Poselství Kroužku Lásky a Světla z 25. ledna 2003
Meditace:
Zcela se utišujeme, pozorujeme své srdce, svůj dech a stále více se uklidňujeme. Náš spasitel Ježíš Kristus nás vede do doby, v níž žil a působil na Zemi:
V Jeruzalémě byl jednu sobotu svátek. Mé dítě, vidíš Ovčí bránu v Jeruzalémě. U brány je pět velkých sloupořadí. Vidíš je před sebou. V blízkosti sloupořadí je rybník Bethesda. Podívej se do sloupořadí! Tam leží všichni nemocní, chromí a slabí. Vidíš, jak všichni trpí?
Nyní se vydává anděl do vody a pohybuje jí, neboť pak má voda vždy na prvního, kdo se k ní dostane, léčivý účinek. Nemocný pospíchá do vody a vyléčen opouští rybník.
Jdeš nyní sloupořadími a oslovuješ lidi: „Co ti je? Proč jsi tady?“ A slyšíš, že věří v zázrak. Nyní přicházíš k jednomu člověku, který je už 38 let nemocný a nezvládne dojít tak rychle do vody. A ptáš se také jeho a on odpovídá: „Věřím v zázrak, ale jsem kvůli své nemoci příliš pomalý.“
Nyní se podívej, k Jeruzalému přichází Ježíš. Vidí všechny nemocné a slabé a přibližuje se. Pozoruj Ho! Jde k tomuto muži, u něhož právě stojíš. Ptá se ho: „Co ti je, co tě tíží?“ A nemocný vypráví o své nemoci – 38 let na tomto lůžku, na této posteli. Pán se ptá: „Chtěl by ses uzdravit?“ Nemocný odpovídá: „Ano, Pane, ale nezvládnu dojít do vody, jsem moc pomalý a nikdo mi nepomůže.“ Tu řekne Ježíš: „Vstaň, vezmi své lože a jdi!“ A muž to učinil, byl vyléčen.
Anděl nebyl k vyléčení potřeba. Nemocný se chtěl uzdravit, věřil a tak mu bylo poskytnuta pomoc. Ale stalo se to v sobotu. Ježíš odtud rychle odešel, nechtěl, aby se kolem něho všichni seběhli a děkovali. Avšak vyléčený vešel do Jeruzaléma a úžas byl velký: „Kdopak tě vyléčil?“ – „Nevím.“ – Všichni lidé v Jeruzalému pomysleli na Ježíše a zesílily rozhořčené hlasy: „Léčit v sobotu!“
Ty, ty a ty, jste uprostřed v tomto zástupu v Jeruzalémě, a slyšíte kritiku a ve svém srdci slyšíte Ježíše: „Kdo zatluče, tomu otevřu, kdo věří, toho vyléčím.“
Nyní přistupuje Ježíš k tobě. Dívá se na tebe a ptá se tě: „Máš nějaké vroucné přání?“ Říkáš Mu své přání. Cítíš to úžasně teplé láskyplné záření, které je v této větě. Vidíš, jak jeho oči září, celého Tě objímá a ptá se Tě: „Chtěl by ses uzdravit, na těle i na duši, kdekoliv máš potíže?“ Pak odpovídá tvé srdce: „Ano, chci. Ano, věřím, bezpodmínečně věřím, že mi můžeš pomoci, můj Spasiteli.“
Nevidíš už kolem sebe lidi, jsi zcela sám s Ježíšem, svým přítelem, svým ženichem. Tvůj dík proudí z tvého srdce jako rozkvétající bílá růže. „Ó Pane, všechny květiny mé duše, všechnu lásku mé duše dávám Tobě. Vím, že nepotřebuješ mé poděkování, ale daruji Ti svoji lásku.“
Obraz Jeruzalém pomalu bledne. Jen na svém temeni ještě cítíš ruce Pána. Pak jsi odkázán sám na sebe. Ježíš odešel Svou cestou. Ale ve tvém srdci ve vděčnosti jásáš. Vracíš se do této místnosti, do svého okolí, do svého života. Člověče, jsi držen, milován a stále chráněn.
Amen
Z pravěčnosti Se k vám v lásce skláním. Jako vrchní kněz žehnám vašemu období v čase a prostoru, a Mé požehnání proudí na tuto Zem a dotýká se všech Mých dětí, které zastupují lásku, pokoj na Zemi a modlí se za to.
