Tichá radost

Poselství - listopad 2012

Poselství - listopad 2012

zpět

 Modlitba:

Milovaný Všemohoucí, Nebeský Otče, Ježíši Kriste, děkuji Ti, že jsi v našem středu. Děkuji Ti, že nás vedeš do nebeského míru Tvého svatého srdce. Děkuji Ti za lásku a dobrotu, kterou nám neustále dáváš a se kterou nás vedeš na Své svaté srdce do radosti a blaženosti Tvého nebe. Postupně nás přitahuješ vzhůru.

 

Prosím Tě o meditaci, která nás povede do Tvého míru, do Tvé blaženosti, a v Tvém požehnání se to má stát podle Tvé vůle!

 

 

Božská meditace z vážnosti

 

Milé děti, uvolněte se, zhluboka se nadechněte do svého srdce, ve kterém jsem a čekám na vás, dýchejte zhluboka, pusťte všechny myšlenky světa, pusťte všechno toužení po vnějším! Obraťte se ke Mně ve svém nitru, zhluboka dýchejte a ztište se!

 

jsem váš vůdce, vaše světlo, vaše naděje, vaše radost, váš mír a vaše blaženost. Pojďte ke Mně, Mé děti!

 

Chytáme se duchovně za ruce a procházíme společně světlou mlhou, skrze kterou si slunce lehce proráží cestu, a jako duhová oblaka je to kolem nás, tiše a rozjímavě, daleko a hluboko. Jdeme podél malého potůčku, od kterého mlha stoupá skrze slunce, které ji zahřívá. Radostně naladěni jdeme lehce nahoru tichým lesem, kde nás jen tu a tam zdraví malý ptáček a i my zdravíme ptáčka, žehnáme mu a jdeme dále.

 

Přicházíme na tichou mýtinu, kde potůček bublá přes mech a vodní malí duchové nás radostně zdraví, neboť vidí, že hledáme ticho a ne rozruch. Jsme potichoučku a to milují. Ano, Mé děti, přírodní duchovní bytosti milují, když jsou lidé v srdci tišší, mlčí i navenek a jen vysílají lásku, Mou lásku, pak je uvidíte, a pak také přijdou k vám.

 

Usedáme na tuto mýtinu opatrně, abychom malé duchy nerušili, do měkkého mechu, na polštáře, kde je sucho, a pozorujeme ruch u potoka. Podívejte, jak radostně tancují ve vodě, vynořují se a potápějí a smějí se! Je radost se na ně dívat a oni se usmívají na vás!

 

Ano, je to uvolňující, když mlčíte a díváte se na ně. Pošlete jim Mou lásku! Řekněte jim, že nemusí mít strach, že to jsou všechno děti Mé lásky, které se kolem nich shromažďují a které milují svého Mistra, svého Ježíše Krista! Nyní přivolávám ještě další přírodní malé duchy. Náhle vidíte, jak to začíná všude ožívat, květinky, mechy, všechno září, všechno je oduševnělé a všechno vám dává radost a lásku, a vaše láska srdce, Mé děti, a láska přírodních duchovních bytostí se vlní sem a tam. Rozveselujete se a uvolňujete se, radujete se, a se raduji s vámi, Mé děti. Je ale čas se s těmito bytostmi rozloučit. Potichu vstáváme, chytáme se za ruce, ukláníme se před bytostmi a žehnáme jim.

 

Jdeme dále podél potoka. Po nějaké době nás do obličeje zasahuje silný sluneční paprsek a slyšíme velký hukot. Stojíme před velmi vysokým vodopádem. V tomto vodopádu bydlí již větší přírodní duchovní bytosti a i tyto se přede Mnou sklánějí a radují se ze života.

 

Vodopád vás chce propláchnout. Položte nyní všechno, co ve vaší duši ještě není čisté, co vás ještě zneklidňuje a co vás tíží, do tohoto vodopádu a přírodní duchovní bytosti to očistí proudem vody! Tekoucí voda námi prochází a my přistupujeme zcela blízko k tomuto vodopádu a necháváme všechno, co nás ještě tíží a skličuje, odtéci s touto vodou, necháváme se očistit. Přírodní duchovní bytosti nám pomáhají se osvobodit.

