Meditace z božské trpělivosti
Z ticha Mého pravěčného bytí vás vedu, Já, váš Pán a Spasitel, do ticha, jaké si člověk nedokáže představit, do ticha, ve kterém se vše pozemské rozpouští jako závoj mlhy ve vzduchu.
Přišli jste sem, začali jste odpoledne se Mnou a odevzdali Mi v modlitbě své starosti a bolesti. Vstupte tedy do moře vašeho Vnitřního světla, do Svatého chrámu ve vás, ve kterém Jsem Já. Pln lásky rozevírám Své paže a nechávám k vám proudit Své zdraví a Své světlo, Své požehnání a Svou lásku.
Vdechněte zhluboka Mou lásku a vše, co vás ještě zaměstnává, vydechněte a vložte do moře Mé lásky! Ano, vdechujte Mě! Nechte Mě, Lásku ve všem bytí, vejít do každé buňky vašeho těla! Mocně ještě jednou vydechněte vše tmavé, vše minulé a vkmitejte do Mé svaté všudypřítomnosti ve vás!
Nyní je ve vás mír a mír je i kolem vás. Vnímejte Můj mír, jak se šíří až do vaší největší hlubiny duše! I váš člověk je stále více a více pohlcen mírem. Zklidňujete se v sobě. Svět mizí a vy jste položili – obrazně řečeno – svou hlavu na Mé rameno.
„Otče, k Tobě můžu přijít takový, jaký jsem.“ Vnímejte v sobě tuto myšlenku, a Já vám šeptám do srdce: „Mé dítě, miluji tě takového, jaký jsi. Vidím tvou cestu a vidím tvou snahu postupovat dále kupředu na tvé cestě lásky. Vím, že život na zemi pro vás není vždycky lehký, Já jsem ale cestu prošel před vámi.
K tomu se dochovalo nespočetně příkladů. I Já jsem vám dal mnoho příkladů, kdy jsem uzdravoval a Své lidské děti, které zabloudili v temnotě a houští, jsem dovedl do světla. Často, jak víte, jsem říkal: „Věříš ve Mně?“ Nyní se ptám vás: „Důvěřuješ Mi, Mé dítě, že tě vyvedu z temnoty do světla?“
Temnota existuje jen zdánlivě, neboť ve skutečnosti jste ve světle. Vaše skutečné bytí, váš duch, spočívá ve Mně od počátku. Jen vaše vědomí vykonává kroky zkušenosti, aby tento svět temnoty prozkoumalo. Častokrát před velmi, velmi dlouhou dobou jste se vydali na cestu, abyste přinesli temnotu zpět do plnosti světla. Přesné okolnosti zůstávají otevřené. Důležitá je láska a ne, jak se vše fakticky stalo.
Nyní vás chci vést a mohu to udělat vždy tehdy, když ke Mně přijdete a snažíte se žít okamžikem. Vaši snahu bohatě odměním, neboť Jsem Otec lásky. Dívám se na lásku v každém Mém dítěti a všechny miluji stejně, i kdyby byli ještě tak velmi vzdáleni ode Mě. Miluji je, a z této lásky respektuji jejich svobodnou vůli, kterou jsem každému dítěti dal.
Při lásce, kterou dáváte, nezapomínejte také sami na sebe. Vezměte vždy znovu také sebe duchovně do náruče, neboť po ničem netouží člověk více, než po tom být milován. Tak máte také své děti, své přátele láskyplně objímat. Nyní mlčím, a vy můžete ty, kteří vám přijdou na mysl, duchovně láskyplně obejmout a požehnat, neboť co je láska jiného než požehnání.
Ode Mě proudí láska k vám a přes vás dále ke všem sourozencům na zemi a také do oblastí na oné straně.
Amen.
Božské projevení z lásky
Moji milovaní synové a dcery, skutečně Jsem od samého začátku vašeho setkání uprostřed mezi vámi. Jsem u každého jednoho a posílám Své milující Slovo. Ti, kteří Mě ještě nepřijímají, v sobě cítí velkou lásku ke Mně a cítí to, co vám chci říct.