Jsem uprostřed mezi vámi jako Ježíš. Milovaní bratři, milované sestry, pociťujete ve svém nitru Moji blízkost. Skutečně, stojím před vámi, tak jako jste právě slyšeli v meditaci, hladím vás něžně po vaší hlavě a beru vás na Své srdce. Milovaná bytosti, která jsi nyní uvězněná v těle, buď odvážná v nadcházející době a působ pro Mě na Zemi.
Na počátku vašeho rozhovoru bylo řečeno, že máte žít v „tady“ a „teď“, ne v minulosti, ne v budoucnosti. Tuto větu vyzdvihuji a prosím vás, abyste si ji stále znovu připomínali, když se budou vaše myšlenky pohybovat v minulosti nebo utíkat do budoucnosti, což všechno by se mohlo stát.
Stojí před vámi vážný rok, Mí poslové světla. Rok, v němž vás povolávám, abyste se mnou bděli a žehnali. Vyrostli jste nad modlitbu, neboť jste poslové světla, jak jsem vám stále znovu říkal, a také nyní vám to zesíleněji vkládám do vědomí; skrze vás coby posly světla proudí světlo nebe, Mé světlo, proudí skrze vás Mé požehnání. Tak má být vaše modlitba v nadcházející době stále spojena s tím, že současně necháte skrze sebe vysílat požehnání pro přání, za něž se modlíte nebo prosíte.
Skutečně, světlo a temnota stojí proti sobě a vzplály zde na Zemi v mocném boji. Co se teď odehrává v duchovnu, vám není možné vylíčit, jen jedno: je to strašlivý boj mezi láskou a nenávistí.
Zastupujete lásku, každý z vás, a tato láska, Mí bratři a sestry, nechť skrze vás bez přestání proudí také ve všedním dni. Když se ve všedním dni tu a tam zapomenete – jak to bylo líčeno –, když budete lidmi, jak to nazývám, vzpomeňte si večer na jednotlivé události a nechejte vproudit do událostí světlo nebe, lásku, požehnání. Tím se obalí láskou vše, co vás potkalo.
Jste Mí přátelé. Co obsahuje tento výraz „přítel“? Volal jsem vás vaším duchovním jménem a vy jste přišli. Nyní zdravím především vás, kteří zde jste poprvé. Ale tento příchod nevztahuji na vaši přítomnost, nýbrž jste přišli ke Mně, sami k sobě, do svého srdce, kde jsem všudypřítomný. Tam jste vložili svoji ruku do Mé a uzavřeli jsme svazek přátelství.
Svazek přátelství, které září z věčného domova a nyní bude neseno v pozemském dění, svazek hlubokého přátelství mezi Mnou, Ježíšem Kristem, vaším nebeským Otcem, a vámi jakožto Mými ze Mě stvořeným duchovními bytostmi, které vyzařují Mé dědictví.
Nemáte se teď zabývat vztahem „Otec – dítě“, nýbrž slovem „přítel“, „být jeden pro druhého“. Samozřejmě smíte být také ještě dítětem; nikdy se vám nebude bránit v tom, abyste jako dítě ke Mně pospíchali a spočinuli na Mém srdci, na otcovském srdci. Ale nyní vám připomínám nebeské přátelství.
Rozumějte pod tím, že vás pozvedávám, vyzvedávám z vašeho lidství. Můj příteli, Má přítelkyně, zastupuj Mě, lásku jako Můj přítel, jako Má přítelkyně nyní v této době temnoty, v této době, kdy se stále mocněji šíří nenávist. Jdi alespoň jednou denně, pokud to ještě nečiníš, do meditace. V tichu, Můj duševní příteli, Má duševní přítelkyně, ti můžu vložit do srdce pocit nebo také slovo, co budeš tento den, pokud medituješ ráno, jako nebeský posel světla obzvlášť zastupovat.
Může se pak stát, že ti na srdce vložím jednou či druhou duši a ty za ni budeš tento den zvlášť prosit a žehnat jí, vzpomeň si, že ve všech tvých prosbách má být nyní obsaženo vždy požehnání. Podívej, Můj příteli srdce, Má přítelkyně srdce, když ti naléhavě doporučím např. vedoucí osobu ve vzdálené zemi, a ty jí požehnáš, tzn. otevřeš se pro Moji sílu požehnání, která skrze tebe proudí, a vložíš toto Mé dítě svým požehnáním do Mé náruče, tak nebude požehnaný jen vůdce tohoto národa, ale Mé požehnání poproudí, neobalí jen vládce, ale také všechny, kteří přispívají k rozhodnutím, tedy celou vládu.