 

Naše srdce se uklidňuje a stává čisté. Díváme se na sebe navzájem, každý se dívá na srdce toho druhého a to začíná osvobozené zářit, osvobozené od tíhy světa, od tíhy života na zemi, od tíhy všedního dne. To všechno je zapomenuto, umyto pryč a my jsme volní.

 

Všichni společně nyní přicházíme na jedno místo a přivineme se těsně k sobě navzájem, ruku v ruce, a Já, váš Nebeský Otec, pokládám láskyplně, bratrsky a s požehnáním Své paže kolem vás a nechávám ze Svého srdce a ze Svých rukou do vás proudit plnou silou božskou lásku. Vaše srdce se zachvívají a v každé buňce svého těla cítíte Mou lásku. A zvedáte své srdce k Mému srdci a spojujete se s Mou planoucí Boží Láskou. Můj mír a Mé božské zdraví vámi protékají. Nechávám vás nyní chvíli v této lásce kmitat. Radujte se z míru vašeho Nebeského Otce hluboko ve svých srdcích! 

 

Nebe je otevřené, milované děti. Z Mého pracentrálního slunce vám Můj Svatý Duch posílá nebeský mír, nebeskou radost, božské požehnání a sílu pro vaši cestu po zemi a pro vaše úkoly, neboť jsem, Který jsem. Já jsem všemohoucnost kosmu a vy jste Mé nade všechno milované děti. A tak máte mít podíl na Mém království, na Mé vznešenosti, na Mé radosti a na Mém míru! Mé děti, otevřete svá srdce ještě více, tak doširoka jak to jde, aby Má láska do vás mohla zářit! Ano, láska, pravá nebeská láska je věčný mír v tiché blaženosti Mého srdce.

 

Milé děti, žehnám vám, pozvolna z vás sundavám své paže a vy do svých srdcí přijímáte záření do svého nejhlubšího nitra, jako poklad ve vás! Uchovejte ho ve svých srdcích, abyste vždy, když budete v neklidu a nouzi, přišli k tomuto pokladu a našli v sobě svůj božský mír!

 

Ještě jednou děkujeme přírodním duchovním bytostem vodopádu, které nám pomohly při očistě, ukláníme se před nimi a posíleni a šťastní jdeme zpět podél potůčku a opět skrze lehkou mlhu.

 

V hluboké lásce se všichni skláníme před božskou silou a láskou a přítomností v našich srdcích, před jiskrou Spasitele, a všichni se srdečně se Mnou loučí. Každého z vás beru do Své náruče, tisknu ho v hluboké lásce pevně k Sobě, aby ještě jednou ode Mě dostal malé postrčení síly a mír se ještě silněji šířil.

 

Buďte požehnané, Mé děti! Pojďte pomalu opět zpátky do svého denního vědomí a se loučím s tímto nástrojem a přecházím k dalšímu!

 

Amen.

 

 

Božské projevení z trpělivosti

 

Mé milované děti, Mí synové, Mé dcery, spočíváte na Mém srdci a rozjasnilo se ve vás, ale toto světlo, které ve vás pulsuje, chce přes vás proudit ven. Tak vás nadále zvu, abyste se úplně blaženě položili do Mé náruče a nechali ve svém srdci proudit lásku.

 

Cítíte, jak přes vaše paže, vaše ruce protéká Mé zdraví, Má láska. Ciťte toto proudění a brnění ve svých rukou! Ano, jste nástroje lásky a chci přes vás působit, přes vaše ruce stejně jako přes vaše nohy. Ano, vaše celé bytí září, když jste u Mě, odevzdali jste se Mi z lásky a když vyprošujete zdraví pro bratra nebo sestru, otevřete své ruce a řeknete: „Otče, pokládám Ti tohoto bratra nebo tuto sestru na Tvé srdce a vyprošuji nyní pro něj nebo pro ni Tvé zdraví“.

