Meditace
Cítíme v sobě ticho. Vše, co z vnějšku vnímáme, nás vede ještě hlouběji do ticha, neboť v nás i v této místnosti je Pán a Jeho světlo osvěcuje každý kout. Toto světlo proniká velmi jemně i do nás. Láskyplně se nás dotýká, jakoby nás něžně hladila ruka po hlavě a po obličeji.
Odevzdáváme se tomuto vroucímu pocitu, že se nás dotýká náš Pán, Ježíš, náš Spasitel. Jde ke každému a říká: „Mé dítě, zcela se mi odevzdej! Miluji tě. Podívej se Mi do očí! Mé světlo proudí k tobě. Vidíš ten paprsek, který ode Mě vychází a který se dotýká i tebe a obaluje tě? Pusť nyní všechno těžké! Uvolni všechno, co tě skličuje! Láska je nyní v tobě a kolem tebe. Láska proudí přes tebe, Mé dítě. Ciť, jak se zahřívají tvá chodidla! Ciť v sobě, jak tebou proud Mé lásky pulzuje!“
Ve tvém srdci stoupá radost a říkáš: „Milovaný Otče, je to tak krásné, že Jsi u nás, že zde můžeme být společně a můžeme cítit Tvou blízkost. Tak moc jsem po tom vždy znovu toužil. Nyní je ale dobře. Jsem tu, a Ty, Ježíš, jsi zde.“ Tak, jak nyní do vás plyne dech, zcela lehce v odevzdání se Mi, tak by to mělo být stále.
Mé dítě, vždy když pozoruješ krásy této země, naplňuje tě radost, protože to vidíš jako dar. Toto roční období, které nazýváte podzim, se všemi barevnými listy, které padají ze stromů, nádherou barev rozradostňuje vaše srdce.
Je to období, které uvádí do klidnějšího času. Hektičnost ustupuje. Všechno vzpurné z vás chce opadat – stejně jako listy ze stromů – a rozpustit se v Mé lásce. Vždy znovu se Mi zcela odevzdávejte a buďte si vědomi toho, že v každém okamžiku jsem u vás a čekám na to, že budete spěchat do Mé náruče, že Mě ucítíte! Toto cítění ve vašem nitru, ve vašem srdci, vás vede dále na cestu lásky.
Hledejte ticho, abyste Mě slyšeli, ticho, abyste se Mnou zcela byli a také se Mnou mluvili! K tomu vás povzbuzuji pro nadcházející čas. Jděte i ven do přírody a rozdávejte Mé požehnání! Vydávejte požehnání kolem sebe a do celého stvoření! Ponořte se do šířek, do dálek, do hloubky, neboť všude jsem Já, a Mé světlo září ve všem!
Nechte nyní přes své srdce proudit lásku ke všem vašim sourozencům, kteří jsou kolem vás, kteří vám přijdou na mysl a kteří se nacházejí v dálkách stvoření! Mé požehnání, Mé zdraví proudí. To se ději také, když se Mnou jdete svým všedním dnem, tam, kam jste postaveni.
Tak se vraťte ve vašem vědomí zpět do této místnosti. Dám vám Své zjevující Slovo.
Amen.
Božské projevení z lásky
Já, váš Přítel a Bratr, ale zároveň i váš Otec, jsem uprostřed mezi vámi. Sešli jste se zde z blízka i z dáli. Částečně jsem vám vložil do srdce přání, abyste v tomto společenství slyšeli Mou největší prosbu: S každým z vás chci být v rozhovoru, neboť chci jít s vámi. Chci vás vést, chci vás inspirovat. Já, jako váš Přítel a Bratr po vašem boku, chci s vámi nést vše, co vás tíží, chci se s vámi ale i radovat, ze všeho, co vás těší, i když je to ještě tu a tam svět, který vás přitahuje, i tam se raduji s vámi. Byl to přece můj první zázrak na zemi proměnění vody ve víno na svatbě.
Dal jsem vám cestu k jednotě, abyste se probudili v lásce ke všemu bytí. Bavili jste se dnes o tom, jak je to těžké zůstávat stále v duševní rovnováze a své nepřátele – všimněte se Mého úsměvu – milovat. Proto jsem vás učil cestě k jednotě nejprve se stvořením, neboť ze stvoření se můžete radovat, nebude vám vůbec ke zlosti.