Přecházím k vašim rozhovorům: Dal jsem vám svobodnou vůli. Co to znamená? Jsem přítomný ve vašem Vnitřním chrámu jako váš Otec, položím si ruce do klína a vyčkávám, jak se vždy rozhodnete, nebo vám pomohu? Mluvili jste také o stromu poznání, a na základě Mého zjevujícího Slova porozumíte, že Já sám jsem vedl vaše rozhovory, abych mohl vést vaše myšlenky do správných kolejí.
Neobjeví se tu ve vás hned otázka: „A kde je má svobodná vůle, Otče?“ Co bych to ale byl za Otce, kdybych vás nechal jít na tuto temnou zemi a neposkytoval vám neustále pomoc na vaší cestě životem?
Před nějakým časem jsem vám zjevil, že po vašem boku jde anděl. Někdy vás dokonce doprovází více andělů, když ochrana kolem vás musí být větší, protože jste např. v duchovním pověření a temnota nepřihlíží nečinně. Řekl jsem vám ale také, že vás zároveň doprovází jeden bratr, sestra nebo také více duší z temné říše. To tedy znamená, že vždy, a sice již jako dítě, musíte rozlišovat mezi světlem a temnotou.
Světlo jsem do vás vložil také jako dobré svědomí, které je totožné s andělem strážným po vašem boku. A temným bytím je i těch mnoho pokušení, která vás od malička provázejí a kterým se musíte učit odolávat. Úmyslně jsem nyní použil slovo „musíte“ a ne slovo „máte“.
Od svých rodičů dostáváte pro svůj život rady jako např.: „Mé dítě, když položíš ruku na tuhle horkou plotýnku, spálíš se a bude tě to moc bolet.“ Nebo říkáte říkanku: „Nůž, nůžky, vidlička, světlo, nejsou pro malé děcko.“ Rodiče Mě zastupují na zemi, a jelikož Jsem nejryzejší láska, mají i rodiče být láska. Všimněte si ale Mého úsměvu, neboť vím o vašich všednodenních starostech, o těžkostech stále kmitat v lásce.
Ale i pro to vám dávám pomoc. Když jste zoufalí uprostřed ruchu všedního dne, všech těch mrzutostí, které se na vás snáší i z vnějšku, pak přijďte ke Mně do nitra vašeho srdce! Opřete si jako otec, jako matka svou znavenou hlavu na Mé srdce a slyšte na okamžik pulz Mé lásky: „Miluji Tě, Mé dítě“, a pak jděte znovu do všedního dne!
Neponechávám vás na zemi vašemu osudu, ne, bojuji o vás společně s andělem nebo anděly, které jsem postavil po vašem boku. A přivádím k vám i lidi, kteří vám pomáhají zvládnout váš všední den, když se vyskytnou vnější těžkosti.
Když tedy malé dítě objeví svou svobodnou vůli, tak se ji snaží také prosadit. Pomyslete na sebe, vy otcové, vy matky, nesnažíte se i vy stále znovu prosazovat svou vůli, až vás napadne, že Já ve vašem srdci čekám na to, až řeknete: „Otče, ne má vůle, ale Tvá vůle ať se stane“? To jste se ale naučili až postupováním ve vašem životě, a dítě se to musí ještě naučit.
Anděl po boku dítěte na sebe může upozornit jen tehdy, když rodiče své dítě vychovávají duchovně, vyprávějí mu o Mně a mluví i o andělu po jeho boku. Mohou také vyprávět, že anděl je smutný, když dítě odporuje opodstatněnému zákazu rodičů. S mnoho lásky, trpělivosti, někdy i shovívavosti, přesto ale důsledně, mají být ty malé připravovány na život.