 

Stáhněte se zpátky, předejte se Mi a nechte Mé zdraví přes sebe proudit! Nechtějte nic, nechte se to prostě dít! A můžete i nyní, když se na okamžik zastavíte, vložit Mi sourozence, situaci nebo kdyby to byly i dílčí oblasti stvoření nebo vaší země, do rukou, a i tam poteče Mé zdraví. Budu nyní chvíli mlčet, ciťte!

 

Ciťte, jak vámi protéká Má síla, přes vaše lidské tělo, přes vaše nohy do šlapek. Přes šlapky se rozlévají svazky paprsků světla k vaší matce zemi a ona pije a pije. Hlouběji a hlouběji proudí Mé léčící světlo, proniká všechny horniny, protéká vším vodstvem u vašich nohou. Mé zdraví se šíří po celém zemském povrchu a zvedá se i do ovzduší.

 

Protože je vše spolu navzájem spojeno, proudí Mé požehnání a Mé zdraví i do oblak, do každé kapky deště, do ledu, ano veškerá voda přijímá nyní Mé požehnání. Má žehnající síla lásky proudí dále ke všemu, co je na zemi, dotýká se každé rostliny, každého zvířete. Vše se otvírá pro světlo, které vidí již z dálky. Dokonce i v poušti je vnímáno Mé světlo a voda – jako rosa, jako mlha – obklopuje i tam rostliny, které poskrovnu rostou nebo jsou téměř uschlé.

 

I tam je nesena Má vláha a dává rostlinám sílu vydržet dále, i přesto prospívat, aby ještě přinesly skromnou úrodu lidem. Mé děti tam touží po potravě, po vláze, která pro ně je občerstvením a pomocí. Přírodní bytosti, rostliny dělají všechno, co mohou, a jsou vděčné za každou kapku deště, která je dostihne i jako myšlenka lásky. Neboť všechno působí v Mém stvoření spolu navzájem a mezi sebou navzájem.

 

Tak působí vaše vydávající se láska nejen zde v místnosti, nýbrž všichni, kteří se Mi v lásce odevzdávají a slouží Mi, působí spojeni společně, aby opět byla kvetoucí země. I tam, kde je ještě nehostinně, např. na skalnaté hornině, prospívají ještě kytičky ve své nejkrásnější nádheře, to jste již častěji viděli na horách.

 

Tak se nechte nadále ode Mě, svého Boha a Otce, svého Spasitele, vzít za ruku! Ano, pojďte ke Mně, i vy všichni, kteří ještě otálíte, vložte svou ruku do té Mé, důvěřujte těm jiskrám světla, které k vám pronikají, jsem to, váš milující Bůh! Mé světlo je odstíněné, abyste se nevyděsili a neutekli ještě hlouběji do temnoty. Věřte Mi a ciťte skrze jiskry světla Mou hřející lásku, Mé milosrdenství, do kterého vás všechny obaluji! A kdo může, ať se ze svobodné vůle otevře a položí se do Mé náruče!

 

Miluji vás všechny a jste všichni Mé děti, ať už nyní ještě jdete po jakýchkoli cestách, ve světle nebo daleko od světla. Má touha po vás a Má láska je zasazená do vašeho srdce. Skrze Mou spasitelskou jiskru bude i vaše duše jednou toužit po tom se znovu vrátit domů.

 

A tak, jak už se mnozí obrátili a jejich volání jsem slyšel a vyslyšel, osvobodím i tebe z temnoty. Slyším i tvoje prosby plné touhy: „Otče, pomoz mi, jsem unavený z utrpení, už toho mám dost, chci být světlem, toužím po teple! Ty mi pomoz ven z temnoty a odpusť všechno, co jsem dělal!“ Jemně tě vezmu, Má ovečko, na ruce a řeknu: „Pojď, Mé dítě, pojď na Mé srdce! Jsem přece tvůj Otec, a toužím už tak dlouho po tobě! Nyní si chviličku u Mě odpočiň!