Mé požehnání je nezměřitelné a poproudí dále do všech srdcí těch, kteří pomáhají šířit na Zemi světlo, dopomoci světlu k vítězství, tedy vrátí se zpátky k tobě a láskyplně tě obalí. Nedívej se tedy stále jen na omezení, které ti je jako člověku zde na Zemi uloženo, ale dívej se na sebe jako na Mého syna, Moji dceru!
Jestliže budeš žít v přítomnosti, v „teď“, budeš obalen do Mé všudypřítomnosti a budu skrze tebe působit. Vím, že jste se, Mí synové a dcery, stále snažili šířit Mé světlo na Zemi. Ale ještě stále slyším ve vašich modlitbách, když se na Mě obracíte: „Ó Otče, jsem přece tak slabý na této Zemi, tady jsem selhal a tam jsem selhal, jsem vůbec hoden být poslem světla? Ano, jsem vůbec hoden být Tvým dítětem?“ Prozkoumejte se, jak často od vás tato slova slýchám. Sice je to dobré, když se stále znovu zkoušíte v pokoře, ale nyní by bylo na čase, abyste se poznali coby Můj syn, Má dcera. Je na čase, aby duch pobývající v nitru, Můj obraz, začal působit a položil přes vaše pozemské bytí plášť lásky.
Stále znovu jsem vám říkal, že je zcela přirozené, že máte zde na Zemi ten či onen nedostatek, musíte mít tyto nedostatky, jinak byste nemohli zde na Zemi žít. Neztotožňujte se však s těmito nedostatky, ale buďte si vědomi svého synovství božího a působte jako syn a dcera božství na Zemi.
Podívejte, v okamžiku, kdy vypočítáváte své nedostatky, upevňujete své nedostatky. Proč vás asi stále znovu a už delší čas oslovuji jako Své posly světla? Vím velmi dobře, že toto světlo zpočátku tu a tam ještě trochu zaplápolalo, ale tím, že vás stále znovu označuji jako Své posly světla, padá Mé slovo do vašeho podvědomí a vy poznáváte opakováním Mého slova, že jste v nitru skutečně poslové světla, že nyní plníte svůj nebeský slib a že vše ostatní, co vás denně znepokojuje a také ještě tu a tam utiskuje, je druhořadé.
Tak pozvolna vrůstáte do pověření. V uplynulém roce jsem vás povolal do požární hlídky a říkám vám: Vaší modlitbou, vaším požehnáním bylo zabráněno mnohému, co se mohlo stát. Nyní je také pro tento rok něco předpovězeno. Znovu se chytím vašeho rozhovoru: Víte, Mí synové a dcery, že vše, co se děje, není v žádném případě trestem pro lidstvo, ale to, co se děje, vyvolaly samy Mé děti.
Nyní jsou často dávána poselství, že tato Země projde zlými velikými katastrofami a dvě třetiny lidstva budou zničeny. Stále znovu kolují taková proroctví a Mé děti upadají do strachu a děsu. Co jsem vám jednou řekl: K čemu Mi jsou Mé děti, které ke Mně přistupují plné strachu? Láska Mně má hnát Mé děti do náruče, láska, nejčistší láska a ne strach! Jak bych tedy mohl být tím, kdo taková poselství rozšiřuje?
Proto jste také povoláni, abyste proti takovýmto poselstvím mluvili. Samozřejmě se musí to či ono stát k poznání Mých dětí a také vám řeknu, co by se mohlo stát, abyste tyto věci mohli ještě modlitbou, svým požehnáním změnit, obrátit k dobru. Ale nikdy nebudu dávat poselství, které Mé děti z velké části zničí. Copak by se stalo: Všechny duše by byly na věčnost bez možnosti rychlého vývoje. Ale tato Země je dána Mým lidským dětem k rychlému vývoji, vstříc ke světlu a lásce.
Protivník, všechny Mé děti, které ještě jednají proti lásce, chtějí rychlé zničení této Země. Ale v minulosti jste vy, popř. ti, kteří působili jako poslové světla před vámi, zabránili velké světové válce, která měla být vedena jadernými zbraněmi a která by měla za následek rovněž zničení Mých na Zemi inkarnovaných děti. To vám budiž jedním příkladem, že také zde Má láska zvítězila a také nyní Má láska vítězí.
Mějte důvěru a nechejte skrze sebe tuto lásku proudit! Otevřete se v ranní či večerní meditaci nebo v ranní a večerní meditaci Mé božské lásce a staňte se tak pravidelnou meditací schopnými přijímat stále více z Mé lásky, aby skrze vás mohla stále více vyzařovat. Tím budete připravovat cesty pro můj duchovní návrat, jímž budou všechny Mé děti ve svém nejhlubším nitru, ve své duši dotčeny a také povolány jít domů.
