Tichá radost

Poselství - květen 2002

Poselství - květen 2002

zpět

18. května 2002

Svatodušní svátky

 

Meditace:

 

Milí bratři a sestry, utišili jsme se a chceme se pokusit ještě trochu více dospět do svého nitra. Pán nám s tím pomůže.Uvolňujeme se, oprošťujeme se od věcí, pokud je ještě něco, co nás zaměstnává. Směřu­jeme své cítění na náš dech. Dech proudí klidně a pravidelně. Zcela klidně a pravidelně! Dýchá to mnou. Nechávám dít se. Všechny mé pocity jsou zaměřeny dovnitř, takže mohu říct: Dýcháš ve mně. – Dýcháš ve mně.

 

V tomto vnitřním tichu vnímáme impulz Pána: Já jsem léčivé ticho v tobě. Kdykoliv bu­deš moci, přijď ke mně do léčivého ticha! Naplním tě Svým tichem a ty, Mé dítě, se oddáš to­muto léčivému tichu. Já jsem léčivé ticho v tobě a proudím nepřetržitě, bez začátku a bez konce. Každá buňka tvého těla a tvé duše je dotčena Mým léčivým světlem. Každá buňka se obrací ke Mně a přijímá Mě a tak jsi také ty světlem.

 

Já jsem léčivá radost v tobě, neboť Já jsem radost. Radost znamená lásku, život ze Mě. Tato radost proudí tvým srdcem, tvým celým bytím a rozpouští, co Mi dáváš. Nechej Mě, léčící radost, abych v tobě působil, aby ses také ty stal vnitřní radostí a mohl působit pro Mě.

 

Já jsem léčící láska. Veškerý život je láskou a co se nechá touto láskou nechá dotknout a obrátí se k této lásce, to se uzdraví. Každého vlákna tvého těla, tvé duše se chci dotknout Svojí léčivou láskou. Dovol to! Oddej se této lásce a staň se sám láskou! Jsem v tobě na věky věků.

 

Amen

 

 

Mí milovaní synové a dcery, volal jsem vás a vy jste přišli, abyste se Mnou oslavili v této svaté hodině svatodušní svátky.

 

Svatodušní svátky jsou svátkem Mého ducha a Můj duch vás pojal, Můj duch vámi pro­niká. Ve vašich srdcích hoří plamen, který byl zapálen na Mém svatém praplameni. Vzpomeňte si! Tento plamen vás proniká láskou a rád by vás pojal ještě hlouběji, abyste byli skutečně pro­niknuti božskou láskou.

 

Ve vašem rozhovoru jste se obrátili ke zvířatům, které vám lidem způsobují škody. To se stalo malým podnětem z Mé strany, neboť to má sloužit jako příklad, kde vám ještě chybí láska. Nejde zde jen o svět zvířat, ale jde také o přírodu, např. o pampelišku nebo jiné rostliny, které kazí váš trávník. Jde o keře, které se ve vaší zahradě vzmáhají a musí se zastřihovat a pak jde také o vaše bližní, jimž nemůžete darovat neomezeně lásku, když vaši bližní škodí jiným, když se stávají vrahy, zloději, kteří vás okrádají nebo snadněji – lidem, kteří s vám jednají nevlídně. To je jen málo z toho, kde se, Mí poslové světla, můžete poznat, kde ještě nejste zcela protknuti Mojí božskou láskou.

 

Ve vás všech plane ale oheň lásky, Já sám jsem ho zapálil a chtěl bych, aby jasně planul, pojal celého vašeho člověka, neboť také to je Můj svatý duch, který skrze vás přichází.

 

O svatodušních svátcích myslíte na ohnivé jazyky, které se vznášely nad Mými učedníky. Před vylitím Mého Ducha se všichni ve strachu schovali, ale když je Můj Duch pojal, zmocnila se jich také odvaha, rozhodnost a síla a vyšli před brány, aby všem zvěstovali, co jsem je učil jako Ježíš.

 

Tato odvaha a tato rozhodnost, tento vnitřní plamen, který v tehdejších učednících zapálil Můj duch, je provázel po zbytek života na této Zemi a nebáli se ani násilné smrti, ano, šli ra­dostně cestu, kterou jsem šel před nimi.

 

Ale je to vše, co Můj Svatý duch umí? Ne! Co je Můj duch? Před začátkem stvoření byl jen Můj Duch a nic, vše spočívalo ještě ve Mně. Teprve s Mým „Staniž se“ vstoupilo do života nebeské stvoření skrze sílu Mého ducha.