Později je dítěti klidně možné veselou formou vyprávět: „Nemáš po svém boku jen anděla, nýbrž i malého čertíka, který ti neustále říká: „Udělej něco jiného, než co ti říkají tví rodiče, tvé dobré svědomí, anděl po tvém boku!“ A až bude ještě rozumnější, můžete mu povědět to, co jsem vám řekl, že se vstupem na zem jde i smutná tmavá duše po boku, aby skrze světlo v nitru dítěte byla spasena a našla cestu domů do nebeské říše. To poslední zdůrazňuji: Vyprávějte svým dětem stále znovu o Vnitřním světle, které září v každém člověku.
Vaše děti vám budou rozumět. Proč jinak existují pohádky, ve kterých vždy zvítězí dobro a zlo je potrestáno? Děti tyto pohádky ještě nechápou tak jako vy, a také se neděsí krutosti, že čarodějnice, která chce např. sníst Honzíka, nakonec uhoří. Mají radost, že čarodějnice musí shořet a děti jsou zachráněné. Když jsou děti starší, rozumějí hlubšímu smyslu.
I tady mohou rodiče pomoci a vysvětlit jim, že zlo nemá být zničeno, neboť skrze tuto myšlenku by bylo jen posíleno, nýbrž že zlo musí být spaseno skrze lásku. Spálení zla je jen symbol pro očistnou proměnu v dobro. Ve vašem rozhovoru jste se k tomuto již částečně dopracovali se stromem poznání.
Jako dospělí bojujete i dnes stále ještě se světlem po vašem boku, které vám je při všem nápomocné a pomáhá vám, a s temnotou na straně druhé, která chce tomu všemu, co dobrého chcete vykonat, zabránit a zničit. Když ale nepřistoupíte na zlo jako na opak, nýbrž budete pamatovat na to, co jsem vám řekl: „Přiveďte Mi své bratry a sestry, které ještě setrvávají v temnotě, domů na Mé Otcovské Srdce!“, tehdy jste zrušili rozdíl mezi světlem a temnotou.
Co je tedy temnota? Je to realizace svobodné vůle prozkoumat i noc. Kdyby Mé děti neprozkoumaly noc, tak by také neuplatnily svou svobodnou vůli. Uvažte, jak může být na věky věků poznáno slunce jako zářící světlo, jako radost nebe, když by nebyla také poznána noc, temnota.
Když se rozhlédnete v tomto světě, vidíte, že skutečně vládne temnota a je pevně přesvědčena, že dokáže zvítězit, nebo řečeno jinými slovy: že Mě dokáže porazit. Vašimi myšlenkami prochází nyní to vše, co se na této zemi děje za války, znečisťování přírody, proviňování se na stvoření, zvířatech a také na Mých dětech.
Jsem nečinný? Ne, nepřihlížím, nýbrž Jsem ve Slově u Mých dětí, které chtějí přinést světlo na tuto zemi. Dávám jim odvahu, podpírám je, pomáhám jim, inspiruji je, aby do temnoty vnášeli vykupující aspekt plný světla. K tomu je každý z vás, ať již zde v kroužku nebo v mnoha jiných kroužcích, ale také vy, kteří tato slova čtete, vyzván, aby spolupomáhal. Spolupomáhal, aby tato země byla vykoupena z bolesti, a skutečně mohlo dojít k trvalému míru na věky, neboť tehdy bude temnota převedena do světla a bude spasena. Všechny děti budou navráceny do nebe a již nikdy nebudou existovat roviny s málo světlem nebo bez světla.
Někteří se Mě ptají: Otče, jak to, že vůbec mohla vzniknout temnota? Stvořil jsi tuto temnotu?“ Ne, Mí synové a dcery, nestvořil jsem temnotu, neboť Jsem světlo, Jsem láska.“ Ale svobodná vůle, kterou dávám Svým dětem, skrze pád – to je vzdálení se ode Mě, světla – vyvolala temnotu. Mohl jsem tedy zabránit pádu, kdybych nebyl dal Svým dětem svobodnou vůli.