Jedině, že máte těžkosti s takzvanými škůdci ve vašich zahradách. Nyní ale, v pozdním podzimu, nemáte ani s tím žádné zlobení, neboť i tato zvířata se stahují zpět ke klidu, jako celá příroda. Když rozumíte dění jednoty, pak půjdete i vy v ročním období, které nazýváte pozdní podzim, zima, z lidského pohledu ke klidu. Čím více člověk mlčí a zavítává do ticha, protože např. vzpomíná na duše, ale přemýšlí i o své cestě, tím více se rozšiřuje jeho nitro do duchovního.
Zemři a povstaň, ó člověče! To stojí nyní nad tímto ročním obdobím. Starý člověk – v přeneseném slova smyslu – musí zemřít, aby mohl povstat člověk nový. Co to znamená? Dnes jste o tom již v kroužku mluvili a leckomu vstoupily ty způsoby chování hluboko do srdce. Když jste, Mí milovaní přátelé, v tichu a dostanete se do hovoru se Mnou, tak vám mohu ukázat stvoření této země, jaké je skutečně.
Chci vám otevřít duchovní zrak a dát vám také jasný sluch. Cítíte vyzařování stromu, který k vám nepozorovaně sklání své větve a zdraví vás. Většina lidí prochází kolem stvoření bez povšimnutí, vás ale chci probudit, abyste zažívali stvoření tak, jak jsem ho na zemi stvořil, jako odlesk nebe, abyste si vzpomněli na to, co jste ztratili.
Zároveň vám chci při vašem zastavení se v tichu dát opět vhled pro všechno duchovní, neboť skrze vás, skrze všechny Mé posly světla na zemi, kteří jsou roztroušeni daleko v nejrůznějších společenstvích, bude v jednotě se Mnou stvořena Nová země a Nová doba. Jste spolustvořitelé, byli jste jimi i vždy, v nebeské říši, zrovna tak jako zde na zemi. Co je na zemi v nerovnováze, vzniklo tvořením Mých lidských dětí, a vše musí být dáno opět do rovnováhy, než bude moci vzniknout Nové nebe a Nová země.
Jste děti světla. Na vašem čele září kříž. Každý z vás Mi kdysi slíbil, že přinese světlo na zem. Podle své svobodné vůle jste šli do hlubiny, ne jen jednou, nýbrž vícekrát a opět jste tam navázali, pokračovali opět váš duchovní život tam, kde jste ho při vaší pozemské smrti přerušili.
Nyní je mimořádná doba. Můj příchod je blízko a je možné také vidět ranní červánky nového dne. Cítíte v sobě tah k plnosti světla, ke Mně, vašemu Bohu a Otci, ale i Bratru a Příteli v Ježíši. Vaše srdce je neklidné, než přejdete k činu a naplníte zemi světlem tam, kde je ještě nejtemnější.
Je mnoho oblastí úkolů. Každý z vás ví ve svém srdci – dříve nebo o něco později – kde je jeho místo na zemi, aby splnil to, co je v hloubi jeho duše. Cesta k jednotě je příprava, protože v sobě vyvíjíte lásku, lásku ke stvoření, k minerálům, které leží u vašich nohou, stejně jako k rostlinám, zvířatům, které máte rádi a i k těm, které nemilujete, protože zrcadlí vašeho člověka. Přírodní bytosti, které na zemi z části smutně vykonávají svou práci, protože si jich již sotva nějaké lidské dítě všimne, vidí vaše světlo a čekají na vás.
Otevřu vaše duchovní oči, abyste opět mohli poznat své pomocníky v přírodě a spolu s nimi ruku v ruce pracovali, abyste mírnili neštěstí, které půjde po zemi. To je také váš úkol, a úkol všech Mých dětí světla.
Ve Svém milosrdenství jsem tam, kde Mé děti nesou utrpení a prochází nejtěžším osudem. S anděly jsem tam, kde se země otřásá a domy se řítí; kde oheň ničí široké pruhy země a hoří vše, co si lidé pracně vytvořili; kde vodstva padají z nebe a kde dochází k obrovským záplavám a i zde Mé děti vše ztrácejí. Když bouře, orkány, tajfuny nebo tornáda působí paseku zpustošení, pak jsem u Svých dětí, které se zoufale snaží chránit své domy, tím že utěsňují okna a dveře. Již ale při následujícím nárazu větru je vše marné, neboť např. bouře odkryla nebo odnesla střechu.