 

Duch je tedy síla, která ze mě vychází, ale také síla, která vychází z Mého vrozeného syna. Proč vrozeného? Můj syn, Ježíš Kristus, je vrozen ve Mně, otci pra. Jsme jedno. Ježíš Kristus je slovo, je Mé srdce. Už jsem vás to učil. Ale síla, která vše způsobuje, je silou, která vychází ze Mě a Mého vrozeného syna a to je Duch svatý.

 

Myšlenkou „Staniž se“ jsem Já, otec pra. Z toho plynoucím slovem „Staniž se“ je Můj syn, a sílou, která vše nechává vznikat, je Můj duch. Tak je vše, co vzniká, odušev­něno Mým duchem v čistém stvoření právě tak, jako ve všech sférách, také pozemských.

 

Síle ducha náleží vývoj, evoluce. Vše směřuje k vyššímu vývoji skrze sílu Mého Ducha. Můj Duch vede k odvaze, k rozhodnosti, mocnému jednání, ale ještě něco chybí, Mí milovaní synové a dcery. Tak vám chci dnes vysvětlit, co ještě spočívá v tajemství až k dokonalému roz­uzlení, než se Sadhana jednou zase vrátí domů.

 

Jak víte, je Sadhana Mým duálem. Povolal jsem ji jako dítě do prastvoření; ne jako bo­hyni, jako mateřskou část a s plnou silou mateřského božství. Ne, volal jsem ji jako dítě. To souviselo s možností pádu, který se také pak stal. Před Mým „Staniž se“ jsem zvážil všechny kroky, které by byly možné, kdybych daroval svým dětem svobodu. Protože jsem chtěl svobodné děti, volal jsem Sadhanu jen jako dítě. Z toho plyne, že část mateřského božství ještě leží ve Mně a proto také Můj duch nese část tohoto mateřského božství.

 

Můj duch tedy dává darem nejen odvahu, výdrž, rozhodnost a sílu, Můj duch dává ve Svém mateřském principu také ještě trpělivost, klidnou mysl, porozumění a silný paprsek lásky-milosrdenství. V nebeských říších neexistuje oddělení mezi „mateřský“ a „otcovský“, je to jed­nota, ale ve vašich oblastech je vše duální, oddělené a kdyby do vás, Mí synové a dcery, zářil jen Můj otcovský duch, bylo by nebezpečí fanatizmu ještě mnohem, mnohem větší. Byli byste ná­boženští vášnivci a následovali kroky, které nejsou totožné s tím, co jsem žil jako Ježíš Nazaret­ský. Nemusím vám líčit fanatizmus, neboť víte, co vše se ve fanatizmu může stát. Poslední udá­losti vás důrazně poučily. Tak do vás září skrze Mého ducha Má mateřská láska-milosrdenství a dává vám porozumění, činí vás trpělivými, dává vám klidnou mysl a to je důležité, abyste byli skutečným poslem světla nebe, naplněným duchem, zde na této Zemi.

 

Tak pojďte, Mí synové a dcery, putujte zase společně do svého vnitřního chrámu světla. Vzpomeňte si, že je ve vás Má svatyně! Každý stojí přede Mnou, na svatém ohni plane praoheň a ve vás planou plameny, které jsem vnořil do vašich srdcí z tohoto praohně. Naslouchejte ve vý­šině jásotu nebeských chórů! Nechejte své duchovní smysly toulat se po nekonečných dálkách nebeských říší! Přijměte pokoj a lásku nebe! Pociťte duchovní jednotu se všemi svými bratry a sestrami! Pociťte jednotu s celým stvořením. Vše je ze Mě, neexistuje nic, co je mimo Mého ducha. Vše je ve Mně.

 

Nyní vkmitejte do prapocitu nebeské lásky! Ponořte se do planoucího plamene ve středu svého srdce! Všechny vaše plameny se spojují s plamenem na ohni, s Mým praplamenem. Ne­chejte se pojmout, Mí synové a dcery, prasilou Mého ducha! 

 

Nyní svými myšlenkami proleťte dálky stvoření až na pozemský svět, svět hmoty a ne­chejte ze sebe sršet plamen lásky, jako jemnou mlhu, která obaluje nekonečné dálky. Nejste sami, nejen váš kroužek, bezpočet mnoho čistých duchovních bratrů a sester s vámi nyní putuje duchovně sférami a nechávají ze sebe proudit praoheň do dálky, ale také do hlubin stvoření. V myšlenkách letíte sedmkrát sedmi meziříšemi až k vaší Zemi.