Až budete vyzařovat požehnání do stvoření, budete proměňovat už nyní, co je ještě hrubohmotné. Kdybyste mohli pohlédnout do aury rostlin, zvířat, ano i minerální říše, poznali byste záři a plni radosti byste kráčeli krajinou. Mí milovaní synové a dcery, pravidelnou meditaci se stanete vidoucími. Podmínkou znovu je, abyste žili v přítomnosti a vaše myšlenky se zrcadlily v Mé přítomnosti, v Mém světle lásky. Pak spatříte duchovní stvoření kolem vás, záření ve všem pozemském bytí a budete moci vidět, co způsobuje vaše požehnání. Až do té doby věřte Mému slovu a působte z lásky ke Mně! To je Má prosba na vás pro tento probíhající rok. Bděte a žehnejte, jděte do ticha, do hluboké meditace a také do rozhovorů se Mnou!
Protože zakrátko narazíte ve školení (č. 40) na otázky, které jsem vám položil a znovu pokládám, budete poznávat, že podle svého nitra můžete tyto otázky dalekosáhle odpovědět kladně a jestliže ještě máte tu a tam námitky, myslete na Mé dnešní slovo pro vás, nezůstávejte lpět na svých nedokonalostech!
Tak vám žehnám, každému z vás a beru vás ještě jednou na Své srdce. Můj duševní příteli, Má duševní přítelkyně, pojďme spojeni tímto rokem a vyzařovat v této spojené lásce nepřetržitě požehnání do této pozemské oblasti. Žehnám všem Svým dětem na této zeměkouli a žehnám také vám, duše, které jste přítomné. Umlčuji skrze tento nástroj, ale jsem ve slovu ještě mezi vámi.
Amen
Mí milovaní bratři a sestry, kteří zde posloucháte Mé slovo nebo ho v pozdějším okamžiku čtete. Připomenul jsem vám silný svazek přátelství a lásky, který nás spojuje. Neudělal jsem to proto, abych si vynucoval vaše přátelství a lásku, ale bych vás uvědomil, kým jste.
Stojíme v boji a když říkám My, myslím tím vás a všechny ty, kteří se na základě svazku se Mnou postavili na stranu světla. Na vrcholu tohoto boje stojím Já a po Mém boku bezpočet Mých bratrů a sester z čistě duchovních nebes, z meziříší a ze hmoty.
Hovořil jsem o tom, že se koná boj nepředstavitelného rozměru. Zde na Zemi můžete poznat jen vrcholek tohoto boje a i to vám nepřipadá vždy lehké. Ale vy, jako Mí spolubojovníci, musíte vědět o tom, jakým způsobem postupuje temnota, ne, abyste ji odsoudili, ale abyste mohli reagovat správným způsobem, tzn. v lásce.
Znáte slovo: Jen srdcem vidí člověk dobře. A znáte také smysl těchto slov, člověk může skutečně poznat jen tehdy, když je naplněn láskou. Čím více se stanete láskou, tím více se rozšíří vaše vědomí, vaše duševní záření se bude zvětšovat a zvětšovat, vaše intuice poroste, budete cítit jemněji a budete bdělejší.
Mí poslové světla by měli tyto vlastnosti buď v sobě nosit nebo rozvinout, neboť proti nám stoji protivník, který je velmi často podceňován. Není to v první řadě nenávist, závist, rozbroje a válka, s čím temnota pracuje, neboť tyto věci jsou tak očividné, že je mnoho lidí pozná. Způsob postupu, chtěl bych ho označit jako způsob, který probíhá v pozadí, je mnohem jemnější, mnohem subtilnější.
Čí srdce nevyrostlo skrze lásku, nemůže správně vidět. Vidí povrch, ale nevidí, co se pod tím skrývá. Proto vám to ještě jednou připomínám a vy víte, že to nečiním, abych vám nahnal strach, ale jen abyste poznali inteligenci temnoty. Jsou to síly, které přivedly pád a které nyní vsadí vše na to, aby došly ke konci, viděno z jejich pohledu.
Tyto síly postupují způsobem, který je velmi subtilní, mnoho věcí se po roky, desetiletí a století připravuje v malých a malinkatých krocích. Lidé, kteří nevidí srdcem, nemohou prohlédnout léčky zla. Přespříliš a moc rychle si člověk zvykl na nové situace, na nové představy a nepozorovaně se vkrádá myšlení, které se více a více vzdaluje lásce. To není prohlédnuto nebo jen stěží.