Co by to ale bylo za děti, které by jen plnily Mou vůli? Chtěl jsem je uvést do života jako Své věrné obrazy, a k tomu byla základní podmínkou svobodná vůle. To je také to nejvyšší dobro, které jim dávám. Až bude tento pád ukončen, tak již nikdy v celé věčnosti – nyní na okamžik myslete na to slovo v ě č n o s t – žádný pád nebude, neboť vše, co se v tomto pádu událo, je vepsáno do duchovních srdcí Mých dětí. Jakmile by se chtěly jen o jeden krok vzdálit od Mé lásky, okamžitě v sobě uvidí, kam tento krok vede.
Nyní se vás ptám, Mí synové, Mé dcery, bylo to propastně zlé, že Mě Mé děti opustily a přivodily pád? Ne! Odpověď najdete sami v sobě. Nemůže to být zlé, neboť pád je následkem svobodné vůle.
Nyní se ještě jednou vrátím k vašim dětem. Můžete jim pomoci tím, že jim ukážete, kam ten nebo onen krok vede. Ale nakonec musí jít svou cestou a půjdou jí. Můžete jim ale dát sebou na jejich cestu výzbroj. Touto výzbrojí je láska, porozumění, trpělivost a milosrdenství se vším, co vaše děti obklopuje. Váš způsob života bude vždy pro vaše děti příkladem.
Když by někdy měly stát na rozcestí, na kterém by je cesta mohla zavést do hlubin, trní a roští, tak si vzpomenou na vás, své rodiče. Budou vidět vaše láskyplné oči obrácené na ně, budou cítit vaši ruku na své hlavě, a uvidí, jak byste se chovali vy, kdybyste byli v té samé situaci jako oni. Tak může být zabráněno leckteré temné cestě.
Když se přesto vydají po obtížné cestě, měly by si být vaše děti vždy jisté vaší láskou, neboť taková jaká je Má láska, má být i láska vaše. Miluji všechny Své děti, je jedno, jak se chovají, jedno, jak moc se Mi vysmívají, hanobí, miluji je. Tak máte i vy milovat své děti!
Abyste to dokázali, vrátím se ještě jednou k začátku Mého Slova k vám: Když je vám těžko u srdce, pak přijďte ke Mně, položte svou unavenou hlavu na Mé otcovské srdce a následně bude vaše cesta opět lehčí a budete moci být pro své děti skálou ve vlnobití.
Nyní k vaší cestě ke Mně. Vidíte, že to, co jste zažili ve svém dětství, vás ovlivnilo pro dospělý věk? Když jste měli v dětství malé sebevědomí, neboť vás nenechali jednat, pak budete mít i jako dospělí těžkosti se prosadit.
Když vás ale nějaká vlastnost již v dětství vždy znovu silně ovlivňovala, např. silná vůle, tak bude tato silná vůle přítomná i v dospělosti. Vždy se budete snažit prosazovat svou hlavu, i když budete muset hlavou do leckteré zdi narazit – jak se to u vás říká.
Tady ale má začít změna myšlení, když putujete po cestě lásky. Potřebuji sice silné nástroje, a to je následek silné vůle, ale tato silná vůle musí zcela a úplně vejít do Mé vůle: „Otče, ať se děje Tvá vůle v každém okamžiku mého života, když chceš, abych bořil zdi, tak je zbořím.“
Jak ale víte, že to je Má vůle, aby tyto zdi spadly? I k tomu je jen jedna možnost: Přijďte vždy znovu do svého nitra a buďte dítětem na Mém Otcovském Srdci, dítětem s nepodmíněnou láskou ke Mně, pak bude vaše chtění stále více ustupovat do pozadí a Má vůle vás povede k vrcholu vašeho úkolu být pro Mě světlem na zemi!
Myslete vždy především na to, že Jsem láska! Neřekli také Moji učedníci muži, který hledal uzdravení, když jsem chodil jako Ježíš po zemi: „Neruš Pána, je unavený?“ Já jsem ale Své učedníky napomenul a ujal se tohoto nemocného. Myslete také na příklad s dětmi! Mí učedníci chtěli děti s jejich křikem vykázat z Mého kruhu. Já jsem ale řekl: „Nechte děti přijít ke Mně a nebraňte jim, neboť nebeské království je jejich!“ A plýtval jsem drahocenným časem – to si mysleli Mí učedníci – abych se plně odevzdal dětem, abych se k nim sklonil, abych je laskal, objal, vzal je na klín a přitiskl na Své srdce.