 

Obrazně viděno je planeta Země nyní ve vašem středu. Projevil jsem vám, že tato planeta zaujímá mezi všemi ostatními hvězdami zvláštní postavení, protože má obrovský význam pro návrat domů všech Mých padlých dětí. Láska protíná ještě stále vaše bytí a v blýskání vychází z vašich srdcí plameny, které obalují tuto planetu a s ní Mé děti, které na ní žijí, s ní celé stvoření na ní, neboť tato planeta bude zduchovněna podle Mého slova: Podívej, učiním vše nové!

 

Necháváte své myšlenky toulat se po kontinentech a vedle ohnivých jazyků lásky z vás proudí myšlenky pokoje a obalují tuto planetu a Já, otec pra žehnám této Zemi, po níž jsem kdysi šel, této Zemi, po níž nyní kráčí Můj duch, neboť jsem řekl: Nebuďte smutní, když od vás odcházím, pošlu vám Svého ducha, ten vás povede do dalších pravd a do stále hlubšího poro­zumění, podle vašeho vývoje.

 

Stoupá ve vás vděčnost, není to tak? Nepochopili jste tu milost, jít po této zázračné Zemi? I když tu a tam ještě zasmušuje vašeho člověka duševní nebo tělesná bolest, přesto ve svém nej­hlubším nitru víte o milosti své cesty po Zemi. A Já vám říkám, že každá slza, kterou na této Zemi prolijete, vám bude v záhrobních oblastech podána jako perla, jestliže jste se stále snažili jít po Zemi jako Mí poslové světla a naplňovat podle nejlepšího vědomí a svědomí to, co jste kdysi slíbili.

 

Nyní odvraťte svůj pohled od Země a zavítejte v myšlenkách zase do svého vnitřního ne­beského bytí, do svatyně u Mě. Mí milovaní synové a dcery, přijměte požehnání svatodušních svátků! Pokládám Svoji ruku na tvoji hlavu a žehnám ti, Můj synu, i tobě, Má dcero.

 

A také na tvoji hlavu pokládám Svoji ruku, Mé milované dítě, které jsi přišlo z daleka se svoji matkou, abys zde pobylo. Jako Ježíš jsem stále říkal: Nechejte děti, ať ke Mně přijdou a nebraňte jim, neboť jejich je království nebeské! Mé milované malé a přece už tak velké děvče, pojď do Mé náruče a ciť, že tě duchovně nesu. Až jednou budeš velká, budeš pro Mě moci ještě udělat mnoho. Máš vědět, že na tvé cestě spočívá Mé požehnání a víš také o svém andělu stráž­ném, který jde po tvém boku a ochraňuje tě, Mé milé dítě.

 

Také Tebe, Můj synu, který nejsi zde v kroužku, krátce oslovím: Tolik po Mě toužíš. Věz, že ti jsem blízko, blíž než si dokážeš představit, a je třeba jen malého kroku, abys se Mnou mohl mluvit od „ty“ k „ty“, což je Mé velké přání u tebe. Důvěřuj myšlenkám, které vkládám do tvého mozku, jako Moji odpověď. Duše, na niž myslíš, je s tebou vroucně spojena, spojenectví z du­chovního domova. Raduj se z toho.

 

Mí synové, Mé dcery, Můj otcovsko-mateřský duch svatodušních svátků vámi nyní proudí! ––– Žehnám Svým dětem ve všech sférách, žehnám Svému stvoření.

 

Amen

 

 

Mí milovaní bratři a sestry! Jako Ježíš Nazaretský jsem přišel na svět, abych učil a žil před vámi lásku. Přinesl jsem tím Svým lidským dětem zákon lásky, který mohli praktikovat a také to činily.

 

Můj duch přinesl prostřednictvím poučování a Mého života sílu a nadšení zvěstovat Moji lásku, zákon nebe. Mnoho lidí bylo během Mé pozemské doby a v desetiletích poté pojato Mým duchem a uskutečňovali plni radosti a plni síly, co jsem učil. Bylo je možné poznat podle toho, že se milovali. To byli Mí následníci prvních let a desetiletí, v nichž oheň skutečně plál.

 

Z tohoto počátečního nadšení, které neznalo nic jiného než lásku ke Mně a k bližnímu, vzniklo první křesťanské náboženství, první křesťanská církev, které už nestačilo, aby se její přívrženci poznali podle toho, že z nich vyzařuje láska. Vyvinulo se společenství, které si uložilo zvyky a rituály, osvojilo si znamení a kulty a v průběhu staletí vznikly odštěpením, dalšími myšlenkami, které do společenství dostaly, jiná náboženská společenstva, částečně křesťanská, částečně jiné povahy. Lišila se z části obsahem svého učení a z části vnějším projevem. Tak se dalo podle zvyků a rituálů, podle znamení a kultů, jež společenství používalo, poznat, ke kte­rému z mnoho náboženství člověk patří.