 

Ciť, jak ve tvém srdci rozsvěcuji světla, světla, která tě posilují na tvé cestě domů! Mají ti připomínat, že jsem ve tvém srdci. Můžeš ke Mně přijít se vším, se vším, co tě trápí, ale i se vším ostatním, co tě jinak potkává, i s tvými radostmi, které přijímáš, když se ti podařilo jít kroky lásky. Pln vděčnosti se pak podíváš zpátky na tu cestu se Mnou a vidíš, jak květiny na tvé cestě již rozkvétají. Růže lásky se rozvíjejí a vůně se šíří. Všímáš si, že se o trny již tak často nepoškrábeš nebo že se každé poranění promění v radost.

 

Tak má být tvá cesta ode Mě požehnaná, neboť ve tvém srdci je vepsáno: „Ty jsi Mé dítě, jsem tvůj Nebeský Otec, miluji tě a jdu neustále s tebou. Ty jsi Mé dítě, dítě Boží, buď si toho vždy vědomé, a přijmi, co ti dávám! Ty víš, že jsem tu vždy pro tebe.“

 

Slovo se nyní obrací i na vás, Mí milovaní bratři a sestry v pozemském šatě! Ano, přichází tichý čas, vaše dny se stávají kratší a večery a noci delší a mají vám připomínat, abyste zašli do ticha, odevzdali se klidu, odpočinku a bytí jedno se Mnou, ať již to jsou líbezné zvuky, slova, která jsem k vám směřoval, nebo slova, která vám vkládám v tichém rozhovoru do srdce. Chci vás vést do tohoto času, který vás připravuje na Můj příchod, a který je ale zároveň den za dnem opětovným příchodem ve vás, jednotou se Mnou.

 

Tak vám má být každý den darem radosti a má vám připomínat: „Můj Pán, můj Bůh, se ve mně narodil, jdu za Jeho ruku, důvěřuji Mu, a radost nebes působí ve mně a přese mě. Tak vás žehnám a uvádím vás dále skrze projevující se slova do dalšího času.

 

Amen.

 

 

Božské projevení z lásky

 

Mí milovaní synové, Mé milované dcery, připravujete se na slavnost Mého narození na zemi. Adventní dny vám mají v nadcházející době připomínat, jak nesmírně mnoho dětí je ještě nyní noseno svými matkami až po své narození a kromě toho pak dál až do prvních let života.

 

Chci vám v tomto čase obzvláště všechny děti této země položit na srdce, neboť si nevybraly žádnou lehkou cestu. Když ve svém každodenním životě potkáváte děti, tak ať to jsou mosty ke všem jiným dětem této země, k těm, které se ještě narodí a k těm, které již jako děti po zemi putují.

 

Říkám vám, Mí přátelé, mnoho andělů vchází nyní vědomě do lidského šatu. Z lásky Mě následují, aby, jako vy, byli na zemi světlem, v této době, která se Mým lidským dětem může zdát tmavá a přesto je plná nebeského světla. Moji andělé naléhají, aby se narodili na zem. Jsou plní radosti, že mohou pomáhat lidem na zemi, aby jejich bratři a sestry rychleji našli cestu na Mé srdce. A tak budou ve všech náboženstvích děti, které ve svém nitru jsou vrození andělé, vrození andělé, tak jako jste i vy.

 

Všechny Mé děti jsou nakonec andělé, ale život na zemi obaluje Mé posly světla hustým rouchem. Musí to tak být, neboť touha po domově by byla příliš velká, příliš velký by byl rozdíl mezi zemí a nebem, takže by Mí synové a dcery nemohli žít na zemi. Také každý z vás před narozením ode Mě laskavě dostal plášť zapomnění, ale v pokročilejším věku se tento plášť stává tenčí a vy se díváte do světa přírodních bytostí, tak jak jste o tom dnes vyprávěli, a poznáváte, že vaším skutečným domovem je nebe. Přesto je toto poznání stále ještě obaleno závojem, který je někdy hustý a někdy průhlednější.