Vaše bytí se má orientovat podle Mého života jako Ježíš. Když se vždy znovu ptáte: „Jak by jednal Ježíš? Tak vám mohu dávat i impulsy, jak bych jednal. A vy se usmějete a přikloníte se k lásce. Ale rozumím také – nyní slyšte Můj humor – když řeknete: „Pane, všechno, co je dobré a správné, já vím přece, že láska je nejdůležitější, ale himl heršoft ještě jednou, já teď nemůžu dál, všechno nade mnou vypadá, že se hroutí, ze všech stran na mě naléhají, a tady mám být ještě láskou, Pane?“ Usměju se a přesto vám dám Svou sílu pro tuto situaci, neboť vím z vlastní zkušenosti, že to na zemi není vždycky lehké.
Nyní k dalšímu tématu hovoru, Mí věrní: Láska ke všemu bytí vás vede také k vroucímu spojení se stvořením. Vyprávěli jste o lese, o všech těch pocitech, které k vám přicházejí, pocity lásky, ochrany, pocity rozmanitosti přírody. Žádný list není stejný, dokonce ani jedna jehlička jehličnanu se nerovná jiné, a vše kolem vás s vámi chce komunikovat. Jak můžete najít k této vroucí lásce cestu, abyste rozuměli alespoň části tohoto nekonečně skvělého stvoření?
Venku slyšíte sirény sanitky. Beru to jako příležitost, abyste v tomto případě okamžitě nasměrovali své myšlenky k tomuto dění, čímž přerušíte vaši právě prováděnou činnost, abyste tak jako zde požehnali těm zraněným. Požehnejte jim, pošlete zdraví těm, kteří potřebují pomoc a položte Mi je na Mé Otcovské Srdce!
Nyní, Mé věrné stádo, to byl příklad přerušení, když se zrovna se Mnou bavíte ve vašem nejhlubším nitru, jste zcela u Mě a náhle zvoní zvonek u dveří nebo zvoní telefon, tak – stejně jako Já, který jsem přerušil Své projevení, protože požehnání v tomto okamžiku je mnohem důležitější – máte i vy sebe zkoumat, jestli láska nemá stát vždy na prvním místě.
Nyní zpět k přírodě: Příroda vás chce léčit. Když jdete unavení do lesa, tak stromy kolem vás cítí vaše rozpoložení. Vědí, jestli jste vyčerpaní, jestli jste smutní nebo unavení z těžkých kroků po zemi. A skutečně, chtějí položit své větve přes vás. Všechna síla, kterou strom dostává od země ale i od slunečního světla, chce dát vám, člověku, abyste opět vesele a šťastně putovali dále po své cestě.
Abyste získali vnitřní hluboké spojení ke stvoření, k tomu slouží i školení. Položte své ruce, ano, své tváře na strom a ciťte pulzování života v něm! Co je to pulzování? Je to život, život je láska, a i ve stromě pulzuje věta: „Miluji tě, tebe dítě stvoření, které jsi vstoupilo do mé atmosféry. Chci tě zcela obejmout svou aurou a nechat do tebe proudit svou sílu.
Abyste se stali citlivější, dám vám nyní jako úkol, abyste se vědomě pomalu přibližovali k nějakému nebo vašemu stromu a školili své cítění, kdy vstupujete do aury stromu a jste od ní zahaleni. To můžete až do příště stále znovu trénovat. Přineste své zkušenosti pak sebou do kroužku.
Myslete také na to, že přírodní bytosti, které jsou právě v lese velmi živé, čekají na váš pozdrav, na vaše požehnání. V lese nese každý strom svou bytost stromu, déva stromu a i ten vás zabaluje do své lásky. Jděte tedy lesem s milujícími a žehnajícími myšlenkami na přírodní bytosti. Abyste tento úkol splnili, mohli byste častěji chodit lesem, přičemž můžete dělat cvičení s aurou stromu nejlépe s vaším přítelem, stromem.