Prosil jsem vás a připomenul vám žít v „teď“, to si neodporuje s tím, že máte prohlédnout úklady temnoty. Ne proto abyste dostali strach, abyste ztratili odvahu, ne proto, abyste se ohlíželi, co všechno už bylo pohřbeno nebo zničeno, ale abyste byli bdělí, poznali, co se děje, abyste si byli vědomi, jaká síla ve vás, v každém vás tkví.
Rozhodli jste se vstoupit na stranu světla a vím, že se stále znovu nanovo rozhodujete a s každým rozhodnutím, s každým „ano“ roste vaše síla a vaše odvaha. Když tedy chcete se Mnou vést tento boj, musí láska ve vás růst a růst. Já jsem láska ve vás a jestliže vaše modlitba zní „Pane, nauč mě milovat, ještě více milovat, než jak se mi to dosud dařilo“, mohu ve vás začít působit, neboť prosíte Mě, lásku, abych vás vedl. Jak by mohl takovouto prosbu nevyslyšet? Pak pocítíte, jak se ve vás něco mění a jak poznáváte věci, které jste dříve neznali, jak se stáváte citlivějšími, bdělejšími.
Zažijete, co to znamená „vidět srdcem“. Čím více vám to bude možné, tím silnější bude vaše požehnání, které bude platit všem, také těm, kteří se postavili proti světlu. Také oni jsou vaši bratři a sestry. Také oni budou nakonec přivedeni zpět do světla.
Žehnám vám, Mí milovaní, a síla nebe září do vás. Jsem u vás a jdeme společně úžasnou dobou.
Amen
Mí milovaní přátelé, Mí věrní, setrvejte ještě okamžik a naslouchejte Mému slovu, které pronáším skrze tento nástroj.
Z Mé bezmezné lásky jsem vám dnes vysvětlil to, co vás může v nadcházejícím roce potkat. Prosím vás, pokud je to vaše vůle, abyste se ještě jednou intenzívně zabývali Mým poselstvím, které jsem vám dnes dal.
Podívejte, nadcházející doba je dobou zrání pro všechny lidi na této školící planetě, na níž jste se inkarnovali. Doba zkoušek se týká také vás, kteří jste se už vyjádřili, že budete působit jako Mí poslové světla. Proto také Mé poukazy, jež jsem dnes na vás směřoval: žít v „tady“ a „teď“.
Ještě jednou bych vám rád osvětlil: Žít v „tady“ a „teď“ znamená žít okamžik. Rozdělení času, které jste učinili vy lidé, není vlastně nic jiného než řazení jednotlivých okamžiků jeden k druhému a tím je učinit měřitelné. Ale dělení času skrývá velké nebezpečí, že Mé děti pak často nežijí okamžik, ale setrvávají v minulosti a ještě mnohem častěji jsou se svými myšlenkami už v budoucnosti.
Uvažte prosím: Svými myšlenkami, s nimiž jste v budoucnosti, možná jste v budoucnosti plni starostí, spoluvytváříte budoucnost. Proto se zaměřte na okamžik! Teď! „Teď“ je důležité a naplňte tento okamžik láskou. Naplňte každý okamžik láskou a požehnáním! Snažte se v každém okamžiku o spojení srdce se Mnou, abych vás mohl v této době zkoušek vést; neboť zkouškami, které vás potkají, se dále rozvinete!
Rozvinete se dále v moudrosti. Rozvinete se dále v oddanosti ke Mně, v lásce k bližním a ve schopnosti nechávat dále proudit Moji lásku, kterou vám daruji. Apeluji na vás, prosím vás: Snažte se o spojení srdce se Mnou v meditaci! Snažte se toto spojení ke Mně udržet v okamžiku jakož i po celý den! Když zpozorujete, že jste se v myšlenkách ode Mě vzdálili, zamyslete se a vraťte se zase ke Mně, abych vám mohl pomoci, když potřebujete Moji pomoc.
Tak vás chci pro nadcházející dobu ještě jednou posilnit, upevnit ještě více náš svazek přátelství. Můj světelný paprsek lásky je nyní cítit ve vašem srdci a můžete, jestliže chcete, toto světlo nechat proudit dále do celého svého těla. Naplňte se láskou! Naplňte láskou především svůj rozum, abyste mohli svůj rozum používat ke správnému ohodnocení věcí, které vás potkají! Abyste mohli v okamžiku učinit správná rozhodnutí ze srdce lásky.
Mí milovaní přátelé, Mé požehnání je u vás, Mé požehnání vámi proudí, Můj pokoj/mír je ve vás. Neste Moji lásku a Můj pokoj/mír k lidem!
Amen