 

Pro nadcházející čas jste si předsevzali rychle odložit to, co ještě ve své duši nesete jako zátěž z předchozích inkarnací, až na několik stínů, které musí být, abyste zde na zemi z touhy po Mně neztratili všechnu svou odvahu k životu. Proto se nyní vylévají nemoci a láskyplně vás hladím po vaší hlavě a říkám Svému dítěti: „Nebuď sklíčený, když následuje jedna rána za druhou a ty už nevíš, jak to má jít ve tvém životě dál. Mysli na to, že uvnitř jsi anděl, a tělo ti slouží k nesení toho, co k andělu nepatří, odnášení pro dobu, kdy, Mé dítě, jsi daleko zářící posel světla za zemi!“

 

Ještě jednou se vracím k dětem této země, které plné radosti přijaly pozemský šat, a již to ale nevědí. Mnohé na sebe vzaly pozemský život, i když věděly, že tento život přináší jen utrpení a bolest. Stály přede Mnou, když jsem jim žehnal, viděly, co na ně přijde, hlad, nouze, žádný domov, útěk, nejhorší nemoci – a přesto byly plné radosti: „Otče, pro Tebe, pro Tebe a pro naše bratry a sestry! Jsme připraveni nést část jejich tíhy, aby se mohli rychleji vrátit domů, Otče, k Tobě.“

 

Nyní se podívejte do oblastí země, ve kterých děti, Mí andělé, trpí hladem, jsou žíznivé, tělo mají plné ran a snáší bolest, mnoho bolesti. Můžete skrze svoji lásku, skrze své požehnání všem těmto Mým dětem pomoci, aby toto utrpení dokázaly duchovně unést, můžete jim ale také pomoci tím, že jim ze svého přebytku předáte to, co můžete postrádat. Viďte v každém dítěti Mě, Ježíše, jako chlapečka v jesličkách, ať již ve vaší zemi nebo ve vzdálených zemích! Otevřete svá srdce a nechte k nim přes sebe proudit Mou sílu, jako požehnání, jako lásku, jako zdraví!

 

Když se tímto způsobem budete připravovat na Vánoční slavnost, pamětní den Mého narození na zem, tak budete moci s radostným srdcem slavit Vánoce, neboť Vánoce se staly ve vás. Ne vnější oslava, nýbrž vnitřní Vánoce naplní vaše lidské bytí radostí, a vy duchovně uvidíte mnoho dětí této země jak jdou kolem vás, s vědomím, že jste udělali všechno, abyste těmto dětem ulehčili život, ve vaší zemi, jako i ve vzdálených zemích!

 

Já, váš Nebeský Otec, chci pak s vámi jít na Vánoční slavnost. A tak jako každý rok, budete se Mnou společně spojeni ve Svaté Noci, spojeni se všemi posly této země, ale i se všemi dětmi této země. Nebeská radost do vás vstoupí a vyzvedne vás, z toho, co vaše tělo ještě nese, za bolest, duchovně nebo tělesně. vás uzdravím. Neboť to, co jste oběma duchovníma rukama rozdali, lásku, mír, zdraví, ale i materiální pomoc, se k vám vrátí zpátky a dá vám zdraví na těle a na duši.

 

Moudře uvažujte o Mých slovech, chovejte je v sobě, a připravíte se na tuto Vánoční slavnost velmi jedinečným způsobem! Vzpomenete si na mnohé, protože závoj, který jsem kolem vás položil, se na základě vaší lásky stane průhlednější. Ano vzpomenete si dokonce na to, s jakými pocity jste se zrodili na zemi, a v budoucnu půjdete po zemi ve vědomí, které již není vědomí lidské, jak jsem vám prorokoval, vědomí, které sahá daleko do duchovního.

 

Žehnám vám, Moji milovaní synové a dcery, zde v místnosti, ale i vám všem, kteří Mé Slovo čtete, a také chováte ve svých srdcích.

 

Amen.

 

 

Božské projevení z milosrdenství

 

Otevřeli jste Mi své srdce, stalo se velmi široké, tak široké, že se rozšířilo do nekonečnosti prostoru. Vaše srdce se dotkla s mnoha jinými srdci, nechali jste téci lásku, a tak se nyní všechna vaše srdce stala jedno. Vy všichni jste nyní jedno se Mnou, jste ve Mně.

