s vděčností, až budete opět doma.

 

Vše je kmitání. Jste jedno se zemí, která vás vyživuje. Do této jednoty vás chci vést. Ciťte, jak radost země je také vaší radostí, jak se vám ráda rozdává.

 

Krátce jsem mlčel, aby ve vás vědomí vyrostlo v zodpovědnost za všechno bytí, a vy jste si ve vědomí vzpomněli na svůj úkol, který jste přijali v nebesích: mír na zemi, mír všem bližním. Jak jste dnes zmínili v modlitbě: Modlete se za zemi, žehnejte jí, a posílejte mír do srdcí těch, kteří proti sobě stojí v boji!

 

Můžete toho duchovně tolik vykonat. Vše je jedno. Nemusíte cestovat do krizových oblastí, ne, z domova, z každého místa můžete posílat mír do srdcí bojujících, můžete vylévat lásku na vše, co prahne po lásce, můžete pokládat zdraví na duševní a tělesné rány, na rány všech lidí, ale i zvířat, přírody a země.

 

Buďte si vědomi toho, že ve vás leží všechna síla nebes, když se vždy stále znovu s touto silou spojujete a ve vědomí – že jste jednoho Ducha se Mnou – vysíláte světlo do světa, pak ve vás bude světlo stále silnější. Každý z vás působí tak silně jako laserový paprsek, který září daleko do světa. Protože je země kulatá, vrací se tento paprsek světla zpátky k vám. Při své cestě kolem země přijal také světlo ostatních poslů světla a vrací se umocněný k vám zpět.

 

Rozšiřte své vědomí ještě více. Nyní již v sobě nevidíte ležet jen hory, nýbrž se rozšiřujete dále. Opakuji: Jste duch z Mého Ducha, proto ve vás leží vše, když jste spojeni se Mnou. Tak se nyní lehce dotýkáte rostlin, které vám slouží, vidíte je z vyššího stanoviště.

 

Vidíte vodstvo, moře země, a opět posíláte do světa rostlin, do všeho vodstva lásku, mír a zdraví. Rozumíte, že každé vodstvo, do kterého jste vložili zdraví, je tímto zdravím naplněno, a lidé, kteří tuto vodu čerpají, současně přijímají zdraví? Pochopte, co to znamená být poslem světla! Požehnání, které vysíláte, obkružuje zemi přesně tak jako láska, mír a zdraví. Rány se zavírají. Příroda se nadechuje.

 

Zvířata země se na vás dívají, všechna jsou ve vás, a vy rozevíráte své ruce a necháváte do zvířat, která byla lidmi týrána, proudit zdraví a lásku. Vidíte ty nespočetné zástupy zvířat, které byly zavražděny? Skloňte se před nimi ve jménu všech lidí, proste za odpuštění, žehnejte jim a dejte jim lásku.

 

Rozšiřujete své vědomí ještě více. Vidíte v sobě nyní kroužit zemi jako Modrou planetu. Duchovně držíte své léčící ruce nad ní a nad vším, co nese. Léčíte rány země, rány rostlin, např. vymýcených lesů, vypálené plochy. Léčíte bolest ve světě zvířat, a léčíte bolest ve všech svých bližních. Všechnu bolest, která se na zemi děje, planeta země ukládá a jen skrze žehnající, milující a léčící myšlenky, a samozřejmě i skrze vděčné chování vůči ní, se mohou rány uzdravit.

 

Cítíte, jak nyní vaše dlaně pulsují? Nejsou to dlaně vašeho člověka, nýbrž to jsou duchovní ruce syna, dcery z nebes, který/která je v tomto okamžiku jedno se Mnou, Duchem universa, Stvořitelem všeho bytí. Ještě jednou přes vás proudí mír: mír zemi a hluboko pociťovaný dík za všechno, co vám země v předchozím ale i v tomto životě darovala.