Kde myslíte, že jsou Mé děti světla, vy, Mí synové a dcery? Jste tam, kde je vaše srdce, a vaše srdce je přece u Mě, vašeho Otce. Společně v síle jste silní, když vysíláte požehnání do krizových oblastí, do tmavých, hrozivých mraků, do rachotícího deště, do otřásající se země, do moci bouří a ještě více, pak budou tyto přírodní mocnosti zmírněny a bude zabráněno největším škodám. Máte tvořivé síly – ještě jednou vám to říkám – proto v sobě máte i sílu s láskou mírnit oheň, vodu, vzduch a zemi, aby to, co Mé lidské děti zavdali jako příčinu, nemuselo být v plné míře neseno v následcích. Myslete na toto: Šli jste na zem z milosrdenství, protože jste chtěli následovat Můj příklad.
Nyní přichází klidnější doba – vracím se k začátku Mého poselství – doba pozdního podzimu a zimy. Člověk má potřebu se stáhnout, přemýšlet a duše jásá, neboť pak může do člověka pulzovat to, co je jeho úkol.
V tichu slyšíte Mé milující „Ty“, když se Mnou chcete mluvit, neboť i to podléhá vaší svobodné vůli. Já sice Své dítě volám, stojím jako žebrák před dveřmi do srdce, když Mě ale Mé dítě slyšet nechce, tak ustupuji opět dozadu a čekám, čekám ve Vnitřním chrámu, až dítě vysloví první „Otče, jsem tu u Tebe“, a dále řekne: „Chci s Tebou mluvit.“ Možná, že dítě nevědělo, že Já, Otec, mluvím s každým dítětem, tak, jak to dělá i pozemský Otec, a sice ne, až když je Mé dítě téměř dokonalé, neboť pak bych musel čekat na věky – jak vy lidé říkáte. Všimněte si Mého úsměvu!
Mluvím se Svým dítětem, protože ho vidím dokonalé, tak dokonalé, jak ode Mě vyšlo z nebes. Proto Mě může slyšet každé dítě, i když se člověk a duše pohybují v nejhlubší propasti, zapletli se v trnitém houští, a Já sem spěchám, když se jen jedno jediné slovo s prosbou o pomoc ke Mně dostane. Okamžitě je slyšet Mé něžné „Ty“, nebo přes myšlenky proudí: „Mé dítě, jsem tady, pojď, podej Mi ruku, pomůžu ti ven z trní! Ponesu tě nějakou dobu na ramenou, neboť jsem Dobrý Pastýř, Tvůj nebeský Otec, který s tebou chce mluvit.
Slyšte toto Mé přání, a vyslyšte je tím, že ke Mně přijdete! Pak si všímejte svých myšlenek, neboť zpočátku proudí Mé jemné Slovo k Mému dítěti přes vaše myšlenky, ještě trochu smíchané s vašimi myšlenkami. Čím ale silněji pramen proudí, tím jasnější je voda života, kterou jsem Já ve vás, která vás uzdravuje od všech vad.
Já, Ježíš, roztahuji své ruce. Dávám vám hojnost darů milosti. Otevřete doširoka svá srdce a přijímejte zdraví a duchovní zrak. Je ještě omezený, tím že ne hned vidíte všechny duchovní bytosti kolem sebe, neboť to byste nezvládli. Postupně ale uvidíte za všechny věci. Spojujte se se Mnou a prohlédnete např. společenství a poznáte pravé pohnutky jejich existence.
Mnoho Mých dětí vyšlo jako poslové světla, s nadšením se dali do svých úkolů, ale ti, kteří jsou ještě proti Mně, vidí světlo snažících se sourozenců, které kráčí k naplnění. Zástup těch, kteří se snaží světlo uhasit, je tak velké, že ho svýma lidskýma očima nedokážete přehlédnout. Tady vám ale opět pomůže jednota. Když jeden zeslábne a klesne, tak jsou tu jiní, kteří do konce dovedou to, co bylo dobře započato, neboť všichni Mí poslové světla, všechny Mé děti světla putují ruku v ruce po zemi, takže vždy vlevo a vpravo stojí jeden posel světla, který podporuje, pomáhá a případně pokračuje, aby úkol klesajícího dítěte přivedl k dobrému konci. Proto pozorujte všechna společenství také Mýma očima. Dívejte se s Mou silou, s Mou milostí za věci!