 

Ciťte, co to znamená, být se vším jedno a být vrostlí do Mého kmitání lásky! Ano, jste nyní část Mého kmitání lásky a skutečně, cítíte, jak vaše srdce kmitají, všímáte si, jak je ve vašich srdcích teplo, jak jste Mi nyní blízko.

 

Nyní přišla hodina, ve které sílu záření Mého milosrdenství pro všechny Mé děti stále více zesiluji, ano, do všeho toho utrpení má proudit Mé milosrdenství, a vy Mi máte při tom pomoci. A přitom proudí Mé milosrdenství i do všeho toho utrpení, které vy sami ještě nesete. Ale tak, Moji milovaní, se v průběhu času rozpustí všechno utrpení a udělá místo záření, záření, jaké jen Má láska a Mé světlo může dát.

 

Vaše duše svítí a z vás to svítí ven. Toto svícení je daleko viditelné a toto svícení je orientací pro kolem bloudící duše, neboť s tímto svícením se naplní i země, aby i pro ony duše bylo patrné, že to jsem Já, Který tady je pro ně a Který je volá, Který je zve jít po cestě domů a vzdát se role ztraceného syna, ztracené dcery.

 

Tak se síla temnoty zeslabí a Mé světlo začne i tam stále silněji působit. Toto vše, Moji milovaní, se stane v nadcházející době, neboť, jak jsem vám zjevil, stojí mnoho Mých andělů připravených jít jako poslové světla do inkarnace.

 

Tak Mé milosrdenství a Má láska ještě nabere na síle, a těšení se na nastávající slavnost Vánoc prosvětluje čas, i ono osvětluje prostor, a tak je tato adventní doba, která je před vámi, časem milosti, časem naplněným milostmi, při kterém cítíte, jak vždy znovu dávám Svou ruku do té vaší, abych vám tímto způsobem připomněl, že Mé narození nastává v každém okamžiku stvoření nanovo. Ano, tak moc se chci rozdávat ve Svém stvoření a naplnit všechno Svou léčící silou, neboť je doba návratu domů, jak vám vždy znovu říkám.

 

A tento čas návratu domů je čas zdraví a čas léčení. Tak jděte po svých cestách v přicházející době, pamatujte ale, i když cítíte pevnou půdu pod nohama, přesto jdete po duchovní cestě, po cestě lásky. A adventní čas vám chce znovu ukázat, jak ještě vroucněji můžete jít po cestě lásky se Mnou.

 

Ano, tak využívejte okamžiky, které vám jsou v tomto čase dané, okamžiky, abyste otevřeli svá srdce a ubytovali se ve svém vnitřním chrámu u Mě. Pak pro vás bude adventní čas časem milostí. Tak buďte ještě jednou zcela bohatě požehnáni od Mé božské lásky, od Mého božského míru a obdarováni od Mého milosrdenství.

 

Myslete vždycky na to, že jste Mé milované děti!

 

Amen.

 

 

Modlitba:

Milovaný Ježíši Kriste, s přebohatou plností milostí jsi nás dnes obdaroval a připravil naše srdce a ohřál je pro přicházející čas Tvého narození na zemi. Vedl jsi nás skrze Tvou svatou lásku, do naplnění naší s radostí pro Tebe konané povinnosti.

 

Ukázal jsi nám cestu, jak můžeme přijít k Tobě blíž, jak Tě můžeme vtáhnout do svého srdce a najít Tvůj mír, skrze to, že dáváme lásku, skrze to, že se rozdáváme, jako jsi se rozdal Ty, když jsi byl na zemi.

 

Nebeský Otče, skláníme se v hluboké pokoře a úctě před Tvou Božskou milostí a vznešeností a před požehnáním, které nám dáváš. Díky, milovaný Otče, díky ze srdce, za všechno dobré, co nám neustále dáváš. Ty nám dej sílu, abychom Ti, nakolik to je pro našeho člověka možné, jako díky dali nazpět to, co jsi nám, Otče, dal! Pokládáme sebe a naši cestu zcela do Tvých rukou, prosíme Tě o sílu a vedení po všechny časy, abychom Ti mohli sloužit navěky a v radosti.

 

Amen.

 

 

 

 

zpět