 

Vaše vědomí ustupuje, vracíte se zpět ke svému lidskému bytí. Mí synové, Mé dcery, kdykoli najdete čas, mohli byste vstoupit do tohoto vědomí, být jednoho Ducha se Mnou a z tohoto sjednoceného Ducha vysílat lásku, mír, požehnání a zdraví jako světlo. Nyní také rozumíte, proč vás vždy upozorňuji na to, že jsme jedno v Duchu. Neexistuje žádné dělení. Veškerý život pulsuje ve vás, všechen život je láska, všechen život je jedno.

 

Úkol: V následujících čtrnácti dnech byste si mohli vybrat jednu pokojovou rostlinu a dávat jí celou svou lásku, které jste jako člověk schopni, a v dalších dnech, než se zde opět setkáte, byste mohli dávat svou lásku všem rostlinám ve svém bytě, ve svém domě. Pak tu vyprávějte o své zkušenosti.

 

Ještě jednou se zaposlouchejte do věčnosti a přidejte se ke „Kristus vstal z mrtvých, Kristus, Můj Spasitel, ve mně vstal z mrtvých.

 

Amen.

 

 

Božské projevení z milosrdenství

 

Moji milovaní, přijměte nyní Mé velikonoční požehnání. Mé ruce jsou rozpřažené a Má láska, Mé milosrdenství proudí z Mých rukou a rozlévá se do stvoření.

 

Vaše srdce jsou doširoka otevřená a plná radosti, když v sobě máte Mou lásku, Mé milosrdenství. Cítíte, jak vás obalují, cítíte, jak vámi proudí a všechny vaše buňky pijí z Mého požehnání. Vaše orgány, vaše kosti, váš imunitní systém, vaše myšlení, vaše cítění a vaše jednání jsou Mnou nyní nasměrovány na lásku a milosrdenství.

 

Cítíte, jak vaše těla vibrují. Cítíte, jak se rozjasňuje ve vaší duši. Cítíte, že i vy jste byli Mnou vykoupeni skrze Mou cestu oběti. Stále ještě cítíte lásku a milosrdenství, jak do vás vtékají. Nechte to, co se ve vás ještě vylévá, proudit dál přes vaše tělo do celého stvoření.

 

Nechte proudit požehnání tam, k oněm obrazům, které jsem vám zjevil skrze Svou lásku, a ponořte se ještě jednou do Mého velikonočního vykupitelského činu! Nechte požehnání proudit také ke všem sourozencům, kteří jsou v duchovním šatě! Nechte lásku a milosrdenství téci do všech duchovních sfér, neboť jsem vyslal Své anděly, aby vyzvedly ty z vašich sourozenců, kteří jsou připraveni k návratu domů. Skrze Mé požehnání jim ukazuji cestu a oni vědí, kde je andělé vyzvednou.

 

Nechte požehnání proudit dále, dolů do dolin temnoty, neboť i tam jsou vaši sourozenci, kteří jsou ještě zapleteni v temnotě. Jsou to Mé děti, po kterých toužím, a pro které zrovna tak platil Můj velikonoční vykupitelský čin, jako pro vás. Ano, nechte Mou lásku – milosrdenství proudit i tam.

 

á láska – milosrdenství do celého stvoření, a s ní prochází hluboký mír celým Bytím. Láska, mír, požehnání a milosrdenství procházejí stvořením, a Má léčivá síla se rozdává všem, kteří po ní touží.

 

Tak jděte domů bohatě ode Ně obdarováni, ale vždy myslete na to, že onen dar, který jsem vám přinesl, není určen jen pro vás samotné, nýbrž že to je dar pro celé stvoření.

 

Amen.

 

 

Tak sesílám ještě jednou do vás vědomí: Kristus, Můj Spasitel, ve mně vstal z mrtvých.

 

Amen.

 

 

Přejeme nám všem požehnaní, radostné Velikonoce, a i když se rozejdeme, jsme v jednotě vždy jedno, jednoho Ducha s naším nebeským Otcem.

 

zpět