Dávám vám ale také jasnovidnost. Nějaký člověk se vůči vám může ukazovat ještě tak veselý, podíváte se do jeho srdce a poznáte, že ve skutečnosti je hluboce smutný a potřebuje pomoc. To vám říkám jako příklad.
Vezměte si Mé dary sebou na vaši cestu, ať už se budete vracet kamkoli! Viďte Mě vždy, Mě vašeho Pána a Boha jako Ježíše, který vám chce být Přítelem a Bratrem po vašem boku! Nechte Mě putovat s vámi! Ciťte Mou blízkost! Jsem i váš OtecJežíš. Chci vám tím odebrat zábrany, abyste věřili, co vám říkám, neboť vždy znovu vidím myšlenky: „Jak mi může být Bůh tak blízko?“
Často dávám Svou ruku kolem vašich ramen. Když jste sklíčení a smutní, hladím vás jemně po hlavě, chci vás utěšit, posílit a jako Ježíš proto, protože vám rozumím, protože jsem šel také cestu po zemi. Nechte Mě, především v nadcházející době, době ticha, být vaším nejlepším Přítelem, kterému všechno vyprávíte, i když jsem u vás s úsměvem, protože přece všechno vím. Ale často těžké srdce zlehkne, když člověk vysloví, co cítí, co si myslí. Otevře se také pro Mou léčící sílu, když Mě přímo osloví a ví, že jsem mu tak blízko.
Často jdu po boku Mých dětí, kteří mají vědění, a přesto – přes vědění – jdou světem se všemi těžkostmi, které je potkávají. Jsem připraven jim pomoci, ale oni pomoc nepřijímají. Roztahuji Své ruce, ale oni se jich nechytají. Přes všechno to vědění, které v sobě nesou, že Bůh, Pán, jim je v Ježíši blízko a také jako Otec. Neexistuje žádné vroucnější spojení než mezi Mnou, nebeským Otcem, a Mým dítětem.
Tak byste mohli v nadcházející době pozorovat své myšlenky a poznávat, kdy s vámi mluvím. Čím více se otevřete pro Mě a Mou lásku k vám, tím rychleji se dostanete do rozhovoru, který vaše nitro naplní takovou blažeností, že vám vstoupí slzy do očí a vy jen dokážete vyhrknout: „Otče, ach Otče, jak Tě miluji!“ Já chytnu vaše ruce a odpovím: „Dítě, Mé dítě, jak tě miluji!“
Ve školení, které jste zde v kroužku začali, si můžete opět vzpomenout na spojení v modlitbě ke 3. hodině [6:00, 9:00 atd.]. Myslete opět na malého přítele, kámen, který vám toho tolik o vás vyprávěl, na vašeho přítele, strom, který vám dává sílu! Vzpomeňte si na zvíře, které milujete a na zvíře, které milujete méně!
To byste mohli do příště vypracovat jako úkol. Co vám zrcadlí zvíře, které milujete, a co zrcadlí zvíře, které milujete méně. Pomůžu vám při tom, takže krok za krokem dospějete k sebepoznání a budete se pak, poté co projdete říší přírodních bytostí, moci obrátit k vašim bližním.
Žít s vašimi bližními v harmonii je trochu těžší než být v harmonii se stvořením. – Všimněte si i zde Mého úsměvu – a ciťte, jak blízko vám jsem. Nechte to spadnout úplně hluboko do vašeho srdce! Věnujte Mi místo ve svém domě, ve svém bytě, ve svém autě. I když je plně obsazené, mám ještě místo. Máte jen myslet na to, že jsem stále u vás. Začněte den se Mnou a ukončete den se Mnou! Tak vklouznete jemně do spánku a vaše duše se osvobodí od lidského šatu. Společně pak pracujeme na jiných úrovních na tom, aby nastalo Nové nebe a Nová země, ve které již není žádné utrpení, nýbrž jen radost.
Žehnám vám, jednomu každému. Pokládám Svou ruku na vaši hlavu, cítíte vyzařování. Ciťte, kdy jsem u vás! Žehnám všem Svým dětem, žehnám zemi, žehnám i vám, duše, které jste sem byly přivedeny. Chopte se zachraňujících rukou andělů, kteří vás chtějí dovést ke světlejším rovinám.