Moji milovaní přátelé, je důležité, abyste těch mnoho jednotlivých kroků lásky stále více prohlubovali, neboť láska proměňuje současné bytí v bytí v tisícileté říši. Ten či onen mezi vámi už udělal zkušenost, jak láska dokáže nitro rozvířit, že dokážete již jen plakat. Já vám ale říkám, že tato láska se ve vás stane tak silnou, že skutečně dokážete uzdravovat, aby slepí viděli, chromí chodili a vaši sourozenci s těžkými chorobami byli uzdravení. Ano, budete léčebně působit nejen na vaše bližní, ale především i ve stvoření.
Uchovejte si Mé Slovo k vám ve svém srdci, přemisťujte je v sobě a přemýšlejte o něm stále znovu, až budete Slovu lásky rozumět v jeho plnosti! Žehnám vám a promluvím k vám ještě z Mého milosrdenství.
Amen.
Božské projevení z milosrdenství
Moji milovaní, zatímco jste zbožně naslouchali Mým slovům a otevírali stále více svá srdce pro Mou lásku, vystoupily z prazákladu vaší duše vzpomínky. Jsou to vzpomínky na váš domov. Vzpomínky na jednotu se Mnou. Vzpomínky na nekonečnou lásku a milosrdenství. A nejsou to vaše nejhlubší touhy být opět u Mě, moct spočívat navždy na Mém srdci?
Nyní, Moji milovaní, jsem vám k tomu ukázal cestu a vy jste vyšli, abyste vyplnili Mou vůli. Pojďte tedy nyní ještě na jednu procházku se Mnou, aby se obraz, který jsem vám dnes dal, ještě o kousek doplnil.
Jste se Mou na cestě, uprostřed noci v pokročilou hodinu. Tma vás obklopuje, ale pohled nahoru vám ukáže hvězdné nebe. Na obloze vidíte nesčetné hvězdy, které svítí do noci, které svítí i tehdy, když jsou zakryty mraky.
Poznejte v onom svitu hvězd ve tmě cestu domů. I v té nejčernější noci, v té nejhlubší tmě nikdy nejste sami, neboť nespočetní poslové světla zde na zemi již působí, aby rozjasnili temnotu. Vy jste projevili ochotu být také takovým světelným bodem, abyste šli jako Můj posel světla po zemi, abyste spolupomáhali, aby se všechno temné opět rozjasnilo, všechno temné rozpustilo.
Skutečně, říkám vám, čím více otevíráte své srdce pro Mou lásku a také pro Mé milosrdenství, tím jasněji začínáte uprostřed noci svítit a zářit. Ano, jste pak jako jedna z oněch hvězd, které nyní při této procházce se mnou vidíte na obloze.
Ať vás tento obraz nespočetně mnoha svítících hvězd ve tmě provází na vaší cestě. Jste jednou z nich, myslete na to, že vždy přibývá hvězd, čím více lásky a milosrdenství je rozdáváno. Těch mnoho hvězd ať vám připomíná, že nejste sami. Z každé z těchto hvězd k vám proudí Má láska a Mé milosrdenství. Já Jsem to, kdo se v nekonečné lásce a milosrdenství rozdává všem vašim sourozencům.
I když jsou hvězdy daleko od vás, nenechte se tím zmást a obracejte svůj zrak na ně z vnějšku! Ve vašem nitru svítí hvězda jasněji než tisíc milionů hvězd dohromady, neboť ve vašem nitru Jsem Já, váš nebeský Otec a Bratr, Ježíš Kristus, vaše hvězda. Láskyplně vás beru do Své náruče, láskyplně vás utěšuji, láskyplně vás léčím, láskyplně k vám mluvím, láskyplně vás provázím a vedu na vaší cestě.
Tak je světlo ve vás, neboť Já Jsem ve vás, a Já Jsem cesta, pravda a život, a nikdo nepřijde k Otci než skrze Mě.