 

Jen v několika málo planul oheň lásky ještě tak silně, že se dali poznat pouze duchem, který v nich žil, jako Mí následníci. Hovořil jsem už častěji o tom, že temnota bojuje se světlem a že na straně světla, na Mé straně se Mnou stojí bezpočet bytostí, i když se navenek ne vždy nebo ne vždy ihned poznají. A přece v nich plane stejný plamen, který vyznačoval Mé násled­níky před dvěmi tisíci let.

 

Vy, Mí věrní, patříte k těm, kteří řekli „Ano“ a dovolili, aby v nich láska skrze Mne více a více zářila. Mí věrní, v této době se musíte naučit dívat hlouběji, abyste poznali zrno a plevy. Bylo by snadné poznat se podle znamení a zvyků, ale Mí nepotřebují tyto vnější projevy. Mí se poznají podle ducha, který v nich žije a skrze ně působí.

 

Zvyky a rituály mohou být zneužity a zfalšovány, ale Můj duch ve vás, který se projevuje životem v Mém následnictví, je pravý a není možné jej zfalšovat a podle něj se máte poznávat.

 

Že ještě nežijete lásku v dokonalosti, to vás nemá zasmušovat, ale má to být pro vás po­bídkou, plynule kráčet na cestě vpřed. Mám všechny možnosti, abych vám pomáhal a čekám jen na to, že řeknete své bezpodmínečné „ano“. Můžu jen zopakovat to, co bylo řečeno krátce na začátku. Věříte, že nenaplním v dítěti prosbu, aby se stal znovu láskou? Čekám na vás, Mé ruce jsou a zůstávají roztažené, Mé srdce otevřené a z tohoto srdce k vám proudí bez ustání síla světla, kterou potřebujete ke svému pověření, neboť nositelé světla a poslové světla přece něco nesou a něco přece přináší a přináší to někam. Přináší Moji lásku ke všem, kteří touží po této lásce a ještě ji neznají. Přináší tuto lásku svým životem do oblastí, které jsou ještě ovládané tem­notou – přechodně, neboť také tam světlo skrze vás zvítězí.

 

Amen

 

 

Mí milovaní synové a dcery, dnes jsem vás skutečnou ohnivou bouří lásky, kterou jsem vám daroval, posílil pro vaše další pověření poslů světla v tomto stvoření.

 

Můj otcovský a mateřský duch přes vás přešel, aby vás posílil pro vaše působení v nad­cházející době. Tehdy, když jste ještě nebyli inkarnováni do tohoto života, jsem Mi dali své „ano“, že Mi v tomto životě budete složit jako poslové světla. Tak jako jste toto „Ano“ dali v mnoha předchozích životech.

 

Být poslem světla znamená, že skrze vás mohu působit, působit ve všech oblastech, do nichž sice mohu se Svojí láskou proniknout, ale v nichž Má znamení lásky nejsou tak poznána, jak je můžete poznat vy. Být poslem světla tedy znamená: Žít a být vzorem! Nechat mě skrze svůj život působit, aby ostatní vaši bratři a sestry poznali, že ve vás něco je a toto „něco“ mě začíná zajímat.

 

K tomu patří z vaší strany nejen ochota, že se Mi oddáte, ale k tomu patří také vlastnost, o níž jsem v dnešním projevení hovořil. Patří k tomu trpělivost, Mí milovaní. Naučte se v první řadě trpělivost vůči sobě! Naučte se trpělivost, aby Má láska skrze vás mohla působit. Naučte se trpělivost, že Má láska ve vás potřebuje čas, aby posunula váš vývoj kupředu.

 

Tak se naučíte také trpělivost vůči druhému. Tak dostanete potřebnou klidnou mysl k po­znání, že také ten druhý potřebuje svůj čas, aby poznal znamení, která skrze vás vysílám. Proto vás prosím pro nadcházející dobu, abyste si vzpomínali na Moji božskou vlastnost trpělivost a cvičili se v trpělivosti, abyste ve svém působení jako posel světla ještě o kousek přesvědčivěji mohli působit na ostatní.

 

Mí milovaní, skrze lásku jste se Mnou věčně spojeni. Má láska k vám proudí v nepředsta­vitelné míře. Přijměte tuto lásku a nechejte ji v sobě působit, abyste se přes Moji lásku učili trpě­livost.

 

Tak vám ještě jednou žehnám a jsem se Svým světlem a Svojí láskou u vás. Mé požeh­nání, Mé světlo a Má láska vás obalují, abyste byli pro nadcházející úkoly chráněni a posíleni.

zpět